Platů politiků i dalších ústavních činitelů pravděpodobně budou v příštím roce, kdy je počítáno s deficitem státního rozpočtu ve výši 375 miliard korun, navýšeny o 13 procent.


Jak jsme se v minulém týdnu dozvěděli z úst místopředsedy vlády Mariana Jurečky, Fialův kabinet pro příští rok již neplánuje prodloužení zmrazení platů ústavních činitelů. Státní rozpočet na rok 2023 naopak počítá s tím, že nejenom soudcům a státním zástupcům, ale i politikům včetně členů vlády či zákonodárců z obou parlamentních komor budou jejich platy v souladu s dříve přijatým zákonem navýšeny o 13 % (viz odkaz zde).

Fakticky to znamená, že například základní plat poslance (tj. bez poslaneckých náhrad) se navýší z 90 800 Kč na 102 400 Kč, ministrům se výše jejich platu zvedne zhruba o 22 000 Kč, u premiéra či u předsedkyně Poslanecké sněmovny to pak bude o více než 30 000 Kč. Jde tedy o navýšení, o kterém si převážná většina zaměstnanců soukromých firem, ale i ostatních státních zaměstnanců v příštím roce nejspíš bude moci nechat jenom zdát. Všude se totiž bude musit šetřit s ohledem na rekordně rostoucí ceny energií, případně i některých dalších položek, souvisejících s růstem výrobních nákladů. Ostatně, návrh státního rozpočtu pro příští rok počítá po schválení pozměňovacích návrhů s deficitem ve výši 375 miliard korun.

Proč tedy nebyla Fialova vláda v této složité době solidární s ostatními občany a neprodloužila i pro příští rok u politiků zmrazení jejich ne zrovna nízkých platů? Ministr práce a sociálních věcí a zároveň i místopředseda vlády Jurečka to zdůvodňuje tím, že zmrazení platů by se muselo týkat nejenom samotných politiků, ale také soudců a státních zástupců. A již v současné době je zmrazení, které proběhlo v únoru letošního roku, předmětem žaloby u Ústavního soudu.

Že se Ústavní soud příslušným podnětem, který obdržel letos v květnu od Okresního soudu v Ústí nad Labem, zabývá, je skutečně pravda. Těchto problémů se však Fialova vláda mohla vyvarovat, pokud by vloni v prosinci byla trochu předvídavější. Tehdy totiž rozhodla, že pro letošní rok budou zmrazeny platy jak všech státních úředníků, tak i ústavních činitelů, tedy politiků i již zmiňovaných soudců a státních zástupců. Kdyby přitom byl přijat návrh předchozí Babišovy vlády, který počítal se zmrazením platů pouze pro politiky (zato však na dobu pěti let), nemusela by se současná vláda nyní vymlouvat na představitele české justice, kteří v minulosti takřka pokaždé napadli jakékoliv seškrtání svých platů u Ústavního soudu. Je tedy otázkou, zda šlo ze strany Fialovy vlády o naivitu ohledně toho, že tentokrát se všichni soudci se zmrazením svých platů smíří, nebo spíše o dopředu promyšlený tah...

Nejde přitom o to, že by ten, kdo politiky za navýšení jejich platů pro příští rok kritizuje, byl závistivý či nepřející. Ale za situace, kdy kvůli rostoucím cenám elektřiny, plynu či pohonných hmot bude mít řada lidí v příštím roce mnohem hlouběji do kapsy než před rokem, by člověk určitou solidaritu především od politiků ze současné vládní koalice skutečně očekával. Zvlášť, když někteří z nich ještě nedávno občanům vysvětlovali, že si nemůžeme žít nad poměry a nezdravě platy zvyšovat (viz například odkaz zde). A v souvislosti s rostoucími energiemi jim pak radili, že si holt budou muset v zimě vzít další svetr...