Babiše jsme porazili. Teď už jenom porazit covid...
Pomůže změna na postech premiéra či ministra zdravotnictví k tomu, že se občané začnou chovat při dodržování epidemiologických pravidel zodpovědněji?
Záhy poté, co proběhla ustavující schůze Poslanecké sněmovny a bylo zvoleno (s jednou výjimkou) její předsednictvo, podala dnes vláda Andreje Babiše demisi. Pro novou vládu s premiérem Petrem Fialou, ohledně jejíhož jmenování prezidentem republiky se neočekávají větší komplikace, vyvstává řada úkolů, s kterými se bude muset poprat. Tím hlavním určitě bude boj s epidemií či pandemií covid-19.
Epidemie totiž začíná v České republice opět výrazně zesilovat, během úterý bylo zaznamenáno přes 14 500 nových případů výskytů koronaviru, během včerejška pak přes 13 500. Dosluhující vláda tak vcelku logicky avizovala, že v pátek dojde ke zpřísnění některých protiepidemiologických opatření, odborníci ze skupiny MeSES vyzývají k okamžitému zahájení pravidelného testování na základních a středních školách, uznávaný imunolog profesor Hořejší již dokonce mluví o potřebě zavedení dvoutýdenního lockdownu. Ostatně, zavedení lockdownu v případě nepříznivé situace již dříve připustil i kandidát nové vládní koalice na ministra zdravotnictví, poslanec Vlastimil Válek.
Proč o těchto věcech píši ve spojení s demisí Babišovy vlády? Spousta lidí jí totiž předhazovala, že boj s koronavirem nezvládla a vytýkala jí mnohé chyby, kterých se během svého vládnutí dopustila. Nutno říci, že v některých případech zcela oprávněně. Vláda například podcenila epidemiologickou situaci loni počátkem září, kdy po určitém útlumu v letních měsících začaly počty nakažených opět pozvolna narůstat a vláda na tuto skutečnost nereagovala dostatečně rychle. Co se týkalo restriktivních opatření během zimy a letošního jara, ne všechna byla účinná a například doba plošného zavření škol byla nejenom dle mého názoru zbytečně dlouhá. A v neposlední řadě i to, že během jednoho roku došlo čtyřikrát ke změně na postu ministra zdravotnictví, není dobrou vizitkou pro žádnou vládu.
Tyhle věci si určitě kritiku zaslouží. Na druhou stranu však velká část opozice často kritizovala i kroky, které vzhledem k vývoji počtu nakažených nutné byly, dělala drahoty s prodlužováním nouzového stavu (přičemž když pak v únoru nebyl ve Sněmovně další nouzový stav schválen, vynutili si jeho prodloužení hejtmani – mimo jiné i ti, co byli voleni za některou ze stran takzvaného Demobloku), různá vládní nařízení byla často napadána u soudu kvůli formálním chybám. Proto mi nepřišlo od opozičních politiků úplně fér, když všechnu vinu za nepříznivý vývoj házeli jen na vládnoucí ANO a ČSSD, obzvlášť demagogické i nevkusné mi pak přišlo, když na předvolebních mítincích ANO byly na dlažbu průhonického náměstí namalovány bílé kříže jako vyjádření toho, že přes 30 tisíc obětí covidu v naší zemi má údajně na svědomí Babišova vláda.
Nyní se tedy budeme moci v brzké době přesvědčit, zda si nově se tvořící vláda s premiérem Petrem Fialou povede v boji s covidem výrazně lépe než ta předchozí. Samozřejmě bych si něco takového moc přál, byť jsem žádnou z předvolebních koalic, které novou vládu utvoří, nevolil. Obávám se však, že se výrazného zlepšení nedočkáme, pokud nedojde k tomu, že vážnost situace pochopí všichni či téměř všichni občané. Pokud mezi námi stále bude spousta těch, co si odmítá nasadit roušku či respirátor i v prostředcích hromadné dopravy, někteří zaměstnavatelé budou tajit hygienickým stanicím výskyt covidu ve svých firmách a určití jedinci se i nadále budou tvrdošíjně bránit očkování (včetně třeba i některých, co pracují ve zdravotnictví), tak se těžko dočkáme změny k lepšímu bez ohledu na to, kdo bude zrovna vládnout. Možná jsem pesimista, ale tomu, že se tito lidé začnou chovat zodpovědněji jen díky tomu, že byl "nenáviděný" Andrej Babiš poražen ve volbách, totiž moc nevěřím...
Záhy poté, co proběhla ustavující schůze Poslanecké sněmovny a bylo zvoleno (s jednou výjimkou) její předsednictvo, podala dnes vláda Andreje Babiše demisi. Pro novou vládu s premiérem Petrem Fialou, ohledně jejíhož jmenování prezidentem republiky se neočekávají větší komplikace, vyvstává řada úkolů, s kterými se bude muset poprat. Tím hlavním určitě bude boj s epidemií či pandemií covid-19.
Epidemie totiž začíná v České republice opět výrazně zesilovat, během úterý bylo zaznamenáno přes 14 500 nových případů výskytů koronaviru, během včerejška pak přes 13 500. Dosluhující vláda tak vcelku logicky avizovala, že v pátek dojde ke zpřísnění některých protiepidemiologických opatření, odborníci ze skupiny MeSES vyzývají k okamžitému zahájení pravidelného testování na základních a středních školách, uznávaný imunolog profesor Hořejší již dokonce mluví o potřebě zavedení dvoutýdenního lockdownu. Ostatně, zavedení lockdownu v případě nepříznivé situace již dříve připustil i kandidát nové vládní koalice na ministra zdravotnictví, poslanec Vlastimil Válek.
Proč o těchto věcech píši ve spojení s demisí Babišovy vlády? Spousta lidí jí totiž předhazovala, že boj s koronavirem nezvládla a vytýkala jí mnohé chyby, kterých se během svého vládnutí dopustila. Nutno říci, že v některých případech zcela oprávněně. Vláda například podcenila epidemiologickou situaci loni počátkem září, kdy po určitém útlumu v letních měsících začaly počty nakažených opět pozvolna narůstat a vláda na tuto skutečnost nereagovala dostatečně rychle. Co se týkalo restriktivních opatření během zimy a letošního jara, ne všechna byla účinná a například doba plošného zavření škol byla nejenom dle mého názoru zbytečně dlouhá. A v neposlední řadě i to, že během jednoho roku došlo čtyřikrát ke změně na postu ministra zdravotnictví, není dobrou vizitkou pro žádnou vládu.
Tyhle věci si určitě kritiku zaslouží. Na druhou stranu však velká část opozice často kritizovala i kroky, které vzhledem k vývoji počtu nakažených nutné byly, dělala drahoty s prodlužováním nouzového stavu (přičemž když pak v únoru nebyl ve Sněmovně další nouzový stav schválen, vynutili si jeho prodloužení hejtmani – mimo jiné i ti, co byli voleni za některou ze stran takzvaného Demobloku), různá vládní nařízení byla často napadána u soudu kvůli formálním chybám. Proto mi nepřišlo od opozičních politiků úplně fér, když všechnu vinu za nepříznivý vývoj házeli jen na vládnoucí ANO a ČSSD, obzvlášť demagogické i nevkusné mi pak přišlo, když na předvolebních mítincích ANO byly na dlažbu průhonického náměstí namalovány bílé kříže jako vyjádření toho, že přes 30 tisíc obětí covidu v naší zemi má údajně na svědomí Babišova vláda.
Nyní se tedy budeme moci v brzké době přesvědčit, zda si nově se tvořící vláda s premiérem Petrem Fialou povede v boji s covidem výrazně lépe než ta předchozí. Samozřejmě bych si něco takového moc přál, byť jsem žádnou z předvolebních koalic, které novou vládu utvoří, nevolil. Obávám se však, že se výrazného zlepšení nedočkáme, pokud nedojde k tomu, že vážnost situace pochopí všichni či téměř všichni občané. Pokud mezi námi stále bude spousta těch, co si odmítá nasadit roušku či respirátor i v prostředcích hromadné dopravy, někteří zaměstnavatelé budou tajit hygienickým stanicím výskyt covidu ve svých firmách a určití jedinci se i nadále budou tvrdošíjně bránit očkování (včetně třeba i některých, co pracují ve zdravotnictví), tak se těžko dočkáme změny k lepšímu bez ohledu na to, kdo bude zrovna vládnout. Možná jsem pesimista, ale tomu, že se tito lidé začnou chovat zodpovědněji jen díky tomu, že byl "nenáviděný" Andrej Babiš poražen ve volbách, totiž moc nevěřím...