Jakou známku si zaslouží Fialova vláda?
V polovině prosince uplynul přesně rok od doby, kdy byla prezidentem Zemanem jmenována vláda premiéra Petra Fialy.
V polovině prosince (konkrétně 17. 12.) tomu byl přesně rok, kdy byla prezidentem Zemanem jmenována vláda premiéra Petra Fialy. Je proto vcelku logické, že i v předvánočním čase řada novinářů a politických komentátorů v médiích rozebírala, jak úspěšně si Fialův kabinet v dosavadním roce vládnutí vede.
Například server iDnes při této příležitosti připravil i anketu, kde měli čtenáři možnost oznámkovat současnou vládu stejným způsobem, jako tomu bývá ve škole (byť v některých progresivních školách se již dnes neznámkuje), tedy od jedničky po pětku. Jak se je možno dočíst v článku na iDnes zde, v anketě hlasovalo přes 25 tisíc čtenářů a průměrná známka pro Fialův kabinet vyšla tři mínus. Nejlépe hodnotili hlasující vládu v otázce pomoci ukrajinským uprchlíkům (známka dva), nejhůře pak dopadla v oblasti zvládnutí ekonomické krize (známka čtyři).
Jak se říká, tisíc lidí, tisíc názorů. To, co je pro jednoho občana nepřijatelné, může být naopak pro druhého chvályhodným počinem, což je často názorně vidět na internetových diskusích, a také diskuse pod zmiňovaným článkem na iDnes není výjimkou. Zatímco někteří tvrdí, že na rozdíl od předchozí Babišovy vlády je ta současná Fialova výrazně lepší a nedělá naší zemi ve světě ostudu, jiní zase říkají, že v porovnání s tím, co předvádí současný kabinet, byl ten Babišův ještě „zlatý“. A jak to vidím já sám?
Určitě se s hlasujícími čtenáři shodnu v tom, že současná vláda zaslouží pochvalu za pomoc lidem, kteří do naší země utekli před ruskou invazí. Ostatně, sami ukrajinští uprchlíci, kterých během letošního roku přišlo do naší země kolem půl milionu, vesměs chválí naši zemi za to, že se jim zde dostalo ubytování i materiální pomoci. Na druhou stranu však nesmíme zapomínat na skutečnost, že to není zásluha jen Fialovy vlády, ale i krajských hejtmanů, starostů mnohých obcí a spousty běžných lidí, kteří lidem, prchajícím z Ukrajiny, poskytli ubytovací prostory nebo poslali peníze na různé sbírky pro ně.
Rovněž se nedivím tomu, že vláda nejhůř dopadla u hlasujících čtenářů v oblasti zvládnutí ekonomické krize, protože ji, jednoduše řečeno, nezvládla. V době, kdy byli Fiala, Rakušan, Bartoš a někteří další vládní politici v opozici, s oblibou používali termín „Babišova drahota“. Naráželi tím na skutečnost, že na konci Babišova vládnutí se inflace pohybovala kolem 6 %, což ovšem byl v rámci zemí EU zhruba průměr. Nyní je míra inflace v naší zemi přes 16 % a v rámci zemí EU ji máme osmou nejvyšší (viz odkaz zde). Samozřejmě, že míra inflace není jen „zásluha“ vlády (což si ovšem měli Fiala a spol. uvědomit i v době, kdy byli opozičními politiky), spíše jde o to, že při její vysoké míře by měla vláda pomáhat především těm nejvíce potřebným, a to se i přes mnohé proklamované sliby neděje. Stejně tak sliby představitelů současné vlády, že na rozdíl od svých předchůdců budou rozpočtově odpovědní, brzy vzaly za své a nejlépe o tom vypovídá na příští rok schválený státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun.
Co se pak týká jednotlivých členů vlády, nutno říci, že k těm jejím lepším stránkám patří samotný premiér Petr Fiala, na kterém bych ocenil především jeho velmi dobré diplomatické vystupování. Mezi ty lepší bych pak ještě zahrnul například ministra práce a sociálních věcí Jurečku či ministra spravedlnosti Blažka. Ale koho pochválit dál? Ministr průmyslu Síkela byl možná dobrým bankéřem, ale průmyslu, a především v dnešním době tak důležité oblasti energetiky zjevně nerozumí. Na ministru financí Stanjurovi je zase dle tvrzení řady ekonomů vidět, že jakožto vystudovaný ajťák nerozumí financím. Ministr zdravotnictví Válek při vysvětlování toho, proč nejsou v českých lékárnách k dostání ty či ony léky působí občas tak zmateně, že i jeden z jeho předchůdců v Babišově vládě Adam Vojtěch vypadal v porovnání s ním jako skvělý manažer. A co se týká například ministryně pro vědu a výzkum Langšádlové nebo ministra pro legislativu Šalamouna, u těch jsem si za ten rok prakticky nevšiml, že ve vládě vůbec jsou.
Z těchto důvodů mi přijde známka tři mínus, kterou obdržela vláda Petra Fialy od hlasujících čtenářů, jako ještě docela mírná.
V polovině prosince (konkrétně 17. 12.) tomu byl přesně rok, kdy byla prezidentem Zemanem jmenována vláda premiéra Petra Fialy. Je proto vcelku logické, že i v předvánočním čase řada novinářů a politických komentátorů v médiích rozebírala, jak úspěšně si Fialův kabinet v dosavadním roce vládnutí vede.
Například server iDnes při této příležitosti připravil i anketu, kde měli čtenáři možnost oznámkovat současnou vládu stejným způsobem, jako tomu bývá ve škole (byť v některých progresivních školách se již dnes neznámkuje), tedy od jedničky po pětku. Jak se je možno dočíst v článku na iDnes zde, v anketě hlasovalo přes 25 tisíc čtenářů a průměrná známka pro Fialův kabinet vyšla tři mínus. Nejlépe hodnotili hlasující vládu v otázce pomoci ukrajinským uprchlíkům (známka dva), nejhůře pak dopadla v oblasti zvládnutí ekonomické krize (známka čtyři).
Jak se říká, tisíc lidí, tisíc názorů. To, co je pro jednoho občana nepřijatelné, může být naopak pro druhého chvályhodným počinem, což je často názorně vidět na internetových diskusích, a také diskuse pod zmiňovaným článkem na iDnes není výjimkou. Zatímco někteří tvrdí, že na rozdíl od předchozí Babišovy vlády je ta současná Fialova výrazně lepší a nedělá naší zemi ve světě ostudu, jiní zase říkají, že v porovnání s tím, co předvádí současný kabinet, byl ten Babišův ještě „zlatý“. A jak to vidím já sám?
Určitě se s hlasujícími čtenáři shodnu v tom, že současná vláda zaslouží pochvalu za pomoc lidem, kteří do naší země utekli před ruskou invazí. Ostatně, sami ukrajinští uprchlíci, kterých během letošního roku přišlo do naší země kolem půl milionu, vesměs chválí naši zemi za to, že se jim zde dostalo ubytování i materiální pomoci. Na druhou stranu však nesmíme zapomínat na skutečnost, že to není zásluha jen Fialovy vlády, ale i krajských hejtmanů, starostů mnohých obcí a spousty běžných lidí, kteří lidem, prchajícím z Ukrajiny, poskytli ubytovací prostory nebo poslali peníze na různé sbírky pro ně.
Rovněž se nedivím tomu, že vláda nejhůř dopadla u hlasujících čtenářů v oblasti zvládnutí ekonomické krize, protože ji, jednoduše řečeno, nezvládla. V době, kdy byli Fiala, Rakušan, Bartoš a někteří další vládní politici v opozici, s oblibou používali termín „Babišova drahota“. Naráželi tím na skutečnost, že na konci Babišova vládnutí se inflace pohybovala kolem 6 %, což ovšem byl v rámci zemí EU zhruba průměr. Nyní je míra inflace v naší zemi přes 16 % a v rámci zemí EU ji máme osmou nejvyšší (viz odkaz zde). Samozřejmě, že míra inflace není jen „zásluha“ vlády (což si ovšem měli Fiala a spol. uvědomit i v době, kdy byli opozičními politiky), spíše jde o to, že při její vysoké míře by měla vláda pomáhat především těm nejvíce potřebným, a to se i přes mnohé proklamované sliby neděje. Stejně tak sliby představitelů současné vlády, že na rozdíl od svých předchůdců budou rozpočtově odpovědní, brzy vzaly za své a nejlépe o tom vypovídá na příští rok schválený státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun.
Co se pak týká jednotlivých členů vlády, nutno říci, že k těm jejím lepším stránkám patří samotný premiér Petr Fiala, na kterém bych ocenil především jeho velmi dobré diplomatické vystupování. Mezi ty lepší bych pak ještě zahrnul například ministra práce a sociálních věcí Jurečku či ministra spravedlnosti Blažka. Ale koho pochválit dál? Ministr průmyslu Síkela byl možná dobrým bankéřem, ale průmyslu, a především v dnešním době tak důležité oblasti energetiky zjevně nerozumí. Na ministru financí Stanjurovi je zase dle tvrzení řady ekonomů vidět, že jakožto vystudovaný ajťák nerozumí financím. Ministr zdravotnictví Válek při vysvětlování toho, proč nejsou v českých lékárnách k dostání ty či ony léky působí občas tak zmateně, že i jeden z jeho předchůdců v Babišově vládě Adam Vojtěch vypadal v porovnání s ním jako skvělý manažer. A co se týká například ministryně pro vědu a výzkum Langšádlové nebo ministra pro legislativu Šalamouna, u těch jsem si za ten rok prakticky nevšiml, že ve vládě vůbec jsou.
Z těchto důvodů mi přijde známka tři mínus, kterou obdržela vláda Petra Fialy od hlasujících čtenářů, jako ještě docela mírná.