Podle výživové pyramidy, kterou u nás mnozí odborníci propagují, mají polysacharidy tvořit základ jídel, ale tuky je naopak třeba omezovat. Margaríny jsou nám dnes běžně doporučovány jako zdravé náhrady másla. Umělá sladidla a další chemická aditiva jsou prezentována jako odzkoušená a bezpečná.

Nadměrný příjem polysacharidů a cukrů se podílí na epidemii obezity, cukrovky a metabolického syndromu. Doporučování omezovat příjem tuků vedlo k pojídání nezdravých margarínů a popularitě neprospěšných nízkotučných diet. Nadbytek aditiv v konvenčních potravinách vede k nekontrolovatelnému příjmu chemických koktejlů, jejichž bezpečnost nebyla nikdy ověřena. Příjem umělých sladidel nepomáhá řešit obezitu a nové studie dokonce prokazují u konzumentů dietních nápojů nárůst hmotnosti.

Historie výživových doporučení
Výživová pyramida je grafické znázornění výživových doporučení. První pyramida vznikla v roce 1974 ve Švédsku a byla založena na základních, levných a sytících potravinách. Pyramida byla v některých zemích postupně upravována, v roce 2011 pak byla na základě aktuálních poznatků v USA zcela přepracována do podstatně zdravější podoby tzv. My plate. Ještě pokrokovější bylo potom zveřejnění Healthy eating plate Harvardovy lékařské univerzity.
I přes existenci zdravějších variant Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství ČR stále propagují verzi pyramidy, která je v podstatě shodná s první švédskou pyramidou. Doporučují variantu, která jednoznačně zaspala svoji dobu a kterou je třeba přepracovat.



Nedostatky
V průběhu let se nashromáždilo mnoho kritiky výživové pyramidy, například pro doporučování nadměrného příjmu polysacharidů. Nesprávné je také společné umístění tuků a sladkostí na špičce pyramidy (obojí je doporučováno omezovat). Přitom tuky jsou naprosto nezbytnou součástí výživy, naopak sladkosti není třeba doporučovat vůbec.
Pyramida se zcela chybně nezabývá kvalitou potravin, například zásadními rozdíly mezi tuky anebo zdroji polysacharidů. Zjednodušeně můžeme výživová doporučení podle pyramidy shrnout tak, že máme jíst trochu od každé skupiny potravin a hlídat celkové množství jídla (příjem kalorií).
Informace předávané pyramidou mohou být i zavádějící. Například skupina masa a skupina mléka na třetím patře pyramidy naznačují, že maso a mléko jsou nezbytnou součástí jídelníčku. Přitom pro život a zdraví není nezbytné přijímat maso ani mléko, ale bílkoviny, jak dokazují miliony obyvatel celého světa, kteří z nejrůznějších důvodů vynechávají ze svého jídelníčku právě maso nebo mléko.

Zdravý talíř je nová a zdravější varianta zastaralé výživové pyramidy, kterou jsem připravila na základě doporučení My plate a Harvardovy lékařské fakulty. Složení Zdravého talíře odpovídá moderním vědeckým poznatkům, ukazuje lepší cestu k udržení zdravého těla i hmotnosti, tvoří základ zdravotní prevence a podpory účinné léčby chronických onemocnění.



Zatímco při používání výživové pyramidy bylo nutné znát počet porcí a jejich velikost pro jednotlivé potravinové skupiny, u Zdravého talíře tomu tak není. Díky grafice, která odpovídá skutečnému talíři, není potřeba učit se počty a velikosti porcí.
Zdravý talíř jsem zveřejnila na podzim a je možné jej používat i k výuce zdravé výživy ve školách anebo při sestavování jídel. Detailnější vysvětlení jednotlivých skupin a možnost stažení Zdravého talíře bez textů a obrázků pro výuku je ve článku na mých stránkách.

Napadá vás nějaké vylepšení doporučení talíře? V čem se vaše běžná strava liší od Zdravého talíře?