Spousta vynálezů a technologií vznikla pod záminkou zvýšení bezpečnosti. U izraelského softwaru Pegasus tomu nebylo jinak. Hlavním cílem údajně bylo odhalování zločinců a teroristů. Jak to už ale bývá, nezůstalo jen u tohoto využití. Investigace předních novinářů loni odhalila, že byl systém využíván ke špehování významných politiků, novinářů nebo pracovníků neziskových organizací. Jedná se jak o země Blízkého východu, tak ale i Evropy.

Sledování světových lídrů

Sledování evropských vlád nastalo ve dvou rovinách. Na jedné straně se jedná o sledování Evropanů jinou zemí. Víme, že marocká vláda měla v roce 2019 sledovat a odposlouchávat telefon nejen prezidenta Macrona, ale i dalších 15 členů tehdejší vlády.

Je to smutné, ale asi ne překvapivé, že spyware využívají režimy ve Rwandě, Maroku nebo ve Spojených arabských emirátech. Šokující jsou však informace o jeho použití našimi sousedy z Visegrádské skupiny, a to vládami v Maďarsku a Polsku.

Tím se dostáváme k druhé, skutečně alarmující rovině – sledování nepohodlných občanů ze strany evropských vlád. Maďarská vláda sice použití softwaru Pegasus dlouho popírala, ale na konci minulého roku přiznala, že software zakoupila. Šmírovací aféra zmítá ale i polskou vládní stranou Právo a spravedlnost patřící v Evropě do politické skupiny Evropských konzervativců a reformistů.

Za pomocí softwaru mělo docházet ke šmírování opozičních leaderů, právníků a kritiků konzervativní justiční reformy. Sledován měl být například právník bývalého polského premiéra Donalda Tuska nebo polská státní zástupkyně Ewa Rrzoseková.

Musíme zabránit i zneužití technologií umělé inteligence

V Maďarsku i v Polsku dochází k systematickému omezování práv menšin, navíc je zde paralyzovaná jak nezávislost soudů, tak médií. Polská i maďarská vláda se v poslední době dalece odklání od základních evropských hodnot jako je ochrana občanských svobod.

Vývoj kauzy Pegasus jen potvrzuje, že musíme zabránit zneužití šmírovacích technologií napříč Evropou, včetně technologií systémů vzdálené biometrické identifikace, jako je rozpoznávání obličejů, ve veřejných prostorách. Národní vlády i Evropská komise požadují snadno zneužitelné výjimky v návrhu pravidel pro využívání umělé inteligence.

Pokud maďarská a polská vláda sledují telefony opozičních lídrů a novinářů, je vcelku zřejmé, že by výjimky pro systémy rozpoznávání obličejů zneužívaly také. Za pomoci těchto systémů jsou totiž schopni identifikovat účastníky na demonstracích, aktivisty nebo třeba také investigativní novináře.

Zřízení vyšetřovací komise je na místě

Odhalení bychom neměli brát na lehkou váhu a měli bychom situaci skutečně prošetřit. Pokud jakákoli evropská vláda zneužívala software pro špehování a perzekuci vlastních občanů, musí z toho Evropa vyvodit důsledky.

Tento týden na plenárním zasedání Evropského parlamentu debatujeme o zřízení speciálního vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu. Ten by měl detailně prověřit právě případ maďarské a polské vlády. Zároveň je nutné zjistit, jestli nezneužívaly spyware i jiné evropské vlády.

Jaké bude mít aféra důsledky ještě uvidíme. Ve Spojených státech známá aféra Watergate vyústila až v rezignaci amerického prezidenta a samotná kauza Pegasus je často označována právě jako evropský nebo polský Watergate.

Technologie se stále zdokonalují, šmírovaní je jednodušší než kdy dříve a boj za soukromí nikdy nekončí. Proto by každý z nás měl být na pozoru a dbát na svoje bezpečí i v prostoru on-line.