Obezita není o kaloriích, ani o gramech tuku ani o cvičení. Je způsobena hormony, které regulují náš pocit sytosti, pocit hladu a metabolismus živin. Cukrovka 2. typu není chronické progresivní onemocnění, ale porucha, jejímž základem je inzulinová rezistence, která je řešitelná správnou výživou.

Desítky let nás lékaři učí, že nízkokalorická a nízkotučná dieta s dostatkem pohybu je základem udržení zdravé hmotnosti a prevence mnoha nemocí včetně cukrovky. Výživáři nám doporučují diety postavené na hlídání kalorií. Potravinářský průmysl se nás snaží přimět jíst jejich junk food, a doporučuje kompenzovat ho pohybem. Jenže mantra „jezte méně, více se hýbejte“ obezitu spolehlivě neřeší. Většina obyvatel vyspělých zemí pravidelně drží diety, mnozí poctivě dietující celoživotně bojují s kaloriemi. Na druhé straně jsou lidé, kteří si udržují zdravou hmotnost bez jakékoliv kontroly a počítání. Není možné, že právě dodržování oficiálních výživových doporučení se podílelo na epidemiích obezity i cukrovky? Běžná dietoterapie cukrovky je založena na pojídání mnoha jídel denně se základem v určitém počtu sacharidových jednotek. Přibývá však lékařů, kteří umí cukrovku vyléčit. Ti naopak doporučují maximálně omezovat počet jídel a množství sacharidů v nich.

Dr. Jason Fung je kanadský nefrolog, který se v praxi setkával s pacienty s poškozením ledvin v důsledku zhoršujícího se diabetu. Neúčinnost dnes typických doporučení v terapii diabetu a obezity jej přivedla ke studiu výsledků těch nejkvalitnějších lékařských studií a šokujícím objevům, jak jsou fakta zkresleně převáděna do oficiálních výživových doporučení. Ve svých vystoupeních se soustředí na téma obezity, ale jeho teorie vysvětluje, jak může jídlo poškozovat hormonální rovnováhu každého z nás bez ohledu na hmotnost. Protože inzulinová rezistence je nejenom základem rozvoje cukrovky a obezity, ale stojí také za většinou civilizačních onemocnění od rakoviny až po Alzheimerovu demenci.

Odtajnění tajemství úspěšného řešení obezity

Toto je podtitul knihy, ve které Dr. Fung cíleně probírá jedno tradiční doporučení k redukci hmotnosti za druhým a úspěšně je odstřeluje. Přesvědčivě vysvětluje, že obezita je hormonální porucha, kterou lze vyřešit jedině stravou zajišťující hormonální rovnováhu. Obezita není důsledkem vysokého příjmu kalorií, snědeného tuku nebo nedostatku pohybu. Je záležitostí hormonů, které regulují náš pocit sytosti, pocit hladu, metabolismus živin a jejich ukládání. Hlavním hrdinou knihy je hormon inzulin, který reguluje metabolismus a ukládá živiny do zásob. Nejdůležitějším stimulem jeho tvorby jsou sacharidy ve stravě. U řady lidí proto strava, ve které jsou hlavním zdrojem energie sacharidy, vede k nadprodukci inzulinu a následně k obezitě. Pro nezávislé propagátory zdravé výživy nebude překvapením, že základní doporučení Dr. Funga je jíst kvalitní základní potraviny.

Přednáškový maraton

Na internetu je dostupných šest videí Jasona Funga v celkové délce trvání asi sedmi hodin, která obsahují povídání o studiích a nemocech. Současně je to taky úžasně napínavé drama o úplně jiném pohledu na příčiny a terapii epidemií cukrovky a obezity. Jason Fang zde v pohodě, s vtipem a rozvážně předává revoluční myšlenky podložené logikou a kvalitními studiemi. Sám odmítá jakékoliv závěry stavět na zvířecích studiích nebo na výsledku testování na patnácti jedincích. Následující videa jsou pro mě na úrovní té nejlepší detektivky. Nabízejí napínavý příběh, který musí nadchnout každého terapeuta anebo pacienta s popsanými potížemi. Moc doporučuji!

První díl: Nová naděje

Jaké jsou skutečné příčiny epidemie obezity? Ve videu zazní vyvrácení dnes běžných tvrzení o příčinách a terapii obezity a nová překvapivá řešení, praktické tipy pro udržení zdravé hmotnosti a zdraví obecně.

Druhý díl: Příčiny diabetu a obezity

Jakou roli hraje inzulin a frekvence jídel během dne? Jak lze pomocí hormonální teorie obezity vysvětlit epidemiologii obezity, včetně dětské obezity?

Třetí díl: Zhodnocení diet

Třetí video se věnuje vysvětlení neúspěchu Atkinsonovy diety, teorii hormonální obezity a významu metabolismu kortizolu. Proč je tak obtížné najít nezávislá výživová doporučení?

Čtvrtý díl: Řešení hladovkou

Jak cukr, fruktóza a pšenice přispívají k obezitě a cukrovce? Vysvětlení významu přechodného postění v terapii inzulinové rezistence a hyperinzulinémie.

Pátý díl: Výživa a nemoci

Jak cukrovka, nemoci srdce, mozková mrtvice, obezita a rakovina souvisí s výživou? Porozumění této souvislosti vede k novým fascinujícím terapeutickým možnostem.

Šestý díl: Tukofobie

Jsou tuky nezdravé? Kde se vzala naše tukofobie a jaké jsou její zdravotní následky? Nepodložený strach z nasycených tuků a toxické rostlinné oleje.



Nová fakta o jídle
Pro zájemce o podstatně stručnější vysvětlení proč není obezita způsobena nadbytkem jídla a nedostatkem pohybu doporučuji vystoupení Dr. Zoe Harcombe z Public Health Collaboration Conference 2016 v Anglii. Zoe zde s přesností profesionální matematičky bourá následující čtyři výživová tvrzení, která považuje za nesmysl:
• Příčinou obezity je vyšší příjem kalorií než jejich spotřeba.
• Živočišné tuky jsou především nasycené a rostlinné nenasycené.
• Tuk (zejména nasycený) vás zabije.
• Pokud by vás nezabil tuk, zničí vás cholesterol.
Video má 25 minut a české titulky.

Odkazy ke komentářům
Zde doplňuji zdroje pro detailnější odpovědi na dotazy z komentářů:
Komentář: "Teprve při extrémní celkové podvýživě (ona není podvýživa jako podvýživa) dochází ke spotřebovávání tukové tkáně počínaje kůží, přes svaly až po kostní dřeň. Pak už následuje jen neodvratná smrt."
To není přesné. Ke spotřebovávaní tukové tkáně není nutná žádná extrémní celková podvýživa. Spotřebovávání tukové tkáně velmi precizně reguluje inzulín.
Pro biologický model expanze a zmenšování adipocytu viz brilantní Rutkowski (2015) http://m.jcb.rupress.org/content/208/5/501.full.pdf
Viz například Dyson (2015) nebo Ajala (2013) pro systematické revize, ktere zahrnují randomizované kontrolní studie různých stravnich přístupu, které jsou postaveny mj. na principech, o nichž Jason Fung hovoří.
Dyson (2015) http://link.springer.com/article/10.1007/s13300-015-0136-9/fulltext.html
Ajala (2013) http://m.ajcn.nutrition.org/content/97/3/505.full.pdf