Řešením začarovaného kruhu neustálého dietování, hlídání kalorií a nucení se do pohybu, na který není energie, je postavit jídelníček na skutečných potravinách. Dostat cukr pod kontrolu, udržet si zdraví a zdravou hmotnost, úspěšně předejít anebo řešit cukrovku 2. typu jde i skvěle chutnající stravou bez dietování, počítání kalorií anebo porcí. Jak na to detailně vysvětluje Cukr pod kontrolou.

Vzdělávací web Cukr pod kontrolou
Propaguji edukační webovou stránku napsanou odbornými lékaři. Hlavní autorkou webu je internistka a diabetoložka Hana Krejčí a odborným garantem je Globopol, 1. český think-tank pro zdravotní prevenci a výživu. Na stránce najdete detailní vysvětlení, jak pomocí stravy, která skvěle chutná, předcházet nadváze a cukrovce 2. typu a léčit je, jak účinně předcházet nemocem srdce a cév nebo snížit riziko vzniku Alzheimerovy demence.
Stránka je pro zdravé návštěvníky inspirací ke zlepšení jejich běžného jídelníčku, nemocným slouží jako rádce v oblasti terapeutické stravy a lékařům jako podpora dietoterapie jejich pacientů. Je jasné, že čím dál více lékařů chápe význam kvalitní stravy v prevenci a terapii chronických nemocí. Faktem však zůstává, že na lékařských fakultách není dostatek pozornosti věnován výuce výživy a že v ordinacích není dostatek času na vyprávění si o jídelníčku. Z uvedených důvodů vznikl web, který nabízí teoretické vysvětlení léčebné stravy i praktickou inspiraci v podobě obecných stravovacích doporučení a desítek receptů. Zde je pár citací z webu, na webové stránce najdete odpovědi na mnoho dalších otázek i praktické rady, jak nejlépe postupovat.

Jaká strava je opravdu nejzdravější?
Tradiční doporučení pro prevenci i léčbu obezity a cukrovky radí jíst vše, ale s mírou, případně se říká, že neexistují nezdravé potraviny, jen nezdravé množství. Avšak řada potravinových výrobků má nevhodné složení a je zdraví škodlivá. Obchody jsou jimi zavaleny. Výrobky jsou chuťově, vizuálně a cenově atraktivní. U takových potravin je velmi obtížné uhlídat malé množství, protože nezasytí a je po nich brzy znovu hlad. Pokud nechceme ztloustnout, je třeba striktně hlídat příjem kalorií. Potřebujeme-li naopak ještě zhubnout, tak bychom údajně měli méně jíst a mít více pohybu, což je další problém. Méně jídla totiž znamená méně energie na cvičení, více pohybu znamená větší potřebu jíst. Z více malých jídel denně se tak postupně často stává více větších jídel, někdy dokonce nezdravé celodenní „uzobávání“ a celoživotní boj s jídlem.
Řešením začarovaného kruhu neustálého dietování, hlídání kalorií a nucení se do pohybu, na který není energie, je postavit jídelníček na skutečných potravinách, jako jsou opravdové maso (ne uzeniny), ryby z moře i z českého rybníka (ne rybí saláty a předsmažené rybí prsty plné aditiv), čerstvá zelenina a ovoce (ne džusy a výrobky s ovocnou příchutí), poctivé mléko a mléčné výrobky (ne odtučněné a nízkotučné varianty zahuštěné škrobem), skutečná vejce (ne sójové a jiné náhražky), kvalitní kváskový chléb (ne bílé rohlíky nebo dobarvené housky s látkami zlepšujícími mouku), luštěniny a celá zrna (ne „polystyrenové” křehké plátky a jiné pufované výrobky), kvalitní průmyslově neupravené tuky a oleje (ne rafinované oleje, ztužené rostlinné tuky a margaríny). Strava ze skutečných potravin zpravidla nevyžaduje počítání kalorií a je vhodná pro prevenci i léčbu civilizačních nemocí.

K cíli vede více cest
Pokud je pro vás obtížné udržet množství jídla (jakkoliv kvalitního) pod kontrolou, může být účinnější taková úprava stravy, která sníží jeden z hlavních zdrojů energie – sacharidy (strava s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem tuků, tzv. „low-carb, high-fat“) nebo tuky (jak radí přísnější vegetariánské diety). K tomu pak stačí dodržovat pravidlo, že jíst se má jen tehdy, když je hlad, a mezi jídly už nic neujídat. Hlídání kalorií není třeba.

Co doporučuje Světová zdravotnická organizace?
Světová zdravotnická organizace doporučuje snížit v rámci prevence příjem volných cukrů pod 10 % celkového energetického příjmu. Prokázané zlepšení zdravotního stavu pak přinese jeho snížení pod 5 %, což je asi 6 čajových lžiček za den. Také Americká kardiologická společnost v roce 2016 v rámci prevence srdečně-cévních onemocnění doporučila i dětem snížit příjem přidaných cukrů na méně než 6 lžiček denně (to znamená, že když si dítě dá sklenici pomerančového džusu a pár medvídků, má celodenní limit přidaného cukru téměř vyčerpán).

Mýty a fakta o cukru
Mýtus č. 1: Cukr je nutný k životu
Skutečnost: Až na výjimky, jako je například mateřské mléko, není cukr ve stravě pro život nezbytný, protože tělo si jeho potřebné množství vytváří samo.
Mýtus č. 2: Cukr je nutný při fyzické zátěži
Skutečnost: Nezbytnost příjmu cukru při fyzické zátěži nebyla nikdy prokázána a současným trendem vrcholového sportu je naopak strava s nízkým obsahem sacharidů.
Mýtus č. 3: Cukr je nutný pro správnou funkci mozku
Skutečnost: Glukóza je sice pro mozek hlavním palivem, ale jejím zdrojem nemusí být jednoduché cukry z jídla. Nadměrnou konzumaci cukru dávají poslední výzkumy naopak do souvislosti se sníženou schopností koncentrace a s výkyvy nálad.
Mýtus č. 4: Cukr je jed
Skutečnost: Cukr není jed a náš metabolismus je vybaven všemi potřebnými enzymy i hormony na jeho zpracování, ale v nadměrném množství (tedy v tom, které dnes většina lidí denně konzumuje) je škodlivý.

Musí být sacharidy hlavním zdrojem naší energie?
Tvrzení, že sacharidy jsou nezbytným a hlavním zdrojem energie většiny buněk v těle, se nezakládá na žádných vědeckých poznatcích. Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie jen proto, že jsou hlavní složkou naší stravy, což je kulturní záležitost, nikoli výživová nutnost. Naše strava obsahuje tři hlavní živiny – sacharidy, tuky a bílkoviny. Některé druhy bílkovin a tuků si tělo neumí vyrobit, a je proto závislé na jejich příjmu stravou – tyto živiny jsou pro život „esenciální“. Sacharidy ani cukry ale esenciální nejsou a tělo si je vyrobit umí. Hlavní cukr, který nám koluje v krvi (glukóza), umí játra (a podle potřeby také ledviny) vyrobit z ostatních živin, přesto jsou sacharidy stále mylně považovány za nezbytný hlavní zdroj energie naší běžné stravy.
Rozšíření cukrů je způsobeno jednak jejich dostupností, trvanlivostí a skladovatelností, ale i rozšířeným výživovým doporučením, podle kterého mají sacharidy tvořit až 50 % našeho denního příjmu energie, a to nejen u zdravých jedinců, ale dokonce i u diabetiků! Paradoxem je, že tato výživová doporučení nejsou podložená žádnou studií, výzkumem či jediným vědeckým důkazem. Jejich počátky sahají do 80. let 19. století, od té doby se přepisují z jedné výživové učebnice do druhé.

Jak přispívá strava s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem tuků ke spalování tukových zásob?
Vyšší příjem tuků na úkor sacharidů může paradoxně vést k redukci přebytečných kilogramů, protože při nízkém příjmu sacharidů se krevní cukr nemůže uplatnit jako hlavní zdroj energie a buňky začnou spalovat tuk přijatý stravou. Je-li strava bohatá na tuky a chudá na sacharidy, inzulin se téměř nezvýší, protože jeho stimulem je zejména zvýšení hladiny krevního cukru způsobené sacharidy z jídla. Nižší hladina inzulinu znamená menší tendenci k ukládání přebytků do tukových zásob, po využití tuků ze stravy metabolismus rychleji přepíná na využití tuků ze zásob.

Jak přispívá přísnější vegetariánská strava ke spalování tukových zásob?
Hezké výsledky v léčbě diabetu a obezity má také správně sestavená vegetariánská strava. Stejně jako strava s nízkým obsahem sacharidů se vyhýbá přidaným cukrům a obecně všem nekvalitním výrobkům. Liší se však poměrem tuků (kterých obsahuje výrazně méně) a sacharidů (kterých obsahuje více). Hlavním zdrojem energie jsou tedy sacharidy ve formě skutečných kompletních potravin – celozrnných obilovin a luštěnin. Uvedené zdroje sacharidů jsou bohaté na vlákninu, vstřebávají se pomaleji a mají proto nižší glykemický index, což znamená, že hladina glukózy po nich stoupá pomaleji a vyžaduje méně inzulínu. Inzulin umožní průběžné využití pomalu uvolňované glukózy jako zdroje energie a díky malému obsahu tuků nedochází k jejich nadměrnému ukládání.

Co škodí nejvíce?
Nejvíce problematickou složkou naší současné stravy je kombinace rychle vstřebatelných sacharidů a nekvalitních tuků (zákusky, sladké a tučné pečivo, klobása s rohlíkem a pivem, brambůrky, smažený sýr s hranolky atd.). Společnou vlastností kvalitní nízkosacharidové (málo sacharidů, více tuků) i kvalitní vegetariánské stravy (více sacharidů, málo tuků) je, že takové nezdravosti neobsahují.

Jak často jíst a kolik?
Množství jídel během dne je individuální. U diabetiků s nadváhou či obezitou je vhodnější dvakrát až třikrát za den se dosyta najíst, ale mezi jídly nesvačit, protože dostatečné vyhladovění a pokles hladiny inzulinu mezi jídly umožní žádoucí využití tukových zásob. Redukce váhy se ještě urychlí, pokud občas zařadíte půldenní půst.
U štíhlých diabetiků 1. typu a u těhotných žen může být počet jídel vyšší – podle jejich potřeby a zvyklostí. Mezi jídly ale není vhodné ujídat nic, co obsahuje sacharidy. Přípustná je nesladká zelenina, kousek sýra nebo pár ořechů.

Jak všechno zvládnout?
· Pročtěte stránky a rozhodněte se pro jednu z nabízených dietoterapií.
· Podle doporučení si vykliďte kuchyň a dále nakupujte už jen to, co vám prospívá.
· Ideálně zlepšete jídelníček společně s celou rodinou – zdravější jídlo může prospět všem.
· V případě užívání léků ovlivňujících krevní cukr, tlak a tuky informujte svého lékaře, projděte s ním případné nejasnosti, počítejte s potřebou zdravotní stav intenzivněji sledovat a případně snižovat medikaci.
· Podle doporučení upravujte své obvyklé domácí recepty a zkoušejte nové z nabídky webu.
· Užívejte si nová jídla a zdraví, které vám přinesou.