V těžko popsatelném šoku jsem si dnes ráno pročítala zpravodajské servery přinášející ty „senzační“ zvěsti, kterak se ministr financí Andrej Babiš rozhodl snížit DPH u točeného piva z 21 na 10 procent. V první chvíli - pravděpodobně pod náporem onoho prvotního šoku - jsem pod články začala hledat zdroj těchto informací, o kterém jsem byla přesvědčená, že musí být jedině server Infobaden. Ukázalo se ale, že jde o autentické výroky pana Babiše ve včerejším pořadu České televize, a také o jeho upřesňující prohlášení z dnešního rána.
Když prezident Miloš Zeman při besedách s desetiletými školáky vysvětloval časovou náročnost svého úřadu výchovným příkladem o tom, jak jej pan starosta pozval na sklenku vína, cigaretu a obložený chlebíček, ale on stihl pouze vypít víno a vykouřit cigaretu, nebylo asi přítomným učitelkám a učitelům dvakrát do smíchu. Stejně jako když před stejným obecenstvem vyzdvihoval ze svého jídelníčku jitrnice, tlačenku a ovar, zatímco ze zeleniny si jeho uznání vysloužily pouze brambory. Také moje představa, jak by měl prezident republiky působit na mládež, je z poněkud jiného soudku. A není v něm ani víno, ani pivo nebo dokonce slivovice.
V současné době kouří denně 23,5 % osob starších 15 let a 12,5 % osob starších 15 let denně pije alkohol. Alarmující je ale zejména situace mezi dětmi, kdy 16 % patnáctiletých pravidelně kouří cigarety, téměř 20 % pravidelně pije alkohol a 24 % má zkušenost s užíváním konopí. Až 87 % mladistvých pak vnímá dostupnost návykových látek jako velmi snadnou. S hazardním hraním má zkušenost třetina dospělé populace, v riziku problémového hráčství je 400 tisíc lidí, ve vysokém riziku 150 tisíc a patologických hráčů je 100 tisíc. Zkušenosti s hraním má až 30 % mladistvých mezi 15 a 17 lety. Nejčastěji jde o online hraní, loterie a kurzové sázky. První zkušenosti děti získávají již ve věku 10 let.
Občanská demokratická strana se o víkendu sešla v Ostravě, aby si na svém 27. kongresu zvolila staronového předsedu a další členy vedení. Tedy pardon, samozřejmě se v Ostravě nesešla celá ODS, nýbrž jen delegáti kongresu. Ačkoliv kdyby si občanští demokraté pronajali o jeden menší sál navíc, mohli se do Ostravy sjet všichni i s voliči, ale to je jen takové „kdyby“. Pojďme už k té nervy drásající zápletce, kterou kongres ODS přinesl.
Pamatujete si ještě, jaké to bylo, když jste poprvé museli se svým malým dítětem k doktorovi? A jaký to byl zvláštní stres, i když šlo pravděpodobně jen o kašel, rýmu, lehce zvýšenou teplotu nebo vyrážku na tvářích? Směs strachu o dítě a odpovědnosti, kterou za něj najednou máte. Hlavou se vám honí myšlenky na to, že ho musíte chránit před vším, co by mu mohlo ublížit a před každým, kdo by se k němu nechoval dobře. Chvíli zápasíte s tím, jestli s rýmou lékaře vůbec obtěžovat, za chvíli si zase sami sobě kladete na srdce, že nesmíte nic podcenit a kvůli své dceři nebo synovi vydržet i nějaký ten špatný pohled.