Damso a Angèle: bruselští umělci, kteří nadchli francouzské publikum
V médiích i na sociálních sítích se jako hudební nadšenec dozvídám všechny podrobnosti o udílení amerických hudebních cen Grammy, které proběhlo v neděli večer v kalifornském Los Angeles. Mám radost, že rapperka Cardi B vyhrála jako první žena v historii Grammy za rapové album roku za desku Invasion of Privacy. Ale přiznám se, že mě v posledních dnech zaujala jiná hudební událost, totiž předávání francouzských Victoires de la Musique. Nepochybně proto, že jsem posledních pět měsíců strávila na Erasmu v belgickém hlavním městě, obklopená francouzskou hudbou. Proto mě potěšila zpráva, že dva bruselští umělci Damso a Angèle právě tohle nejvyšší hudební ocenění v Paříži získali. A tak s vámi, kteří ta jména nikdy předtím neslyšeli, při té příležitosti svůj hudební úlovek sdílím.
V pořadí 34. hudební ceny Victoires de la Musique se udílely jen o pár dní dřív než americké Grammy. Jejich francouzská obdoba má letos kromě oceněných v třinácti hlavních kategorií ještě jednoho vítěze - Belgii, respektive Brusel. Ten totiž produkuje velký počet úspěšných umělců, kteří se dokáží prosadit i na mnohem větší francouzské hudební scéně.
Rapper Damso přezdívaný Tintin z Konga podle asi nejznámější belgické komiksové postavy a zpěvačka s andělským hlasem Angèle, oba pocházející z Bruselu, si v uplynulém roce podmanili celou Francii. Damso ve slavnostní večer získal hlavní cenu v letos nové kategorii rapové album roku (ze tří nominací) a Angèle proměnila obě dvě nominace - za album roku a audiovizuální počin roku, klip k songu Tout Oublier.
Damso se svým třetím albem Lithopédion zaznamenal ve Francii obrovský úspěch - deska je dnes dvakrát platinová s více než 200 tisíci prodanými kusy a 61 miliony streamy a brzy se dostala na první místo francouzské hitparády. Songy Ipséité a Smog zrovna tak. Damso byl v roce 2018 nejstreamovanějším umělcem francouzského Spotify.
Šestadvacetiletý belgicko-konžský rapper se musel kvůli násilným konfliktům v Kongu, které je bývalou belgickou kolonií, přestěhovat jako devítiletý s rodinou do Bruselu, do africké části Matonge. Damso, vlastním jménem William Kalubi, si prošel obtížným dospíváním, kdy se potýkal s rasismem a zapletl se do nelegálních obchodů, o kterých s odstupem otevřeně mluví. Rapoval už od svých třinácti let, ale poprvé na sebe upozornil v roce 2015 při spolupráci na songu Poseidon s tehdy již známým francouzským rapperem Boobou.
První album, platinové Batterie Faible, vydal v Boobově labelu 92i v roce 2016. S rapperem Kalashem nahrál single Mwaka Moon, který se umístil na nejvyšší příčce v Belgii i Francii a slyšet ho dnes můžete snad v každém bruselském či pařížském klubu. Stejně jako song BruxellesVie, který je takovou nejmenovanou bruselskou rapovou hymnou. Rapper je ale někdy kritizován kvůli svým ostřejším textům, plným násilí a vulgarit. Pro belgický fotbalový tým rudých ďáblů měl před loňským mistrovstvím světa nahrát “hymnu”, ale část veřejnosti se proti tomu vzbouřila a ze spolupráce nakonec sešlo. Sám Damso bezprostředně reagoval tím, že si koupil dvanáct feministických knih a v rozhovoru pro magazín Inrocks se obhajoval: “Vůbec se necítím být sexista, ale chci pochopit, proč si to o mě lidé myslí. Ve svých textech se nesnažím nikoho urazit. Prostě v nich zobrazuju svůj život, který je často temný…”. Na konci ledna z jeho Instagramu, kde ho sleduje 1,7 milionu lidí, zmizely zničehonic všechny příspěvky a fanoušci spekulují, že důvodem může být chystané vydání nového alba.
Třiadvacetiletá Angèle má za sebou až neuvěřitelně úspěšný rok. Mladší sestra rappera, který si říká Roméo Elvis, se proslavila na Instagramu, kam nahrávala covery svých oblíbených songů. K hudbě a především ke hře na klavír, byla vedena odmala, její otec je totiž bruselský pop-rockový zpěvák Marka, se kterým později také vystupovala. Angèle Van Laeken vystudovala jazzovou školu a začínala hrát po bruselských kavárnách.
Známou se stala ale až díky zmíněným sociálním sítím, o jejichž úskalích často zpívá, například ve skladbách Jalousie nebo Victime des Réseaux (Oběť sítí). “Vždy, když píšu svoje texty, je to proto, abych uvolnila svou vnitřní frustraci. Hodně mě inspirují sociální sítě. Pocit žárlivosti, srovnávání, že nejsem jako žena respektovaná...to jsou věci, které jsem sama zažila a které jsem nesnášela. Neznám nikoho, kdo by je někdy nezažil,” řekla v únorovém rozhovoru pro francouzský týdeník Grazia.
V roce 2017, ještě téměř neznámá, předskakovala na koncertech právě Damsovi. “Vybral si mě, mladou belgickou umělkyni, která ještě nic nevydala, aby předskakovala na jeho tour. Je mnohem otevřenější, než si o něm myslíme,“ řekla o spolupráci serveru DH.be. Její první singl Loi de Murphy měl na Youtube brzy miliony shlédnutí, taky díky originálnímu zpracování mladou belgickou fotografkou Charlotte Abramow, se kterou Angèle dál intenzivně spolupracuje.
Své debutové, dnes již dvakrát platinové, album Brol vydala teprve v říjnu loňského roku a z Angèle se stala okamžitě hvězda nejen v Belgii, ale taky ve Francii. Singl Tout Oublier, který nahrála se svým bratrem, se v obou zemích umístil na prvním místě hitparády. Den před udílením francouzských cen Victoires navíc Angéle proměnila tři ze sedmi nominací vlámských hudebních cen MIA. Angèle se v posledních měsících objevila na titulních stranách snad všech belgických i francouzských ženských časopisů a stala se idolem mladých posluchačů díky svým textům, ve kterých řeší aktuální témata sociálních sítí, feminismu nebo kauzy #MeToo, ve Francii známé pod hashtagem #BalanceTonPorc.
Otevřeně mluví o diskriminaci a sexualizaci žen (nejen) v hudebním průmyslu. “Jednou mi jeden chlap na focení navrhnul, abych vylezla na stůl s rtěnkou v ruce. Řekla jsem mu je rok 2018, mně je 22 a tvůj jediný nápad je dát mi do ruky rtěnku? Ke zpěvákům kolem mě - Damsovi, Stromaemu - se takhle nikdo nechová.” O tom, že kombinace chanson francaise a popu v podání Angèle je extrémně úspěšná svědčí i fakt, že její dva listopadové koncerty v Bruselu byly dlouho dopředu beznadějně vyprodané, stejně jako oba nadcházející březnové pařížské koncerty a květnový koncert v největší bruselské hale Forest National.
V pořadí 34. hudební ceny Victoires de la Musique se udílely jen o pár dní dřív než americké Grammy. Jejich francouzská obdoba má letos kromě oceněných v třinácti hlavních kategorií ještě jednoho vítěze - Belgii, respektive Brusel. Ten totiž produkuje velký počet úspěšných umělců, kteří se dokáží prosadit i na mnohem větší francouzské hudební scéně.
Rapper Damso přezdívaný Tintin z Konga podle asi nejznámější belgické komiksové postavy a zpěvačka s andělským hlasem Angèle, oba pocházející z Bruselu, si v uplynulém roce podmanili celou Francii. Damso ve slavnostní večer získal hlavní cenu v letos nové kategorii rapové album roku (ze tří nominací) a Angèle proměnila obě dvě nominace - za album roku a audiovizuální počin roku, klip k songu Tout Oublier.
Damso se svým třetím albem Lithopédion zaznamenal ve Francii obrovský úspěch - deska je dnes dvakrát platinová s více než 200 tisíci prodanými kusy a 61 miliony streamy a brzy se dostala na první místo francouzské hitparády. Songy Ipséité a Smog zrovna tak. Damso byl v roce 2018 nejstreamovanějším umělcem francouzského Spotify.
Šestadvacetiletý belgicko-konžský rapper se musel kvůli násilným konfliktům v Kongu, které je bývalou belgickou kolonií, přestěhovat jako devítiletý s rodinou do Bruselu, do africké části Matonge. Damso, vlastním jménem William Kalubi, si prošel obtížným dospíváním, kdy se potýkal s rasismem a zapletl se do nelegálních obchodů, o kterých s odstupem otevřeně mluví. Rapoval už od svých třinácti let, ale poprvé na sebe upozornil v roce 2015 při spolupráci na songu Poseidon s tehdy již známým francouzským rapperem Boobou.
První album, platinové Batterie Faible, vydal v Boobově labelu 92i v roce 2016. S rapperem Kalashem nahrál single Mwaka Moon, který se umístil na nejvyšší příčce v Belgii i Francii a slyšet ho dnes můžete snad v každém bruselském či pařížském klubu. Stejně jako song BruxellesVie, který je takovou nejmenovanou bruselskou rapovou hymnou. Rapper je ale někdy kritizován kvůli svým ostřejším textům, plným násilí a vulgarit. Pro belgický fotbalový tým rudých ďáblů měl před loňským mistrovstvím světa nahrát “hymnu”, ale část veřejnosti se proti tomu vzbouřila a ze spolupráce nakonec sešlo. Sám Damso bezprostředně reagoval tím, že si koupil dvanáct feministických knih a v rozhovoru pro magazín Inrocks se obhajoval: “Vůbec se necítím být sexista, ale chci pochopit, proč si to o mě lidé myslí. Ve svých textech se nesnažím nikoho urazit. Prostě v nich zobrazuju svůj život, který je často temný…”. Na konci ledna z jeho Instagramu, kde ho sleduje 1,7 milionu lidí, zmizely zničehonic všechny příspěvky a fanoušci spekulují, že důvodem může být chystané vydání nového alba.
Třiadvacetiletá Angèle má za sebou až neuvěřitelně úspěšný rok. Mladší sestra rappera, který si říká Roméo Elvis, se proslavila na Instagramu, kam nahrávala covery svých oblíbených songů. K hudbě a především ke hře na klavír, byla vedena odmala, její otec je totiž bruselský pop-rockový zpěvák Marka, se kterým později také vystupovala. Angèle Van Laeken vystudovala jazzovou školu a začínala hrát po bruselských kavárnách.
Známou se stala ale až díky zmíněným sociálním sítím, o jejichž úskalích často zpívá, například ve skladbách Jalousie nebo Victime des Réseaux (Oběť sítí). “Vždy, když píšu svoje texty, je to proto, abych uvolnila svou vnitřní frustraci. Hodně mě inspirují sociální sítě. Pocit žárlivosti, srovnávání, že nejsem jako žena respektovaná...to jsou věci, které jsem sama zažila a které jsem nesnášela. Neznám nikoho, kdo by je někdy nezažil,” řekla v únorovém rozhovoru pro francouzský týdeník Grazia.
V roce 2017, ještě téměř neznámá, předskakovala na koncertech právě Damsovi. “Vybral si mě, mladou belgickou umělkyni, která ještě nic nevydala, aby předskakovala na jeho tour. Je mnohem otevřenější, než si o něm myslíme,“ řekla o spolupráci serveru DH.be. Její první singl Loi de Murphy měl na Youtube brzy miliony shlédnutí, taky díky originálnímu zpracování mladou belgickou fotografkou Charlotte Abramow, se kterou Angèle dál intenzivně spolupracuje.
Své debutové, dnes již dvakrát platinové, album Brol vydala teprve v říjnu loňského roku a z Angèle se stala okamžitě hvězda nejen v Belgii, ale taky ve Francii. Singl Tout Oublier, který nahrála se svým bratrem, se v obou zemích umístil na prvním místě hitparády. Den před udílením francouzských cen Victoires navíc Angéle proměnila tři ze sedmi nominací vlámských hudebních cen MIA. Angèle se v posledních měsících objevila na titulních stranách snad všech belgických i francouzských ženských časopisů a stala se idolem mladých posluchačů díky svým textům, ve kterých řeší aktuální témata sociálních sítí, feminismu nebo kauzy #MeToo, ve Francii známé pod hashtagem #BalanceTonPorc.
Otevřeně mluví o diskriminaci a sexualizaci žen (nejen) v hudebním průmyslu. “Jednou mi jeden chlap na focení navrhnul, abych vylezla na stůl s rtěnkou v ruce. Řekla jsem mu je rok 2018, mně je 22 a tvůj jediný nápad je dát mi do ruky rtěnku? Ke zpěvákům kolem mě - Damsovi, Stromaemu - se takhle nikdo nechová.” O tom, že kombinace chanson francaise a popu v podání Angèle je extrémně úspěšná svědčí i fakt, že její dva listopadové koncerty v Bruselu byly dlouho dopředu beznadějně vyprodané, stejně jako oba nadcházející březnové pařížské koncerty a květnový koncert v největší bruselské hale Forest National.