Projevy nenávisti jsou nepřípustné, a to ať v reálném nebo virtuálním světě. Právě počet trestných činů z nenávisti v prostředí on-line díky zdánlivé anonymitě prokazatelně stoupá. V drtivé většině případů není pachatel žádným způsobem potrestán. Proto situaci nesmíme bagatelizovat.

Možná si vybavíte případ nenávistného komentáře u fotografie prvňáčků teplické základní školy z roku 2017. Žáci byli převážné romské, vietnamské a arabské děti. Diskutující, který za to byl také později obžalován, narážel na vyvražďování za druhé světové války v plynových komorách. Což je naprosto nehumánní.

Jsem toho názoru, že posuzování závažnosti tohoto činu by mělo být identické i v případě, kdyby se jednalo o fotografii lidí se zdravotním hendikepem.

Česká vláda bude projednávat návrh Evropské komise, který má za cíl otevřít cestu k harmonizaci právní ochrany Evropanů tak, aby platila pro všechny země stejná pravidla. Návrh má také za cíl rozšířit již stávající seznam těchto trestných činů z nenávisti.

Nenávist nezná hranice. A už vůbec nezná hranice v prostředí on-line

Už dnes české zákony považují některé kategorie nenávistných projevů za závažné trestné činy. Legislativa, kterou chce Komise upravit aktuálně zahrnuje útoky na základě barvy pleti, náboženství a etnického nebo národního původu. Seznam by se ale měl rozšířit o útoky verbální či fyzické založené na věku, zdravotním hendikepu, genderové identitě a sexuální orientaci.

Přirozeně každá země má svůj právní rámec. Proto by se mělo jednat o harmonizaci právní ochrany. Úroveň právní ochrany by měla být stejná pro všechny evropské občany. Musíme si totiž uvědomit, že nenávist nezná hranice. A už vůbec nezná hranice v prostředí on-line.

Projev nenávisti na základě sexuální orientace závažným trestným činem ve dvaceti zemích Evropské unie. Ve zbývajících sedmi je úprava týkající se nenávistných verbálních projevů definovaná obecně, bez explicitní zmínky sexuální orientace. Klasifikace jako závažný trestný čin existuje i v několika evropských zemích mimo Unii, a to například v Černé hoře, Albánii nebo Norsku.

Svoboda projevu ano, nenávist ne

Momentálně platí, že francouzský občan má při pobytu v Bulharsku menší míru právní ochrany před verbální nenávistí, (například na základě sexuální orientace) než doma ve Francii. Obdobná situace nastává v případě osob se zdravotním hendikepem. Využitím práva na volný pohyb tak občané ztrácí část svých práv a jistot.

Taková situace však neplatí kupříkladu u osob jiné barvy pleti nebo náboženského vyznání. Ti se s podobným nerovným přístupem nesetkávají, neboť nenávistné projevy vůči těmto kategoriím obyvatel jsou uzákoněny jako závažný trestný čin plošně ve všech státech Unie.

Dlouhodobě bojuji proti omezování svobody slova ze strany státních institucí. Aktivně také upozorňuji na omezování práv menšin ze strany polské a maďarské vlády. Maďarsko i Polsko se se v poslední době prokazatelně dalece odklání od toho, co jen lze nazývat základními evropskými hodnotami a přestávají být zeměmi, kde se dá svobodně žít. Minulý měsíc polská vláda navrhla po vzoru té maďarské zákon proti LGBT, který zakazuje polským školám adresovat tato témata. Maďarský zákon zase omezuje vydávání dětských knih s tématikou LGBT.

Právě nedostatek informací nejen, že prohloubí stigma sexuálních menšin, ale může zvýšit frekvenci šíření nenávistných projevů. Některé případy mohou končit dokonce i sebevraždou. Skutečně není na místě problém zjednodušovat. Ba naopak. Měli bychom aktivně usilovat o to, aby nenávistné projevy byly řádně potrestány. Mají totiž reálný dopad na životy lidí. Ve zdánlivě anonymním světě sociálních sítí však bohužel většina z nich zůstává bez postihu.

Právní úpravy budou minimální

Právní úprava je důležitá i proto, aby zabránila využívání nenávisti jako politického nástroje. Například nedávno unikla komunikace poradců a politiků polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), kteří si dávali za úkol před volbami v roce 2019 vyhledat celebrity, které negativně hovoří o osobách LGBT.

Bude důležité analyzovat právní úpravy, které by změna na evropské úrovni vnesla do české legislativy. Podle předběžných názorů právníků to ale vypadá, že tyto úpravy budou pouze minimální.

V Radě Evropské unie zatím proti návrhu hlasitě vystupuje pouze maďarská vláda. Rozhodnutí na úrovni české vlády by mělo teprve padnout. Pokud by Česko úpravu odmítlo, ocitli bychom se tak ve stejném klubu s Viktorem Orbánem, který prostřednictvím zákonů proti LGBT spíše nenávist podporuje, než že by jí předcházel. Bylo by opravdu smutné, pokud bychom se zařadili na stejnou stranu.