Jaký pán, takový krám – mocenská zvůle se rychle propsala do nejnižších pater
Minulý čtvrtek se staly dvě velmi důležité události. Rozhodnutí Městského soudu v Praze o protiprávním jednání vlády získalo relativně velkou mediální pozornost. Je to samozřejmě zlomové rozhodnutí, kdy se soud chová jako nezávislá instance a nám všem občanům svitla naděje, že žijeme ve státě, kde vláda práva ještě zcela nezemřela a nad politiky stojí opravný mechanismus.
Politická zvůle, kterou již 7 let mnohdy považujeme za normu, byla pojmenována a potvrzena autoritou, kterou musí i vláda Andreje Babiše respektovat.
Druhá zpráva čtvrtečního dne dostala o poznání méně pozornosti, ale je alarmující a souvisí také s tématem mocenské zvůle.
Pan Tomáš Šena šel vyjádřit svůj názor na postup vlády během posledních měsíců. Při dodržení všech podmínek nouzového stavu si připnul ceduli s nápisem „ ZDRAVÁ CHŮZE BEZ BABIŠE“ a procházel se kolem Úřadu vlády. V nouzovém stavu nemá občan mnoho prostředků jak protestovat, pan Šena zvolil v souladu se všemi omezeními individuální procházku s rouškou.
Policie před Úřadem vlády mu však vyhrožovala legitimováním a přestupkem. Jak je to možné? Policisté na ulici šikanují občany, kteří se rozhodli vyjádřit svůj nesouhlasný názor na chování vládních činitelů v době pandemie? Člověk by měl tendenci nad incidentem mávnout rukou, ale je nesmírně varovný a symptomatický pro poslední měsíce i roky společenskopolitické reality. Všimněme si, jak rychle se mocenská zvůle těch nejmocnější propsala do nejnižších pater státní moci?
Policista, který by Vám měl „pomáhat a chránit“ Vás, vyhrožuje sankcí, byť jste žádný přestupek nespáchali, žádné pravidlo neporušili.
Moje osobní zkušenost z počátku karantény je velmi obdobná. Na procházce s dětmi (3-10 let) v rouškách v Prokopském údolí mě policista velmi nepříjemně sděloval, ať se „rozejdeme do svých domovů“. Dále mi radil, ať jdu ven vždy pouze s jedním dítětem, asi nezachytil, že čerstvé omezení shromažďování na 2 lidi se netýkalo rodin. Zážitek byl traumatizující asi nejvíce pro děti, ale mně také mrazí v kostech při pomyšlení, že se budeme policistů zase bát? Moje dcery se budou bát na policii obrátit, když by ji potřebovaly?
Kolik zlovolného jednání mocenských složek ještě vydržíme?
Politická zvůle, kterou již 7 let mnohdy považujeme za normu, byla pojmenována a potvrzena autoritou, kterou musí i vláda Andreje Babiše respektovat.
Druhá zpráva čtvrtečního dne dostala o poznání méně pozornosti, ale je alarmující a souvisí také s tématem mocenské zvůle.
Pan Tomáš Šena šel vyjádřit svůj názor na postup vlády během posledních měsíců. Při dodržení všech podmínek nouzového stavu si připnul ceduli s nápisem „ ZDRAVÁ CHŮZE BEZ BABIŠE“ a procházel se kolem Úřadu vlády. V nouzovém stavu nemá občan mnoho prostředků jak protestovat, pan Šena zvolil v souladu se všemi omezeními individuální procházku s rouškou.
Policie před Úřadem vlády mu však vyhrožovala legitimováním a přestupkem. Jak je to možné? Policisté na ulici šikanují občany, kteří se rozhodli vyjádřit svůj nesouhlasný názor na chování vládních činitelů v době pandemie? Člověk by měl tendenci nad incidentem mávnout rukou, ale je nesmírně varovný a symptomatický pro poslední měsíce i roky společenskopolitické reality. Všimněme si, jak rychle se mocenská zvůle těch nejmocnější propsala do nejnižších pater státní moci?
Policista, který by Vám měl „pomáhat a chránit“ Vás, vyhrožuje sankcí, byť jste žádný přestupek nespáchali, žádné pravidlo neporušili.
Moje osobní zkušenost z počátku karantény je velmi obdobná. Na procházce s dětmi (3-10 let) v rouškách v Prokopském údolí mě policista velmi nepříjemně sděloval, ať se „rozejdeme do svých domovů“. Dále mi radil, ať jdu ven vždy pouze s jedním dítětem, asi nezachytil, že čerstvé omezení shromažďování na 2 lidi se netýkalo rodin. Zážitek byl traumatizující asi nejvíce pro děti, ale mně také mrazí v kostech při pomyšlení, že se budeme policistů zase bát? Moje dcery se budou bát na policii obrátit, když by ji potřebovaly?
Kolik zlovolného jednání mocenských složek ještě vydržíme?