Uzavření škol v polovině března vystavilo vzdělávací systém zcela mimořádné situaci. Učitelé, žáci, ředitelé i rodiče se se zajištěním vzdělávání a výukou na dálku poprali dle svých možností a schopností. Výzkumná šetření a data ukázala, že mezi přístupy a podmínkami škol existují skutečně velké rozdíly.
V této době se odborníci ze všech koutů světa i České republiky pouštějí do úvah o tom, co dál. Tedy, jak se z celé situace poučit a rovněž připravit školství na případné další vlny epidemie či jiné mimořádné situace. V tomto blogu přinášíme některé směry úvah o opatřeních vzdělávací politiky, které se z dostupných poznatků jeví jako klíčové. Zároveň je část z diskutovaných kroků poměrně snadno realizovatelná (často postačí pouze “zacílit” veřejné prostředky). Právě to by mohlo mít v případě České republiky šanci na úspěch.