Mnozí odborníci nám roky tvrdili, že jedinečnou příčinou obezity je nadměrný příjem kalorií a že se obézní lidé přejídají, jsou nedisciplinovaní a mají málo pohybu. Já s tím nesouhlasím! Lidé totiž nejsou laboratorní kalorimetry, které dokážou jen spalovat to, co snědí. Ze stravy získáváme energii, ale také nám z ní rostou svaly nebo třeba tuková tkáň. A o tom, jak je naše jídlo využije, rozhodují především hormony.

Na rozdíl od kalorimetrů také žijeme v toxickém stravovacím prostředí, utápíme se v ultrazpracovaných produktech a jsme bombardováni reklamami na nezdravosti. Celebrity nás přesvědčují o prospěšnosti sušenek na dobré ráno, experti placení potravinářským průmyslem zase o zdravosti cereálních snídaní nebo o prospěšnosti umělých sladidel. Následkem toho je, že se neustále cpeme tím nejhorším a že jíme, abychom zahnali nudu, deprese a úzkost. Není divu, že většina obyvatel „vyspělých“ zemí neustále řeší nějaké diety, nadváhu a obezitu.

Proč je pro štíhlost potřeba pohoda i spánek?
Protože naše hormony uvolňované i v souvislosti s tím, jak žijeme, spíme nebo odpočíváme rozhodují o hladu, spalování energie a ukládání tuků. Zde příklady těch nejdůležitějších hormonů spolupodílejících se na regulací hmotnosti:
Inzulin je hormon slinivky břišní, který aktivuje enzymy ukládající tuky v tukové tkáni. Zásadní pro ukládání tuků je tedy uvolnění inzulinu, ke kterému dochází při jídle. Současně platí, že čím více sacharidů ve stravě je, tím více inzulinu se uvolní, takže ukládání tuků v tukové tkáni je potom efektivnější a dochází k tloustnutí.
Kortizol je hormon kůry nadledvinek. Uvolňuje se při stresu a slouží k aktivizaci reakce „bojuj nebo uteč“. Problém nastává, když jsme ve stresu téměř neustále a ještě navíc bez skutečného ohrožení, tedy bez potřeby bojovat či utéct. V dnešní době už nás totiž nestresují život ohrožující hladomory či dravá zvířata. Stresuje nás budík, šéf, dopravní zácpa, příliš mnoho povinností a termínů, nekonečných reklam a lákavých nabídek. V důsledku dlouhodobého stresu má řada lidí zvýšený kortizol chronicky, což u nich zvyšuje odbourávání svalů, podporuje ukládání tuků (zejména na břiše) a zvyšuje riziko obezity, a tím i inzulinové rezistence a cukrovky 2. typu. Vzniklá obezita je pak dalším stresorem a vzniká začarovaný kruh.
Leptin a ghrelin jsou signální hormony sytosti (leptin) a hladu (ghrelin) a pro jejich rovnováhu je důležitý dostatek kvalitního spánku. Když málo nebo nekvalitně spíme, hladina leptinu klesá a zvyšuje se hladina ghrelinu, což nás povzbuzuje k přejídání. Po nevydařené noci tak může být důvodem přejídání skutečný hlad pod vlivem ghrelinu, a ne naše mlsné chutě, jak se obvykle obviňujeme. Hormon leptin je z tukové tkáně, zvyšuje se spolu s tukovými zásobami jedlíka a má vést ke sníženému kalorického příjmu. Tato regulace ale u obézních selhává – mají vysoké hladiny leptinu, ale snižuje se citlivost k němu, a tak jim už nesnižuje chuť k jídlu.
Thyroxin je hormon štítné žlázy a jednou z jeho mnoha funkcí je také ovlivňování metabolismu živin a energetické rovnováhy v těle. Nedostatek tohoto hormonu se nazývá hypotyreóza a kromě nevysvětlitelného nárůstu hmotnosti se může projevovat i větší citlivostí na chlad, depresemi a zvýšenou lámavostí vlasů a nehtů.

Jak si zajistit hormonální rovnováhu
Řešíte-li nadváhu či obezitu nebo k nim máte sklony kvůli genetické dispozici, je vhodné:
· omezit počet denních jídel a množství sacharidů kromě zeleniny, dopřávat si dostatek pohybu, spánku a klidu pro snížení stresu,
· nenarušovat práci vlastních hormonů zbytečným užíváním léků, jako je například hormonální antikoncepce,
· případnou hormonální nerovnováhu zkusit ladit přirozenou cestou, například cvičením hormonální jógy,
· hormony užívat, jen když je máte předepsané, například při jejich nedostatku při léčbě hypotyreózy.


Jak mikrobi ovlivňují naši hmotnost?
Jako příčiny obezity se nabízí nejrůznější faktory našeho současného života. Roky jsme byli živeni doporučením jíst méně a hýbat se více, i když právě popsaná hormonální teorie nadváhy toto přesvědčení nabourává. Obezita se běžně také vysvětluje dědičností a přejídáním se či nedostatkem jakýchkoliv určitých potravin v jídelníčku. Třeba ještě nedávno doporučované „dietní sacharidy“ jako jsou celozrnné krekry a slazené cereální snídaně, jsou dnes vnímány jako zdroje sacharidů, kterými se spíš přejídáme. Hubnoucí diety se točí kolem počítání gramů nebo porcí cukrů, tuků a bílkovin, jednotliví autoři pak zastávají doporučení nejrůznějších kombinací. Ve skutečnosti je však úspěšná regulace tělesné hmotnosti mnohonásobně komplikovanější proces než dodržování přesného počtu kalorií nebo gramů čehokoliv na talíři. Už víme o obrovské roli hormonů v regulaci ukládání živin a nejnověji se také zvažuje role našich spolubydlících mikrobů.
Společenství našich mikrobů, dnes často souhrnně označované jako mikrobiom je zásadní pro udržení našeho zdraví. Mikrobi zasahují do tvorby přenašečů nervových vzruchů, a tak i našeho myšlení. Jiní se podílejí na tvorbě některých vitamínů a další podle některých studií ovlivňují hormony regulující naši hmotnost. Mikrobi mohou ovlivňovat hormony regulující hmotnost i množství kalorií získaných z potravy. Třeba některé změny mikrobiomu vedou k omezení leptinové senzitivity a tak i pocitu hladu. Helicobacter pylori, obviněný ze žaludečních vředů moduluje hladinu hlad podporujícího hormonu ghrelinu. A nejnovější studie naznačují, že nadváha a obezita jsou spojeny s nedostatkem prospěšných mikrobů. Následkem je zvýšení zánětlivosti, včetně střevní propustnosti (leaky gut syndrom).

Množství kalorií získaných ze stejného jídla není konstantní
Živočichové dovedou regulovat množství kalorií, které získají z potravy. Při testování se u lidí i zvířat v době nedostatku potravy zpomaluje střevní peristaltika (pohyb svalstva posouvající natrávenou potravu), čímž se prodlužuje čas pro extrakci energie z procházející stravy. Jedná se o ochranný mechanismus, který napomáhá přežití. V okamžiku nadbytku stravy by správně měla být peristaltika zrychlena. Jenže tomu tak často není, protože naše bakterie dokáží tento signální systém narušit. Bakterie vedle ovlivnění imunitního systému, zánětlivosti a třeba metabolismu tuků samy o sobě dokonce produkují signální látky, například mastné kyseliny krátkého řetězce (short chain fatty acids, SCFAs), které oznamují dostatek jídla a vedou ke zrychlení průchodu potravy trávicím traktem. Tím dochází ke snížení množství přijímané energie pro naše tělo. Naopak nedostatek SCFAs zpomaluje průchod potravy, čímž zvyšuje množství získaných kalorií. Důsledek?

Přejídáme se, ale mikrobi hlásí nedostatek
Typická strava vyspělých zemí zajišťuje nadbytek kalorií, ale nedostatek vlákniny. Proto mikrobi posílají signál nedostatku a náš trávicí trakt dělá, co jen zmůže pro maximální zisk kalorií z potravy, přestože se přejídáme. Běžně se dnes doporučuje přijímat asi třicet gramů vlákniny denně. Přitom mnozí z nás se dostanou k hodnotě pouhých pěti gramů.

Jak tedy udržet zdravou hmotnost?
Pro zdravé tělo a hmotnost nepotřebujeme speciální dietní potraviny ani nepřirozené omezující diety a experty, které živí jejich propagace. Úplně stačí jíst skutečné jídlo, dopřávat si pohybu, pohody a spánku. A co přesně prospívá našim mikrobům? Naštěstí prospěšným mikrobům, stejně jako i nám, prospívá skutečné jídlo. Zdravé jsou základní kvalitní potraviny a jídla z nich, dostatek zeleniny a fermentovaných potravin jako třeba kysaného zelí anebo bílých jogurtů.