Obdržela jsem datovou schránkou otevřený dopis paní Jaroslavy Brokešové, v duchu způsobu oslovení tedy taktéž odpovídám veřejně ve své následující reakci.

Vážená paní Brokešová,

z různých stran se ke mně dostal Váš otevřený dopis a rozhodla jsem se, že Vám na něj odpovím stejnou formou - tedy otevřeným dopisem, aby veřejnost měla možnost vidět postoje obou stran.

Jak jste v úvodu svého videa vzpomenula, jsem stejně jako Vy žertovně založená, z čehož občas plynou různá nedorozumění - ale s tím musím počítat! Pozorně jsem si přečetla Váš dopis i několikrát shlédla Vaše video se snahou Vám doopravdy porozumět a pochopit, kde leží ten náš „spor“. Musím Vás předem ubezpečit, že vůle porozumět si je i na mé straně.

Hned v úvodu přejdu k zodpovězení Vašich tří otázek (pokud by se čtenáři nechtělo číst text až do konce).

1) To vás k poskytnutí finanční pomoci někdo navedl, nebo je to vaše soukromá aktivita?
Jedná se o moji soukromou aktivitu - i když dalo by se říct, že mě trochu inspirovala jedna firma s barevnýma ponožkama. Ta zobrazovala na svých promo fotkách i homosexuální páry či lidi jiné rasy, a v komentářích byla spousta nenávisti. Firma proto vyhlásila, že za každý takový nenávistný komentář přispěje nějakou částkou na osvětu a podpůrné organizace. Když jsem tedy viděla, že se zase mluví jenom nenávistně, řeší se Zeman, řeší se trans* lidi a kdo jsou - bez nich - ale neřeší se, že reální lidé si teď kvůli tomu třeba prožívají úzkost nebo zvažují sebevraždu, řekla jsem si, že chci ve světě vidět něco pozitivního a přispěji také. Ale právě za všechny komentáře, aby to lidi motivovalo.

2) Jedná se o jednorázovou akci nebo v podpoře těchto organizací budete pokračovat?
Jedná se o jednorázovou akci, ale nevylučuji, že v budoucnu podobným organizacím ještě peníze dám, akorát již ne ve veřejné akci. Každý rok obměňuji organizace, kterým něco posílám, podle toho, kde zrovna vnímám největší potřebu; je tedy možné, že se k nim opět dostanu.

3) Kolik je podle vás v lidském rodu pohlaví?
Biologická pohlaví jsou dvě, v rámci tzv. sociálního pohlaví, tedy sociálních a kulturních rozdílů mezi lidmi, jsem liberální a přenechávám na každém jedinci, aby se svobodně identifikoval.

Jak, pevně věřím, vidíte - jsem daleko nějaké radikalitě. Moji největší radikalitou je to, že hluboce věřím v lidskou svobodu a svobodu volby (pokud neohrožuje další lidi, aneb „moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda dalšího“) bez následků. Mrzí mě, že nežijeme (a odpusťte mi idealismus, který mi jistě vyčtete) ve společnosti, kde si každý žije život podle svého a nekecá do něj ostatním. K tématu trans* lidí jsem se v minulost moc nevyjadřovala, protože jsem necítila tak akutní potřebu, jako po ostudném vyjádření našeho prezidenta.

Souhlasím s Vámi, že by se takto závažné a pro hodně lidí bolestivé téma nemělo stát prostředkem k politikaření. Já sama v současnosti nevedu žádnou kampaň a nikam nekandiduji, nedávno jsem začala sloužit třetí z pěti let svého mandátu. Nejsem tak tedy ještě ani v jeho polovině, jsem daleka tomu, abych se snažila lacině nahánět politické body. Rovněž je potřeba zdůraznit, že šlo čistě o moji osobní iniciativu, Pirátská strana se v tom žádným způsobem neangažovala.

Moje reakce byla založena na dopadu, které slova prezidenta měla na lidi v mém okolí, kteří si podobnou životní situací procházejí. Cílem mého příspěvku na mém Facebooku tak tedy bylo:

1) Zvrátit debatu od jednoho pólu („Jste mi bytostně odporní“) do pólu druhého („Všichni jste krásní“). Pokud jste si četla komentáře pod mým příspěvkem, mohla jste vidět ohromnou vlnu pozitivity a solidarity, která se směrem k trans* lidem obrátila.

2) Jak jsem již zmínila výše, nápad s finanční podporou mi na základě inspirace přišel jako skvělé gesto, které nejenom že bude demotivovat komentující k dalším výpadům vůči této komunitě, ale zároveň může pomoci organizacím, které se snaží pomáhat konkrétním lidem.

Mluvila jste o tom, že nemám mluvit za vás jako za celek. Rozumím Vám, také nemám ráda, když jsem házena do jakékoholiv „pytle“. Já jsem však přímo reagovala na konkrétní znění prezidentových slov, která také nijak nerozlišovala a řekla, že „jsou všichni odporní“, bez rozdílu.

Respektuji Vás za to, jak jste se ke svému životnímu příběhu postavila. Jste statečná žena, která se sebou nenechá zametat. Váš otevřený dopis budiž toho důkazem. Moje pozornost se spíše ubírá k těm, kteří tolik odvahy a vnitřní síly nemají a potřebují pomoc zvenčí. Respektuji, že Vy ji nepotřebujete. Vy, prosím, respektujte, že někdo jiný ano. A právě pro ně jsou tu tyto organizace, od kterých si lidé mohou DOBROVOLNĚ nechat pomoci - nikdo u nich doma nezaklepe a nenutí jim svoje dobro.

Nijak nikomu neupírám právo mluvit sám za sebe. Prosím, dělejte to! Snažím se pouze pomoci těm, kteří toho prozatím nejsou schopni. Chápu, že tyto organizace nepotřebujete. Nehaňte ale, prosím, tuto možnost těm, kteří ano.

Psala jste, že jste hrdá na lékaře, sexuology a další specialisty, stejně jako na český stát, že Vám změnu umožnili. V tom s Vámi souhlasím, je tam ale jedno ale - jedna věc je, že je to v naší zemi možné. Druhá věc je, jaké sentimenty a předsudky stále v české společnosti zůstávají. Příkladem budiž výrok pana prezidenta. Upřímně - osobně vůbec nedokážu pochopit, proč vůbec měl pan prezident potřebu toto říkat a k tomuto tématu se vyjadřovat. Celá země žila živelnou pohromou, jejíž hrůzy si většina z nás nedokáže představit. Namísto laskavých slov jsme slyšeli úplně náhodný útok na určitou skupinu obyvatel. Neoznačovala jsem sice Českou republiku za zemi zmaru, jak jste zmínila Vy, nicméně pokud jste mě tak pochopila, toto jsem měla na mysli.

Co se týče mazání Vašich komentářů, nejsem si jistá, o čem přesně mluvíte. Na svém Facebooku zásadně žádné komentáře nemažu a v tak velkém počtu by to i, upřímně, byla dost namáhavá práce. Nejsem si tedy ničeho takového vědoma. Chápu, že mi nemusíte věřit, potřebuji se ale proti takovému nařčení jasně ohradit. Je to na mé stránce důležité pravidlo, stejně jako to, že na ní nikoho nikdy neblokuji.

Poslední odstavec, nebojte. Říkáte, že rozbíjím to, co se snažíte roky vybudovat, přístup společnosti k Vám. Přístup společnosti podle mě bohužel vystihují slova dvakrát přímo zvoleného prezidenta, které se nesetkala s nějakou větší bouří odsouzení.

Doufám, že se mi podařilo Vám lépe vysvětlovat svoje motivy a postoje. Rozumějte, prosím, že nechci nic jiného než společnost, ve které se nikdo nebude muset žádným způsobem obávat ponižování, útlaku nebo nedejbože násilí kvůli tomu, že chce být šťastný.

Přeji Vám pevné zdraví a hodně kilometrů bez nehod!

(P.S.: Vaše videa mně opravdu pobavila a Vaše vaření na konečných v rendlíku jsou skvělá!)

S přátelským pozdravem

Markéta Gregorová