Ženy, které plodí a pracují podle ministerstva práce
Jaký je ideální obraz ženy pro stát? Žena, která v plodném věku polyká hormonální antikoncepci, do čtyřicítky naplno pracuje a omezenou plodnost po vysazení hormonální antikoncepce ve vysokém věku vyřeší umělým oplodněním. Po několika měsících šup s dítětem do mikrojeslí a se ženou zpět ke stroji.
Česko celosvětově vede v počtu uživatelek hormonální antikoncepce. Zatímco v Evropské unii užívá pilulky proti otěhotnění v průměru 24 procent žen a v USA je to jen 17 procent, v Česku užívá hormonální antikoncepci až 52 procent žen. Více než polovina českých žen je tím pádem ve fertilním věku uměle neplodná. Přesto ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje už tak u nás masivní užívání pilulek dále podpořit snížením jejich ceny, popřípadě budou zcela bezplatné. Až se ženy po čtyřicítce proberou s potížemi otěhotnět, stát jim pak zaplatí umělé oplodnění.
Prášky, po kterých hrozí deprese, nadváha i smrt
Pilulky nejsou lentilky, ale léky s plejádou vážných rizik, bohužel včetně narušení přirozené hormonální rovnováhy, která je pro ženu nejpřirozenější a velice důležitá. K běžným nežádoucím účinkům hormonální antikoncepce patří třeba bolesti hlavy, nechuť k sexu, nadváha nebo deprese.
Užívání hormonální antikoncepce, ale také zvyšuje riziko vzniku vysokého krevního tlaku, mozkové mrtvice a srdečního infarktu anebo nádorů jater, potíže, které hrozí až úmrtím. Výskyty jsou vzácné, ale velmi závažné, a to zejména v okamžiku, kdy si uvědomíme, že pilulky nejsou léky k terapii jakékoliv nemoci, ale že hormonální antikoncepci užívají zdravé ženy pro prevenci těhotenství.
Geniální marketing farmaceutů bude dále podporovat ministerstvo
V Česku tedy už nyní máme celosvětově nejvíce uživatelek hormonální antikoncepce a v rámci Evropy máme nejhustší síť center asistované reprodukce na počet obyvatel. Farmaceutickému průmyslu se podařilo více než polovinu českých žen přesvědčit, že když matka příroda tvořila jinak dokonalé ženské tělo, u hormonálního systému udělala někde chybu. Jak jinak si lze vysvětlit argumenty, že žena díky antikoncepčním pilulkám nebude menstruovat, ovulovat, nebude trpět menstruačním syndromem, zlepší se jí pleť, zkrátka že hormonální antikoncepce konečně uvede její tělo do řádu a harmonie.
Běžně přitom není známé, že při užívání hormonální antikoncepce občas dochází k oplodnění, po kterém oplodněná zygota odchází samospádem. Bohužel po letech užívání pilulek a popsaných opakovaných potratech může tělo na reprodukci rezignovat.
Co ženy skutečně potřebují?
Ženy potřebují pro přirozené zvládání své mateřské role i profesního rozvoje podporu. Co kdyby ministerstvo práce prosazovalo zlepšení podmínek žen na trhu práce? Ženám pro kvalitní péči o rodinu a současnou možnost budování kariéry (nebo jen spokojené práce) prospěje dostatečná nabídka pozic s flexibilní pracovní dobou, zkrácené pracovní úvazky, kvalitní a dostupné školky a školy, možnost práce z domova anebo usnadnění drobného podnikání při výchově dětí.
Uvedená témata by mělo ministerstvo práce řešit. Protože jsou pro ženy i společnost mnohem prospěšnější než podpora užívání riskantních léků, ohrožení zdraví žen a státní proplácení následků této šílenosti.
Česko celosvětově vede v počtu uživatelek hormonální antikoncepce. Zatímco v Evropské unii užívá pilulky proti otěhotnění v průměru 24 procent žen a v USA je to jen 17 procent, v Česku užívá hormonální antikoncepci až 52 procent žen. Více než polovina českých žen je tím pádem ve fertilním věku uměle neplodná. Přesto ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje už tak u nás masivní užívání pilulek dále podpořit snížením jejich ceny, popřípadě budou zcela bezplatné. Až se ženy po čtyřicítce proberou s potížemi otěhotnět, stát jim pak zaplatí umělé oplodnění.
Prášky, po kterých hrozí deprese, nadváha i smrt
Pilulky nejsou lentilky, ale léky s plejádou vážných rizik, bohužel včetně narušení přirozené hormonální rovnováhy, která je pro ženu nejpřirozenější a velice důležitá. K běžným nežádoucím účinkům hormonální antikoncepce patří třeba bolesti hlavy, nechuť k sexu, nadváha nebo deprese.
Užívání hormonální antikoncepce, ale také zvyšuje riziko vzniku vysokého krevního tlaku, mozkové mrtvice a srdečního infarktu anebo nádorů jater, potíže, které hrozí až úmrtím. Výskyty jsou vzácné, ale velmi závažné, a to zejména v okamžiku, kdy si uvědomíme, že pilulky nejsou léky k terapii jakékoliv nemoci, ale že hormonální antikoncepci užívají zdravé ženy pro prevenci těhotenství.
Geniální marketing farmaceutů bude dále podporovat ministerstvo
V Česku tedy už nyní máme celosvětově nejvíce uživatelek hormonální antikoncepce a v rámci Evropy máme nejhustší síť center asistované reprodukce na počet obyvatel. Farmaceutickému průmyslu se podařilo více než polovinu českých žen přesvědčit, že když matka příroda tvořila jinak dokonalé ženské tělo, u hormonálního systému udělala někde chybu. Jak jinak si lze vysvětlit argumenty, že žena díky antikoncepčním pilulkám nebude menstruovat, ovulovat, nebude trpět menstruačním syndromem, zlepší se jí pleť, zkrátka že hormonální antikoncepce konečně uvede její tělo do řádu a harmonie.
Běžně přitom není známé, že při užívání hormonální antikoncepce občas dochází k oplodnění, po kterém oplodněná zygota odchází samospádem. Bohužel po letech užívání pilulek a popsaných opakovaných potratech může tělo na reprodukci rezignovat.
Co ženy skutečně potřebují?
Ženy potřebují pro přirozené zvládání své mateřské role i profesního rozvoje podporu. Co kdyby ministerstvo práce prosazovalo zlepšení podmínek žen na trhu práce? Ženám pro kvalitní péči o rodinu a současnou možnost budování kariéry (nebo jen spokojené práce) prospěje dostatečná nabídka pozic s flexibilní pracovní dobou, zkrácené pracovní úvazky, kvalitní a dostupné školky a školy, možnost práce z domova anebo usnadnění drobného podnikání při výchově dětí.
Uvedená témata by mělo ministerstvo práce řešit. Protože jsou pro ženy i společnost mnohem prospěšnější než podpora užívání riskantních léků, ohrožení zdraví žen a státní proplácení následků této šílenosti.