Jsou lektiny základem všech našich nemocí?
Po letech protitukové hysterie se strašilo lepkem a nejnověji jsou největším výživovým nebezpečím lektiny. Dieta bez lektinů se prezentuje jako zázračná terapie na téměř všechny neduhy od artritidy přes roztroušenou sklerózu až po nádorová onemocnění.
Hlavním propagátorem lektinového šílenství je doktor Gundry, který svou teorii podporuje bestsellerovou knihou a prodejem potravinového doplňku, který má působit proti lektinům. Jakkoli neuvěřitelně to zní, jeden z jeho doplňků se přímo jmenuje „LectinShield“.
Doktor Gundry ve své knize tvrdí, že velká skupina rostlinných bílkovin, tzv. lektinů, je základem všech nemocí současného světa. Lektiny můžou za obezitu, autoimunitní nemoci i nádory. Jak vypadá antilektinová dieta? Především doporučuje zásadně omezovat celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semínka, rajčata, brambory a papriky, mléčné výrobky, vejce a ovoce. Jinými slovy je v přímém rozporu s výživovými doporučeními nejznámějších lékařských organizací na světě.
Na jedné straně stojí teorie jednoho lékaře, který prodává literaturu a doplňky. Na straně druhé máme celé národy, které skvěle prospívají na potravinách, které zmíněná teorie zakazuje. Existují také studie, které potvrzují, že konzumovat rostlinné potraviny je prospěšné. Studie mezi dlouhověkými národy opakovaně nacházejí i ty, které se tradičně živí luštěninami a celozrnnými obilovinami. Jak shrnuje meta-analýza z roku 2016: „Konzumace celozrnných obilovin je spojována se snížením rizika srdečně cévních onemocnění, nádorových onemocnění a úmrtnosti z důvodů respiračních, infekčních i cukrovky.“ Jestliže je nějaká většinová shoda lékařských a výživových expertů, tak na doporučení jíst více rostlinných zdrojů potravy.
Co jsou lektiny?
Lektiny jsou běžně se vyskytující bílkoviny, které se v těle mohou vázat na sacharidy. Ve vyšších množstvích je najdeme v celozrnných obilovinách a luštěninách. Některé lektiny jsou toxické, například ze syrových nebo nedovařených fazolí. To však neznamená, že nemáme jíst fazole. Stačí se vyhnout těm syrovým. Lektiny se ničí varem, klíčením nebo fermentací. To jsou postupy, kterými celozrnné obiloviny a luštěniny před konzumací tradičně upravujeme.
Co když lektiny potřebujeme?
Studie i zkušenosti národů s převážně rostlinnou stravou opakovaně potvrzují, že je rostlinná strava prospěšná, přestože obsahuje lektiny. Otázkou proto je, jestli nám lektiny nemohou také nějak prospívat. Můžeme třeba přemýšlet o tom, jestli nám přiměřená provokace imunitního systému nepomáhá ho udržovat v lepší kondici, než kdyby žádné podněty nedostával.
Proč někomu může antilektinová dieta prospívat?
· Každému člověku bude ku prospěchu, když se přestane přejídat. V podstatě je jedno, jestli si naordinujete výživově zbytečnou a odborně nepodloženou dělenou stravu, dietu podle krevních skupin, tzv. zásaditou stravu nebo právě dietu bez lektinů. Úplně všechny uvedené diety vedou minimálně v počátku k zásadnímu omezení stravy.
· Všechna novější dietní doporučení (mimo komerčních krabičkových a pytlíčkových diet) staví (stejně jako protilektinová dieta) na konzumaci skutečných potravin. To je bezesporu prospěšné.
· Při omezování lektinů může náhodně dojít k vynechání určité potraviny, na kterou je jedinec alergický nebo vůči které je intolerantní.
· Při poškozeném střevním mikrobiomu může krátkodobě omezení stravy a popřípadě některých hůře stravitelných potravin prospět. Dlouhodobým řešením stavu ale není vynechávání potravin, ale diagnostika, proč je mikrobiom narušený a jeho cílená podpora – znovuvybudování.
· Je možné, že někomu skutečně vadí lektiny. Přesto jsem si téměř jistá, že aktuální antilektinová hysterie je spíše módou a pro některé i výhodným výdělkem než pro většinu z nás prospěšným výživovým doporučením.
Proč nedoporučuji zbytečné výživové restrikce?
Čím omezenější strava, tím náročnější je zajistit všechny živiny a tím větší stres v životě máme. Strach z jídla nám někdy může ublížit více než jídlo samotné.
Hlavním propagátorem lektinového šílenství je doktor Gundry, který svou teorii podporuje bestsellerovou knihou a prodejem potravinového doplňku, který má působit proti lektinům. Jakkoli neuvěřitelně to zní, jeden z jeho doplňků se přímo jmenuje „LectinShield“.
Doktor Gundry ve své knize tvrdí, že velká skupina rostlinných bílkovin, tzv. lektinů, je základem všech nemocí současného světa. Lektiny můžou za obezitu, autoimunitní nemoci i nádory. Jak vypadá antilektinová dieta? Především doporučuje zásadně omezovat celozrnné obiloviny, luštěniny, ořechy a semínka, rajčata, brambory a papriky, mléčné výrobky, vejce a ovoce. Jinými slovy je v přímém rozporu s výživovými doporučeními nejznámějších lékařských organizací na světě.
Na jedné straně stojí teorie jednoho lékaře, který prodává literaturu a doplňky. Na straně druhé máme celé národy, které skvěle prospívají na potravinách, které zmíněná teorie zakazuje. Existují také studie, které potvrzují, že konzumovat rostlinné potraviny je prospěšné. Studie mezi dlouhověkými národy opakovaně nacházejí i ty, které se tradičně živí luštěninami a celozrnnými obilovinami. Jak shrnuje meta-analýza z roku 2016: „Konzumace celozrnných obilovin je spojována se snížením rizika srdečně cévních onemocnění, nádorových onemocnění a úmrtnosti z důvodů respiračních, infekčních i cukrovky.“ Jestliže je nějaká většinová shoda lékařských a výživových expertů, tak na doporučení jíst více rostlinných zdrojů potravy.
Co jsou lektiny?
Lektiny jsou běžně se vyskytující bílkoviny, které se v těle mohou vázat na sacharidy. Ve vyšších množstvích je najdeme v celozrnných obilovinách a luštěninách. Některé lektiny jsou toxické, například ze syrových nebo nedovařených fazolí. To však neznamená, že nemáme jíst fazole. Stačí se vyhnout těm syrovým. Lektiny se ničí varem, klíčením nebo fermentací. To jsou postupy, kterými celozrnné obiloviny a luštěniny před konzumací tradičně upravujeme.
Co když lektiny potřebujeme?
Studie i zkušenosti národů s převážně rostlinnou stravou opakovaně potvrzují, že je rostlinná strava prospěšná, přestože obsahuje lektiny. Otázkou proto je, jestli nám lektiny nemohou také nějak prospívat. Můžeme třeba přemýšlet o tom, jestli nám přiměřená provokace imunitního systému nepomáhá ho udržovat v lepší kondici, než kdyby žádné podněty nedostával.
Proč někomu může antilektinová dieta prospívat?
· Každému člověku bude ku prospěchu, když se přestane přejídat. V podstatě je jedno, jestli si naordinujete výživově zbytečnou a odborně nepodloženou dělenou stravu, dietu podle krevních skupin, tzv. zásaditou stravu nebo právě dietu bez lektinů. Úplně všechny uvedené diety vedou minimálně v počátku k zásadnímu omezení stravy.
· Všechna novější dietní doporučení (mimo komerčních krabičkových a pytlíčkových diet) staví (stejně jako protilektinová dieta) na konzumaci skutečných potravin. To je bezesporu prospěšné.
· Při omezování lektinů může náhodně dojít k vynechání určité potraviny, na kterou je jedinec alergický nebo vůči které je intolerantní.
· Při poškozeném střevním mikrobiomu může krátkodobě omezení stravy a popřípadě některých hůře stravitelných potravin prospět. Dlouhodobým řešením stavu ale není vynechávání potravin, ale diagnostika, proč je mikrobiom narušený a jeho cílená podpora – znovuvybudování.
· Je možné, že někomu skutečně vadí lektiny. Přesto jsem si téměř jistá, že aktuální antilektinová hysterie je spíše módou a pro některé i výhodným výdělkem než pro většinu z nás prospěšným výživovým doporučením.
Proč nedoporučuji zbytečné výživové restrikce?
Čím omezenější strava, tím náročnější je zajistit všechny živiny a tím větší stres v životě máme. Strach z jídla nám někdy může ublížit více než jídlo samotné.