Snad už jim to dojde - vzdělávání je i v politice zásadní
Dnes nebyl slavný den pro pražskou "smetánku". Porazil je vetchý lidový stařec s divnými kamarády.
V rámci tryzny, kreativně a s post-strukturální metodologií k příčinám dalšího politického debaklu, kterému se přes veškerou snahu nepodařilo zabránit. Poučení z krizového vývoje je jasné, a souvisí s "lidovostí", "voelkisch".
Snad to po dnešní porážce pochopí víc lidí: vzdělávání je jako koncepční odpověď na "lidovost" lepší než další formy elitismu.
Postavit profesora, dlouholetého předsedu Akademie věd, nejvyšší vědecké instituce našeho státu, proti lidovému kandidátovi, byla zřejmě chyba, protože to umožnilo zahrát na podprahovou či očividnou anti-elitářskou notu. Ta je v případě nechuti vůči opravdu gaunerským elitám obdivuhodná, protože volá po změně tohoto "gaunerského systému". Pokud se však stejný anti-elitářský sentiment zneužije jako útok proti politickým oponentům (kteří samozřejmě patří k "elitě"), tak je velmi účinný.
Z mexické politiky víme, že nikdy nešlo jen o Zemana, ale zejména o "Zemanovce", Zemanovu camarillu, neboli kliku. Pánové Nejedlý a Mynář by také sami mnoho nezmohli, ale zrovna oni mají jistě řadu činnorodých známých a kontaktů, kteří by občas něco potřebovali. A "klika" občas něco zařídí, například kampaň, která byla vlastně relativně profesionálně vedená, zvlášť podle výsledku. Lidé z "kliky" patří samozřejmě k elitě, nicméně to spíš maskují.
Lidovost Miloše Zemana byla dojemná: "moje nožičky", Frankfurter Allgemeine v ruce jako didaktická proprieta do debaty, zdravý rozum, zlí novináři.
Drahoš proti Zemanovi bohužel vždy musel vypadat trochu víc jako elitář - pan profesor. Mimochodem v USA je oslovení profesor v politice také poslední dobou bráno téměř jako hanlivé označení, pokud to proti Vám oponent použije. Karel Schwarzenberg o elitářství také vyslechl svoje.
Drahoš měl zřejmě Zemana přepít ve víně i ve vodce, a ukázat tak, že je lidovější státník. Možná tím by si hlasy některých Zemanovců získal. Adenauer v Moskvě to použil dobře, říká se.
Co ale s lidovostí dělat? Víme, kam až může s úsměvem na rtech zajít. Nezbývá než stará dobrá komunální a krajská politika, tam jsou zkušenosti.
Vzdělávání tam doufejme bude trochu více prioritizováno, v prezidentské volbě to pro Drahoše vlastně nejdůležitější téma paradoxně nebylo.
Klíčová je podle mne otázka referenda. Zeman je jasně za (lidovost) a Drahoš se spíš vykrucuje. Pokud má fungovat "vláda lidu, lidem a pro lid", tak se v rámci fundamentální legitimity systému důležitým volbám nevyhneme. Pokud bude konzistentně po řadu let pro většinu lidí být nesnesitelné být v EU nebo NATO a budou se proti tomu zřetelně aktivně bouřit, tak to není udržitelné a je potřeba to nějak řešit. V klíčových momentech jsou pak i parlamentní nebo kongresové volby de-facto referendem o důležitých otázkách.
Jak to souvisí se vzděláváním? V referendu například volí pouze lidi, co mají alespoň maturitu - klasické elitářství. Dlouhodobým cílem však je, aby všichni maturitu měli, včetně jejího sociohistorického kontextu. Diskuse na téma správných podmínek referenda (dlouhý časový odstup na přípravu, například), by mohly význam vzdělávání a politiky pěkně osvětlit.
Do Zemanovy další pětiletky s politickým poučením, reflexí a optimismem!
Bonusová umělecká vložka za odměnu pro ty, co na tom hodně pracovali. Čest jejich památce. :)
https://youtu.be/tzoAMhqQfeA
V rámci tryzny, kreativně a s post-strukturální metodologií k příčinám dalšího politického debaklu, kterému se přes veškerou snahu nepodařilo zabránit. Poučení z krizového vývoje je jasné, a souvisí s "lidovostí", "voelkisch".
Snad to po dnešní porážce pochopí víc lidí: vzdělávání je jako koncepční odpověď na "lidovost" lepší než další formy elitismu.
Postavit profesora, dlouholetého předsedu Akademie věd, nejvyšší vědecké instituce našeho státu, proti lidovému kandidátovi, byla zřejmě chyba, protože to umožnilo zahrát na podprahovou či očividnou anti-elitářskou notu. Ta je v případě nechuti vůči opravdu gaunerským elitám obdivuhodná, protože volá po změně tohoto "gaunerského systému". Pokud se však stejný anti-elitářský sentiment zneužije jako útok proti politickým oponentům (kteří samozřejmě patří k "elitě"), tak je velmi účinný.
Z mexické politiky víme, že nikdy nešlo jen o Zemana, ale zejména o "Zemanovce", Zemanovu camarillu, neboli kliku. Pánové Nejedlý a Mynář by také sami mnoho nezmohli, ale zrovna oni mají jistě řadu činnorodých známých a kontaktů, kteří by občas něco potřebovali. A "klika" občas něco zařídí, například kampaň, která byla vlastně relativně profesionálně vedená, zvlášť podle výsledku. Lidé z "kliky" patří samozřejmě k elitě, nicméně to spíš maskují.
Lidovost Miloše Zemana byla dojemná: "moje nožičky", Frankfurter Allgemeine v ruce jako didaktická proprieta do debaty, zdravý rozum, zlí novináři.
Drahoš proti Zemanovi bohužel vždy musel vypadat trochu víc jako elitář - pan profesor. Mimochodem v USA je oslovení profesor v politice také poslední dobou bráno téměř jako hanlivé označení, pokud to proti Vám oponent použije. Karel Schwarzenberg o elitářství také vyslechl svoje.
Drahoš měl zřejmě Zemana přepít ve víně i ve vodce, a ukázat tak, že je lidovější státník. Možná tím by si hlasy některých Zemanovců získal. Adenauer v Moskvě to použil dobře, říká se.
Co ale s lidovostí dělat? Víme, kam až může s úsměvem na rtech zajít. Nezbývá než stará dobrá komunální a krajská politika, tam jsou zkušenosti.
Vzdělávání tam doufejme bude trochu více prioritizováno, v prezidentské volbě to pro Drahoše vlastně nejdůležitější téma paradoxně nebylo.
Klíčová je podle mne otázka referenda. Zeman je jasně za (lidovost) a Drahoš se spíš vykrucuje. Pokud má fungovat "vláda lidu, lidem a pro lid", tak se v rámci fundamentální legitimity systému důležitým volbám nevyhneme. Pokud bude konzistentně po řadu let pro většinu lidí být nesnesitelné být v EU nebo NATO a budou se proti tomu zřetelně aktivně bouřit, tak to není udržitelné a je potřeba to nějak řešit. V klíčových momentech jsou pak i parlamentní nebo kongresové volby de-facto referendem o důležitých otázkách.
Jak to souvisí se vzděláváním? V referendu například volí pouze lidi, co mají alespoň maturitu - klasické elitářství. Dlouhodobým cílem však je, aby všichni maturitu měli, včetně jejího sociohistorického kontextu. Diskuse na téma správných podmínek referenda (dlouhý časový odstup na přípravu, například), by mohly význam vzdělávání a politiky pěkně osvětlit.
Do Zemanovy další pětiletky s politickým poučením, reflexí a optimismem!
Bonusová umělecká vložka za odměnu pro ty, co na tom hodně pracovali. Čest jejich památce. :)
https://youtu.be/tzoAMhqQfeA