Z výživového hlediska naprosto nevhodná jídla. Moc soli, nedostatek bílkovin a energie, žádná zelenina – a pokud nějaká, tak rozvařená ze zmražené. Vše nechutné.

To je, podle právě proběhlého testování a vyjádření expertů, strava testovaných českých porodnic. Vypadá to, že až občanská iniciativa Skutečně zdravá škola vyřeší problém zdravého jídla ve školách, bude potřeba založit iniciativu Zdravá nemocnice. Problém totiž nejsou jen některé náhodně testované porodnice, ale mnohé nemocnice.

Doporučení zaspala
Doporučení zdravé výživy mají v Česku stále podobu zastaralé výživové pyramidy, jež obsahem kopíruje historicky první výživovou pyramidu ze Švédska z roku 1974. Tehdy bylo cílem zasytit hladovějící obyvatelstvo. Závazná výživová doporučení pro školní jídelny jsou čtvrt století stará. V roce 1989 byl vytvořen tzv. spotřební koš s deseti diskutabilními kategoriemi, které se dodnes jen dodržují. Žádná smysluplná aktualizace neproběhla. Navzdory faktu, že za několik desítek let se naše znalosti o zdravé výživě posunuly a změnil se zdravotní stav populace, s ním i výživové potřeby.

Cukrová vata k obědu
Podle platných doporučení může dnes vaše dítě dostat ve školní jídelně k obědu kelímek s cukrovou vatou, domů si donést jogurt s umělými sladidly a na chodbě školy si koupit sycený slazený nápoj se smaženými brambůrky.
V nemocnici může dítě, jež je hospitalizováno pro bolesti břicha a kterému byla právě diagnostikována celiakie, dostat rohlík s margarínem, maminka po porodu zase například čočku s pomerančem. Jsou i nemocnice, ve kterých se o víkendu nevaří. Tam pacient vyfasuje chleby, sýr a salám, přestože může mít předepsanou kašovitou dietu. Nemocniční strava by se nejlépe dala popsat slovy knedlík a rohlík stokrát jinak. Když dostane pacient výjimečně ovoce, tak je to běžně mandarinka. K favoritům školních a nemocničních jídelen patří kromě pšeničné mouky také margaríny, paštiky, zahušťované omáčky a mléčné dezerty.

Bez zdravé stravy se neuzdravíme
Podle Světové zdravotnické organizace jsou nezdravá strava společně s nedostatkem pohybu a kouřením hlavními příčinami dnes nejběžnějších chronických onemocnění. Na terapii chronických nemocí vydáváme až 80 % peněz ve zdravotnictví a jsou nejčastější příčinou úmrtnosti ve vyspělých zemích.
Je mi jasné, že popsaná výživová tragédie se neodehrává úplně ve všech zdravotnických zařízeních. Těm, která se snaží, se omlouvám. Výsledky uvedeného náhodného testování a zkušenosti pacientů (všechny výše uvedené příklady popisují skutečné situace) však prokazují, že problém je rozsáhlý a vyžaduje systémové změny. Potíže nelze omluvit ani pouhým odkazem na málo peněz, protože přeslazené a éčky vylepšované dezerty nestojí méně než bílý jogurt, stejně jako mandarinky podávané v létě nestojí méně než lokální ovoce a slazené limonády a čaje nejsou levnější než voda.

Jak uzdravit nemocniční a školní jídelny?
Je třeba připravit nová výživová doporučení, která odpovídají dnešním odborným poznatkům a potřebám naší populace. Pouhé stanovení minima živin anebo energie, tj. kvantitativní parametry, už dávno nestačí. Je zcela zásadní hlídat i kvalitu jídel, dostatek zeleniny, přednostní vaření ze skutečných čerstvých potravin (ideálně lokálních) namísto pytlíkové alchymie.