Dnes se vracíme k památce našeho mučedníka svatého Václava. Uctíváme ho nejen za jeho příkladný život a mučednickou smrt, za křesťanskou víru, ale též za to, že nasměroval vznikající český stát tak, že mu zajistil existenci po příštích 1000 let. Tím, že rozšířil křesťanskou víru po všech českých krajích a uzavřel smlouvu se sousedící říší, se staly Čechy součástí evropského křesťanského světa a byly uznány jako samostatný stát. Byli jsme ušetřeni tragického osudu polabských Slovanů, kteří v raném středověku zanikli. Je pravda, že jeho bratr Boleslav dal českému státu pevnou strukturu a rozšířil jej na východ. To však bylo možné pouze na základech, které položil svatý Václav.
Čas od času se nás pokouší někdo od těchto kořenů odříznout tím, že nemáme brát ohled na křesťanství v Čechách a na evropské uspořádání a hledat naše místo jinde. Pokaždé tento pokus pro náš národ skončil hroznou tragédií a ztrátou postavení, které jsme předtím měli. Modleme se, abychom si konečně vzali poučení z českých dějin a neopakovali chyby našich dědů. Nedej zahynout nám ni budoucím.