Vzrůstající počet vzdělaných rodičů odmítá v Česku vynuceně očkovat své děti. Odborníci před nimi nejsou schopni obhájit jednoznačnou prospěšnost očkování. Stát namísto zodpovědného přístupu k jejich obavám navrhuje represe vůči pediatrům a organizacím, které pečují o děti.

V poslanecké sněmovně se právě projednává návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví, do kterého je nenápadně začleněna možnost ukládat likvidační pokuty, které umožňují nepřímé vynucování povinného očkování. Nově jsou doporučovány radikální změny, které postihují nejen rodiče, ale i pediatry, školy, provozovatele dětských skupin, táborů nebo organizátory škol v přírodě. Stát navrhuje udělovat statisícové pokuty uvedeným organizacím anebo až milionové pokuty pediatrům.

Povinnost bez zodpovědnosti
V Česku jsou zavedena povinná očkování, vyhláška je nařizuje. Povinností pediatra je očkování nabízet a (až na vzácné zdravotní výjimky) po souhlasu rodičů aplikovat. Rodiče by podle současných nařízení měli jen slepě poslouchat a v podstatě bez dotazu (protože ať jsou odpovědi jakékoliv, nic to na situaci nezmění) nabídnout své děti k provedení zákroku. Navzdory faktu, že plnou odpovědnost za případné následky očkování nesou jen oni. Ne pediatři, kteří vakcíny píchají, ani stát, který tuto povinnost ukládá.

Násilí namísto schopnosti argumentace
Stát namísto toho, aby odpovědně přistupoval ke stále vzrůstajícím obavám rodičů a snažil se získat jejich důvěru, poskytoval jim vyvážené informace o očkování, nabízel více možností volby a také se zaručil za odškodnění v případě nežádoucích účinků, navrhuje radikální krok směrem k ještě většímu vynucování očkování. Doporučuje zákonné úpravy bez veřejné debaty, bez pozornosti médií, v době, kdy ještě většina z nás procitá ze sváteční atmosféry.

Odůvodnění chybí
Návrhem se údajně vyhoví požadavkům Světové zdravotnické organizace (WHO). Z argumentace však úplně zmizela informace, že WHO nevyžaduje ani povinnost očkování, ani hrozbu vysokých sankcí. Dokonce nebrání přístupu neočkovaných dětí do předškolního kolektivu. Požadavky WHO proto s přehledem splňují i státy, jako jsou třeba Německo a Rakousko, které mají dobrovolné očkování a přístup do školek a táborů nepodmiňují žádným očkováním.

Pediatři mezi povinností a potřebou žádat o souhlas
Návrh novely neřeší konflikt se stávající právní úpravou. Lékař dnes musí podle zákona o zdravotních službách vyžádat k očkování dítěte svobodný a informovaný souhlas rodičů, protože nejde o péči, kterou lze ze zákona poskytnout bez souhlasu nebo dokonce proti vůli rodičů. Přesto je podle aktuálního návrhu novely zákona pod hrozbou až třímilionové pokuty nucen očkovat.

Zásadnímu návrhu by měla předcházet veřejná debata. Zákonodárci by měli od ministerstva požadovat podklady, analýzy a studie, které odůvodňují navrhované změny, a nenechat se přesvědčit pouze tisíckrát opakovanou mantrou o kolektivní imunitě, zejména když v okolních západních zemích podobné represe ani obdobná povinnost očkovat neexistují. Pediatři by měli odmítnout postavení rukojmího mezi rodiči a státem. Rodiče by měli dále trvat na nezbytnosti očkování vysvětlovat, ne vynucovat.