Odpadky z rachejtlí a ohňostrojů byla i letos zasypaná celá zem. Další následky silvestrovských oslav zůstávají našim očím skryté: roztrhané ruce, zmrzačené labutě nebo mrtví orangutani. Přidejte k tomu znečištěný vzduch a máte úplný obraz velkolepého vstupu civilizované společnosti do roku 2020.

Utrhané prsty, popálené ruce
Používání takzvané zábavní pyrotechniky s sebou nese rizika, která se přetřásají každý rok. Přesto se s koncem roku naplňují nemocniční příjmy lidmi, kteří přišli o prsty, mají roztrhané a popálené ruce.

Zde příklady výsledků letošních oslav:
„I víc než týden od silvestrovské noci zůstávají v nemocnicích desítky pacientů, kteří utrpěli vážná zranění. Někteří přišli o celé ruce, dalším výbuchy z pyrotechniky utrhaly prsty.“

„Poranění bylo hodně závažné, ta ruka byla rozervaná, popálená a hodně poničená. Byl to náš nejmladší pacient. Přišel o ukazováček a část prostředníčku. Palec byl téměř odtržený, chyběly tam nervy a cévy. Kosti má sešroubované. Je tam termické poškození, devastace tkání.“

„Má spálený obličej, z čela mu visela svrchní kůže, špatně vidí. Jeden pacient je s popáleninami na horní polovině těla v nemocnici, dva lidé přišli o prsty. Jeden člověk přišel o prsty na ruce, další si zranil oko, jiný měl hluboké popáleniny. V Praze zasáhla petarda do tváře dítě.“

„Celkem posádky záchranářů transportovaly během noci kvůli zraněním způsobeným zábavní pyrotechnikou dva pacienty na kliniku plastické chirurgie, dva pacienty na oční oddělení, dva pacienty na kliniku popáleninové medicíny, tři pacienty na chirurgická oddělení.“

Psychicky labilní labutě a sova?
Na obranu pyrotechniky jsem na sítích zaznamenala vyjádření v duchu: „Psa je potřeba si vychovat, psychicky stabilní zvíře se ohňostrojů nebojí.“ I v případě, že by tomu tak bez výjimek bylo, mi uniká, jestli si autoři takovýchto tvrzení myslí, že na zemi s námi žijí jen psi anebo tímto navrhují, že by se měla vychovávat všechna zvířata a problémem jsou ti, co nevychovávají. Pokud ano, pak zřejmě pražští radní nezvládli trénink labutí u Vltavy, protože ty v panice vzlétaly do drátů elektrického vedení a zraněné nebo mrtvé padaly na zem.
A psychicky labilní nejsou jen labutě. „Na hlasitý hluk dělobuchu doplatil náš kalous ušatý. V zoufalé snaze uniknout bezhlavě narazil do klece a zabil se.“

Upálené gorily
Absurdní argument o výchově k silvestrovskému klidu neobstojí ani v případě německé ZOO. Takzvané lampiony štěstí, další (nejen) silvestrovská atrakce, kterou romantické duše pouštějí do vzduchu s otevřeným ohněm na palubě, se o poznání méně dojemně snesly na pavilon opic a způsobily rozsáhlý požár. Zemřelo přes třicet zvířat. Podle ředitele pražské ZOO podobný lampion během silvestrovské noci ohrožoval i slonici v zoo v Troji. „Lampion štěstí dnes ráno uvízl na plotě našeho dvora. Stačilo pět metrů a dopadl by na hromadu suchého okusu.“

Špinavý vzduch, voda a půda
Pyrotechnika způsobuje utrpení a stres. Mrzačí zvířata i lidi, někdy zabíjí a může škodit i dlouhodobě. Po ohňostrojích zůstávají ve vzduchu vyšší koncentrace oxidu uhličitého, oxidů síry, oxidů dusíku a těžké kovy. Všichni jsme pak ohroženi vdechováním jemných částeček sazí, prachu, kovů a nespáleného paliva. Při bezvětří zůstává toto znečištění i po dobu několika dnů.

Skutečně není možné slavit bez rámusu, stresu, znečistění a utrpení?