Šátek. Obhajujeme svobodu a právo, nebo manipulaci a povinnost?
V arabských zemích sílí hlasy odvážných žen, jež žádají zrušení povinnosti zakrývat své hlavy a těla. V Evropě se zvyšují počty feministek a dalších ochránců demokracie, které bojují za práva žen pokrývky nosit.
Sama šátek samozřejmě nenosím ani neplánuji to zkoušet. Mohu tedy nabídnout jen pohled pozorovatele, který kromě tohoto, podle mne, nesmyslného omezování sleduje také ještě nepochopitelnější evropský vášnivý boj za jeho udržení.
Vždy, když vidím zahalené ženy v arabských zemích, pociťuji lítost nad jejich bezbranností a ponižujícím postavením, ze kterého je v mnoha z těchto míst obtížné odejít anebo je riskantní se povinnosti ubránit. Nikdy nezapomenu na návštěvu přírodního veřejného koupaliště v Malajsii, kde se v úžasné vodě za nesnesitelně horkého počasí čvachtali malé děti, všichni přítomní muži a já ve svých obvyklých bikinách. Děti si vody užívaly, muži zírali na mě a jejich ženy se sklopenými zraky trpěly. Ony totiž jen posedávaly v zahalení okolo bazénů. Jediné, co měly dovoleno, bylo obsluhovat své muže a děti. Nedovedu si představit, že tyto ženy si svá postavení a práva užívají a přejí si je zachovat. Je mi jasné, že popisuji pouze jeden výsek jejich života, ale i tento jediný by pro mě osobně stačil k touze po zrušení povinnosti se zahalovat.
Co však zahalené ženy v evropských ulicích? A především: co naše nezahalené bojovnice za práva jiných se zahalovat?
Zahalené ženy v evropských ulicích
Kdo jsou zahalené ženy a proč pokrývky nosí? Nedovedu pochopit, proč by jakákoliv dívka či žena, která žije ve svobodné společnosti, měla chuť dobrovolně celoživotně schovávat své vlasy, hlavu či celé tělo. Omezovat své tělo, vyřazovat se ze společnosti, do které přišla žít, ohrožovat své zdraví omezeným viděním anebo pohybem, vzdávat se světských radostí jako je venkovní koupání anebo mnohé sporty.
Může několikaleté vymývání mozku o náboženské anebo společenské potřebě zahalování v dětství vést k celoživotní touze šátek nosit, a dokonce tuto potřebu obhajovat? Možná. Anebo jde naprostou většinu zahalování vysvětlit zpochybněním slůvka dobrovolné? Dívky a ženy jsou k zahalování nuceny svými rodinami, partnery a komunitou. A nejsou nuceny pouze k zahalování, ale i k veřejnému obhajování této nesvobody. Mám kamarádku, pro kterou jediným možným způsobem odmítnutí povinnosti zahalení a života s určeným mužem byl několikaletý útěk z Evropy, kde její rodina žila.
Evropští odhalení ochránci práv obhajují zahalování
Tato kapitola popsané tragédie mě nejvíce děsí. Nechápu! Sami žijeme na území a v čase, kde a kdy už jsou dávno vybojována práva žen. Tím nemyslím mnohá feministická práva toho typu, že se ženy mohou cpát do armádní služby. Na mysli mám zrušení nerovnoprávného zacházení se ženami. Užíváme si těchto svobod a už nevíme, co dělat. Tak intelektuálně táhneme do boje za udržení nesvobody jiných?
Sama šátek samozřejmě nenosím ani neplánuji to zkoušet. Mohu tedy nabídnout jen pohled pozorovatele, který kromě tohoto, podle mne, nesmyslného omezování sleduje také ještě nepochopitelnější evropský vášnivý boj za jeho udržení.
Vždy, když vidím zahalené ženy v arabských zemích, pociťuji lítost nad jejich bezbranností a ponižujícím postavením, ze kterého je v mnoha z těchto míst obtížné odejít anebo je riskantní se povinnosti ubránit. Nikdy nezapomenu na návštěvu přírodního veřejného koupaliště v Malajsii, kde se v úžasné vodě za nesnesitelně horkého počasí čvachtali malé děti, všichni přítomní muži a já ve svých obvyklých bikinách. Děti si vody užívaly, muži zírali na mě a jejich ženy se sklopenými zraky trpěly. Ony totiž jen posedávaly v zahalení okolo bazénů. Jediné, co měly dovoleno, bylo obsluhovat své muže a děti. Nedovedu si představit, že tyto ženy si svá postavení a práva užívají a přejí si je zachovat. Je mi jasné, že popisuji pouze jeden výsek jejich života, ale i tento jediný by pro mě osobně stačil k touze po zrušení povinnosti se zahalovat.
Co však zahalené ženy v evropských ulicích? A především: co naše nezahalené bojovnice za práva jiných se zahalovat?
Zahalené ženy v evropských ulicích
Kdo jsou zahalené ženy a proč pokrývky nosí? Nedovedu pochopit, proč by jakákoliv dívka či žena, která žije ve svobodné společnosti, měla chuť dobrovolně celoživotně schovávat své vlasy, hlavu či celé tělo. Omezovat své tělo, vyřazovat se ze společnosti, do které přišla žít, ohrožovat své zdraví omezeným viděním anebo pohybem, vzdávat se světských radostí jako je venkovní koupání anebo mnohé sporty.
Může několikaleté vymývání mozku o náboženské anebo společenské potřebě zahalování v dětství vést k celoživotní touze šátek nosit, a dokonce tuto potřebu obhajovat? Možná. Anebo jde naprostou většinu zahalování vysvětlit zpochybněním slůvka dobrovolné? Dívky a ženy jsou k zahalování nuceny svými rodinami, partnery a komunitou. A nejsou nuceny pouze k zahalování, ale i k veřejnému obhajování této nesvobody. Mám kamarádku, pro kterou jediným možným způsobem odmítnutí povinnosti zahalení a života s určeným mužem byl několikaletý útěk z Evropy, kde její rodina žila.
Evropští odhalení ochránci práv obhajují zahalování
Tato kapitola popsané tragédie mě nejvíce děsí. Nechápu! Sami žijeme na území a v čase, kde a kdy už jsou dávno vybojována práva žen. Tím nemyslím mnohá feministická práva toho typu, že se ženy mohou cpát do armádní služby. Na mysli mám zrušení nerovnoprávného zacházení se ženami. Užíváme si těchto svobod a už nevíme, co dělat. Tak intelektuálně táhneme do boje za udržení nesvobody jiných?