Nová bezpečnostní strategie Spojených států i papež František se shodují na tom, že zprávy se staly zbraní svého druhu. Informační válka i propaganda jsou staré známé pojmy, nicméně sociální sítě přinesly do této problematiky novou nebezpečnou dynamiku lavinovitého šíření bez jakékoliv kontroly. Termín “fake news”, který si tak oblíbil Donald Trump, je však velmi nepřesnou nálepkou, která dává do jednoho koše zprávy dvou rozdílných druhů - ty opravdu falešné a ty, které jsou "jen" zveličovány.

Zprávy, které vypadají podobně jako opravdové, nicméně jejich obsah někdo záměrně upravil, či si je rovnou z velké části vymyslel, jsou nebezpečné v tom, že vytvářejí v myslích čtenářů alternativní realitu, trochu jako v 19. století naše Rukopisy. I u Rukopisů byl politický cíl jasný - vyrovnat se Německu v hloubce historických pramenů, a tak podpořit právo na národní sebeurčení. Dnešní zprávy tohoto typu mají nejčastěji za cíl někoho konkrétního očernit, případně pouze šířit obecný pocit nedůvěry v tzv. establishment a jeho média, což otevře cestu dalším falešným zprávám. Zvlášť nebezpečné jsou konspirátorské falešné zprávy, které se odvolávají na další podobné zdroje, aby vytvářely dojem serióznosti.

Těmto zprávám se dá bránit pouze tvrdou novinářskou detektivní prací, která nadevší rozumnou pochybnost falešnou zprávu vyvrátí a jejího autora tak výrazně zdiskredituje. Aby to fungovalo, musí si někdo falešných zpráv všimnout a společnost jako celek musí být schopna rozpoznat, která ze dvou předkládaných verzí odpovídá sdílené sociální realitě. Přistáli Američané na Měsíci, nebo to byl pouhý hollywoodský trik? Byly Rukopisy pravé nebo falešné? Naštěstí se ukázalo, že v minulosti často nakonec zvítězila ta strana, která může svá tvrzení lépe a přesvědčivěji doložit, a “pravda” tedy nakonec zvítězila. Jak se však dnes ukazuje třeba v otázce odpovědnosti za útoky 11. září, tak je velmi obtížné přesvědčit ty, kteří v nich vidí široké spiknutí Mossadu, CIA či iluminátů. Stejně jako byl boj o Rukopisy dlouhý a vyhrocený, tak je třeba bojovat o pravdu o 11. září, jakkoliv je to namáhavé. Pokud totiž v takto zásadních otázkách necháme falešným konspiračním zprávám volnou ruku, nemůžeme se pak divit, že jejich zastánci začnou mít i odpovídající politické postoje, což je zpravidla cílem toho, kdo falešnou informaci šíří.

Moderní vzdělávání by mělo být postaveno přinejmenším v jednom pilíři na tom, aby v nejdůležitějších otázkách, které se jich bezprostředně týkají, dokázali všichni rozpoznat záměrně falešnou zprávu od té pravé. Masarykův odkaz je v tomto ohledu klíčový, protože i když jeho názory byly po dlouhou dobu výrazně menšinové a nepopulární, tak nakonec dokázal silou argumentů přesvědčit ostatní, že se v případě Rukopisů jedná o falsifikáty.

Dnešní doba je složitější v tom, že nemáme pouze jedny konkrétní Rukopisy, na které se můžeme zaměřit, ale celou lavinu potenciálně falešných zpráv z různých zdrojů, které je třeba vyvracet. Pokud na toto úsilí rezignujeme, tak opravdu dojde k ohrožení národní bezpečnosti. Jestli se totiž velká část voličů bude rozhodovat na základě falešných informací, tak to ohrozí samotné základy fungování otevřené demokratické společnosti.

Situaci dnes kromě vyloženě falešných zpráv komplikují tzv. prioritizační falešné zprávy. Jejich obsah je rámcově pravdivý, “falešnost” totiž spočívá pouze v jejich neodůvodněné prioritizaci oproti jiným tématům. V situaci, kdy je informační pole každého časově omezené a informací přichází příliš mnoho, je prioritizace klíčová a novináři v ní hrají důležitou roli. Co bude na titulní stránce? Kolik informačního prostoru a času věnujeme Rohingyům? A kolik Elonu Muskovi? A Donaldu Trumpovi? Proces prioritizace má v tomto ohledu jasné hodnotové a ve výsledku i politické pozadí.

Problém s prioritizačními falešnými zprávami je, že čtenář často ani neví, že byl zasažen. Navíc nepanuje o prioritách žádná celospolečenská shoda, a jsou to právě novináři, kteří o těchto prioritách částečně rozhodují. Proto se stali tou symbolickou “žumpou” - podle kritiků píší zbytečně často o věcech, které prioritní být nemají (například autokratům zpravidla vadí kritika a upozorňování na korupci). Velmi poučné je v tomto ohledu staré Rudé právo, kde byly priority politicky dané.

Pokud Trump hovoří o “fake news”, má na mysli spíš prioritizační falešné zprávy - média podle něj nemají správně nastavené priority, například nedostatečně slaví Trumpovy úspěchy či hnidopišsky upozorňují na jeho problémy. Prezident tu však naštěstí není od toho, aby médiím jeijch priority určoval. Trump se místo toho aktivně snaží prioritní zprávy sám vytvářet a zaplňovat tak mediální prostor svými sděleními.

Jak se tedy bránit proti falešným prioritám? Jedinou obranou je si tento problém v rámci mediální výchovy uvědomit a na základě toho pak vést konstruktivní debatu právě o tom, které zprávy jsou nejdůležitější a které jsou důležité méně. I tento blog čtenáři koneckonců podsouvá určitou prioritní myšlenku ohledně důležitosti boje proti falešným zprávám. Názorový pluralismus je v diskusi o prioritách v demokratické společnosti nutný, nicméně by neměl sloužit jako nástroj pro prosazování účelových a ve výsledku manipulativních prioritizací s politickým zadáním.

Na závěr je velmi nebezpečné, pokud vládci a prezidenti jednoduše zdiskreditují novinářské snahy odkazem na “falešnou prioritizaci”. Novináři budou muset svojí integritou ukázat, že si za svými prioritizačními cíli stojí. Velká část odpovědnosti se ale přenáší i na čtenáře, který by si měl být vědom toho, jaké priority svými volbami zpráv vlastně podporuje, zvlášť v situaci, kdy je jeho klikání sledováno a ekonomicky využíváno.

Určitá naděje spočívá v tom, že pokud začneme chápat zprávy jako zbraně svého druhu, tak budeme připravenější jak na rozpoznávání falešných zpráv, tak na falešnou prioritizaci. Kvalitní obecné vzdělávání včetně špičkové mediální gramotnosti se dnes stává nezbytnou podmínkou obranyschopnosti České republiky - třeba na to přispěje i Ministerstvo obrany v rámci navyšování rozpočtu kvůli závazkům z NATO.

https://www.politico.com/story/2017/12/08/trump-fake-news-despots-287129