Jak se vláda odvděčila zdravotníkům
V rámci snahy ušetřit někde narychlo slibovaných 80 až 100 miliard se Fialova vláda rozhodla zrušit i předchozím kabinetem schválené navýšení plateb za státní pojištěnce.
Vláda premiéra Petra Fialy včera schválila rozpočet na letošní rok s deficitem 280 miliard korun. Tento deficit je téměř o 100 miliard nižší, než jaký předchozímu Babišovu kabinetu vloni odsouhlasila minulá Poslanecká sněmovna. Je však těchto ušetřených 100 miliard korun důvodem ke chvále? Podle mě není a důvodů k tomu vidím hned několik.
Jak premiér Fiala, tak i současný ministr financí Zbyněk Stanjura před volbami sebevědomě prohlašovali, že pro ně není problém ušetřit 100 miliard z kapes daňových poplatníků, aniž by se to dotklo samotných občanů. S tím ovšem nekorelovalo již prosincové rozhodnutí Fialovy vlády ohledně zmrazení platů mnoha státních zaměstnanců (včetně například nepedagogických pracovníků ve školství, pracovníků v knihovnách, muzeích a některých dalších oblastech, kde mzdy nejsou zrovna vysoké). Dalším, a ještě pádnějším důkazem toho, že nynější vládní škrty se dotknou velké částí občanů, pak bylo oznámení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, že současná vláda zruší i předchozím kabinetem schválené zvýšení plateb za státní pojištěnce.
Tento krok logicky vyvolal velkou kritiku řady lidí, působících v českém zdravotnictví, a zdravotnické odbory kvůli němu vstoupily do stávkové pohotovosti. A této kritice se opravdu divit nelze. Vždyť zdravotní pojišťovny a tím pádem celý sektor zdravotnictví takto přijde o téměř 15 miliard korun. Což mi v době, kdy boj s covidem ještě není zdaleka vyhraný, lidí, pracujících ve zdravotnictví, je nedostatek, čekací lhůty na operace či potřebná vyšetření jsou už tak enormně dlouhé, přijde od Fialovy vlády jako zcela neuvážený krok.
Ministr Válek i ostatní členové vlády sice tvrdí, že zdravotní pojišťovny jsou schopny tento chybějící výpadek pokrýt z přebytků, které mají na svých účtech. Ovšem systém veřejného zdravotního pojištění skončil už loni především kvůli nákladům, vynaloženým na boj s covidem, v patnáctimiliardovém mínusu (a právě proto měla vzrůst suma, kterou stát do zdravotnictví odvádí za studenty či důchodce). A s ohledem na to, že i letos budou téměř jistě náklady tohoto sektoru vyšší než v době necovidové, skončí v mínusových číslech pravděpodobně opět. Přičemž i tento deficit bude muset být v budoucnu pokryt z veřejných peněz, pokud se nechceme smířit s tím, že kvalita zdravotní péče se u nás bude postupně zhoršovat.
Ministr zdravotnictví Válek v tomto týdnu na svém twitterovém účtu nicméně českým zdravotníkům vzkázal: „Vážím si nasazení všech zdravotníků. Během pandemie zvládli neuvěřitelnou pracovní zátěž. Chtěl bych je ujistit, že zrušením navýšení plateb na státní pojištěnce, které v létě populisticky schválila předchozí vláda, neohrozíme kvalitu ani dostupnost zdravotní péče.“ (viz odkaz zde)
Moc mi tedy není jasné, co je na navyšování plateb za státní pojištěnce v covidovém období populistického. Pokud nicméně pan Válek svůj slib splní (chci věřit tomu, že ano), pak je zřejmé, že škrtem 15 miliard korun, které měly zdravotní pojišťovny letos dostat navíc, se fakticky žádné veřejné finance neušetří, protože budou časem zdravotním pojišťovnám chybět a budou se tak muset vzít z jiné kasičky.
Vláda premiéra Petra Fialy včera schválila rozpočet na letošní rok s deficitem 280 miliard korun. Tento deficit je téměř o 100 miliard nižší, než jaký předchozímu Babišovu kabinetu vloni odsouhlasila minulá Poslanecká sněmovna. Je však těchto ušetřených 100 miliard korun důvodem ke chvále? Podle mě není a důvodů k tomu vidím hned několik.
Jak premiér Fiala, tak i současný ministr financí Zbyněk Stanjura před volbami sebevědomě prohlašovali, že pro ně není problém ušetřit 100 miliard z kapes daňových poplatníků, aniž by se to dotklo samotných občanů. S tím ovšem nekorelovalo již prosincové rozhodnutí Fialovy vlády ohledně zmrazení platů mnoha státních zaměstnanců (včetně například nepedagogických pracovníků ve školství, pracovníků v knihovnách, muzeích a některých dalších oblastech, kde mzdy nejsou zrovna vysoké). Dalším, a ještě pádnějším důkazem toho, že nynější vládní škrty se dotknou velké částí občanů, pak bylo oznámení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, že současná vláda zruší i předchozím kabinetem schválené zvýšení plateb za státní pojištěnce.
Tento krok logicky vyvolal velkou kritiku řady lidí, působících v českém zdravotnictví, a zdravotnické odbory kvůli němu vstoupily do stávkové pohotovosti. A této kritice se opravdu divit nelze. Vždyť zdravotní pojišťovny a tím pádem celý sektor zdravotnictví takto přijde o téměř 15 miliard korun. Což mi v době, kdy boj s covidem ještě není zdaleka vyhraný, lidí, pracujících ve zdravotnictví, je nedostatek, čekací lhůty na operace či potřebná vyšetření jsou už tak enormně dlouhé, přijde od Fialovy vlády jako zcela neuvážený krok.
Ministr Válek i ostatní členové vlády sice tvrdí, že zdravotní pojišťovny jsou schopny tento chybějící výpadek pokrýt z přebytků, které mají na svých účtech. Ovšem systém veřejného zdravotního pojištění skončil už loni především kvůli nákladům, vynaloženým na boj s covidem, v patnáctimiliardovém mínusu (a právě proto měla vzrůst suma, kterou stát do zdravotnictví odvádí za studenty či důchodce). A s ohledem na to, že i letos budou téměř jistě náklady tohoto sektoru vyšší než v době necovidové, skončí v mínusových číslech pravděpodobně opět. Přičemž i tento deficit bude muset být v budoucnu pokryt z veřejných peněz, pokud se nechceme smířit s tím, že kvalita zdravotní péče se u nás bude postupně zhoršovat.
Ministr zdravotnictví Válek v tomto týdnu na svém twitterovém účtu nicméně českým zdravotníkům vzkázal: „Vážím si nasazení všech zdravotníků. Během pandemie zvládli neuvěřitelnou pracovní zátěž. Chtěl bych je ujistit, že zrušením navýšení plateb na státní pojištěnce, které v létě populisticky schválila předchozí vláda, neohrozíme kvalitu ani dostupnost zdravotní péče.“ (viz odkaz zde)
Moc mi tedy není jasné, co je na navyšování plateb za státní pojištěnce v covidovém období populistického. Pokud nicméně pan Válek svůj slib splní (chci věřit tomu, že ano), pak je zřejmé, že škrtem 15 miliard korun, které měly zdravotní pojišťovny letos dostat navíc, se fakticky žádné veřejné finance neušetří, protože budou časem zdravotním pojišťovnám chybět a budou se tak muset vzít z jiné kasičky.