Události minulého týdne v sobě mají potenciál zásadně změnit slovenskou politiku. Šéf vládnoucí strany a premiér Robert Fico se v parlamentu snažil přesunout vinu za obří skandál krachující stavební firmy Váhostav-SK na šéfa největší opoziční strany a bývalého ministra dopravy Jána Figeľa. Ten měl za doby krátké vlády středopravé koalice Ivety Radičové nutit stavební firmy podstřelovat ceny za silnice a dálnice takovým způsobem že pak Váhostav-SK (a podobně i další velká firma Doprastav) nemohly zaplatit svým subdodavatelům. Je přitom veřejným tajemstvím, že Váhostav-SK patří Juraji Širokému, jednomu ze zakládajících oligarchů Ficova Směru.

Fico navrhl, aby se stavařům pomohlo ze státních peněz. Až potom zaútočil na Figeľa, kterého chce odvolat z postu místopředsedy parlamentu. Způsob útoku ale vedl křesťanské demokraty k závěru, že za rok po volbách by pro ně bylo fakticky nemožné složit případnou koalici se Směrem, který nejspíš už nebude v dnešní komfortní situaci sestavit vládu sám, i když je stále nejpopulárnější stranou.

Fico tak začal kličkovat mezi skandály a rozehrávat proti sobě roztříštěnou opozici, která má šanci právě díky aférám jeho strany (Váhostav je už druhou během pár měsíců). Nechal se třeba slyšet, že členům opozičních stran jde jen o posty v předsednictvu parlamentu a že za ním sami členové opozice chodí s tím, že chtějí Figeľa odvolat.

Fico tak hraje na chlapskou ješitnost, stejně jako touhu po moci a nevyzpytatelnost politických ambicí slovenských politiků. Zejména první a třetí faktor sehrály už několikrát roli v překvapivých pádech slovenských středopravicových vlád, když třeba křesťanští demokraté opustili druhou vládu Mikuláše Dzurindy na počátku roku 2006 z dodnes ne úplně logicky vysvětlitelných důvodů.

A opozice na Ficovu hru přistupuje. Místo aby parlament donutil vládu řešit problém krachujících stovek stavebních firem, tak se v parlamentu rozhořela bitva plná osobních invektiv o odvolání Jána Figeľa. Fico tím osvědčil svoji pověstnou politickou obratnost, Váhostav-SK se může zatím věnovat řešení svých problémů před setkáním věřitelů 30. dubna a v zákulisí je otevřena možnost k manipulacím.

Ať už souboj o Figeľa dopadne jakkoliv, nebude už pro křesťanské demokraty tak jednoduché dělat v budoucnu politické obchody se Směrem. Tomu potom na slovenské politické scéně zbude jeden faktický možný partner, otřepávající se Slovenská národní strana, která se v průzkumech opět zvolna přehoupává přes volitelných pět procent. V jejím čele už sice nestojí Ján Slota, ale možnost to není kdovíjaká.

A Směr, velmi zranitelná „strana systémového klientelismu“, jak ji charakterizuje politolog Grigorij Mesežnikov, teď bude v předvolebním roce čelit jednomu ataku za druhým. Denník N v pondělí například zveřejnil podezřelé výhodné nákupy pozemků Ficova souseda.