Široký tunel po slovensku
Jak vypadá "prohnilá justice" v praxi při restrukturalizaci slovenské stavební firmy Váhostav-SK. A proč je kvůli tomu rok před volbami premiér Fico nervózní.
S nálepkami "Pozor, široký tunel" vítali ve čtvrtek demonstranti účastníky schůze věřitelů jedné z největších slovenských stavebních firem Váhostav-SK. Slogan odkazoval nejen na to, že firma se do dluhů nedostala náhodou, ale také na jejího majitele Juraje Širokého, jednoho z podnikatelů, kteří stojí v pozadí vládní strany Směr-sociální demokracie.
Kauza kolem Váhostavu-SK v minulých dvou týdnech ukázala, jak je Směr nervózní ve vztahu k finančníkům a jak se rok před volbami snaží odstřihnout od jakýchkoli podezření. Mnohé skandály zametl pod koberec, ale restrukturalizaci dluhů Váhostavu, který vedle bank dluží stovkám malých a středních firem, jen tak pominout nemohl.
"Předseda vlády obnažil tři věci," zhodnotil v rozhovoru pro HN dopad aféry na slovenského premiéra Radoslav Procházka, opoziční politik, jehož strana Síť nyní v průzkumech roste v nejsilnější opoziční stranu. "Lhostejnost vůči lidem, protože těm, kterým bylo třeba pomoci, dlouhé týdny tvrdil, že jim nemá jak pomoci, protože s Váhostavem nic nemá. Bezradnost, protože měnil řešení tak, jak se mění ponožky, každý den něco jiného. A velmi široké vazby z minulosti, protože se po dlouhé týdny v celé kauze Váhostav choval jako makléř Juraje Širokého." Procházka má ze všech slovenských opozičních politiků nyní největší šanci - a ambice - stát se Ficovým hlavním soupeřem.
Přes všechny sliby premiéra Fica a zvláštní rozpravu v parlamentu schůze věřitelů ve čtvrtek skončila tak, jak opozice, demonstranti a drobní věřitelé předpokládali: Váhostav-SK může škrtnout více než dvě třetiny svých dluhů a drobní věřitelé - 689 firem a fyzických osob - dostanou jen 18,75 procenta svých pohledávek. Přitom v průměru dostanou věřitelé 32,3 procent svých pohledávek, ale jde především o banky a podivné firmy v zahraničí.
Kolem případu objevila média a nevládní organizace řadu podivností, které každá jednotlivě by zřejmě v Česku už neprošly:
- Mezi největší věřitele Váhostav-SK patří tzv. schránkové firmy, tedy účelově založené firmy z daňových rájů s nejasnými majitely.
- Za tyto schránkové firmy podle Aliance pro fair play, nevládní organizace bojující proti korupci, ještě před několika lety vystupoval nynější ředitel Váhostavu-SK Marián Moravčík. Podle Aliance je důvodné podezření, že nyní řídí restrukturalizaci firmy ve prospěch schránkových firem - tedy tak, aby malí věřitelé byli co nejvíce poškozeni a co nejvíce peněz odteklo do zahraničí právě ke schránkovým firmám.
- Na schůzi věřitelů dohlížela správkyně restrukturalizace, teprve pětadvacetiletá Petra Gabrišová. Licenci na správcovaní dostala teprve začátkem července minulého roku, dva měsíce před začátkem restrukturalizace Váhostavu. Předtím pracovala jako koncipientka v advokátní kanceláři, jejíž jeden z vedoucích partnerů se podílel na restrukturalizaci jiné stavební firmy Doprastav, která má také oficiálně neznámé majitele mizící za schránkovými firmami.
- Správkyni Petru Gabrišovou v její funkci vybrala a opakovaně potvrdila soudkyně Katarína Bartalská z okresního soudu Bratislava I., která na restrukturalizaci dohlíží. Denník N napsal, že Bartalská má dvě malé děti s šéfem Slovenské informační služby (SIS) Jánem Valkem. Soudkyně ale tvrdí, že s ním nežije ve společné domácnosti. Bartalská tvrdí, že tento fakt podle zákona nesplňuje definici zaujatosti soudce. Šéf tajné služby je přímo podřízený premiérovi. Ján Valko už před nástupem do funkce v roce 2012 patřil k blízkým spolupracovníkům premiéra Roberta Fica. Riziko, že stát může přímo ovlivnit rozhodování v kauze Váhostav-SK, je očividné.
Opoziční média jako Denník N a Sme tvrdí, že rostou pochybnosti o korektním průběhu restrukturalizace Váhostavu-SK. Prezident Andrej Kiska, který před rokem Fica porazil v přímém souboji ve volbách, a opoziční politici jako Radoslav Procházka často poukazují na prohnilost slovenské justice, v níž lidé nemají důvěru. Detaily, které se objevily kolem restrukturalizace Váhostavu, ukazují, proč.
Procházkova Síť má rostoucí popularitu i proto, že její dva základní programové body jsou: hmotná zodpovědnost veřejných funkcionářů a zákaz schránkovým firmám podílet se na příjmu peněz z veřejných rozpočtů. A Robert Fico, který měnil názor a přístup k aféře Váhostav každý den, začíná mít podle všeho strach, že voliči budou v březnu 2016 na tyto argumenty slyšet.
S nálepkami "Pozor, široký tunel" vítali ve čtvrtek demonstranti účastníky schůze věřitelů jedné z největších slovenských stavebních firem Váhostav-SK. Slogan odkazoval nejen na to, že firma se do dluhů nedostala náhodou, ale také na jejího majitele Juraje Širokého, jednoho z podnikatelů, kteří stojí v pozadí vládní strany Směr-sociální demokracie.
Kauza kolem Váhostavu-SK v minulých dvou týdnech ukázala, jak je Směr nervózní ve vztahu k finančníkům a jak se rok před volbami snaží odstřihnout od jakýchkoli podezření. Mnohé skandály zametl pod koberec, ale restrukturalizaci dluhů Váhostavu, který vedle bank dluží stovkám malých a středních firem, jen tak pominout nemohl.
"Předseda vlády obnažil tři věci," zhodnotil v rozhovoru pro HN dopad aféry na slovenského premiéra Radoslav Procházka, opoziční politik, jehož strana Síť nyní v průzkumech roste v nejsilnější opoziční stranu. "Lhostejnost vůči lidem, protože těm, kterým bylo třeba pomoci, dlouhé týdny tvrdil, že jim nemá jak pomoci, protože s Váhostavem nic nemá. Bezradnost, protože měnil řešení tak, jak se mění ponožky, každý den něco jiného. A velmi široké vazby z minulosti, protože se po dlouhé týdny v celé kauze Váhostav choval jako makléř Juraje Širokého." Procházka má ze všech slovenských opozičních politiků nyní největší šanci - a ambice - stát se Ficovým hlavním soupeřem.
Přes všechny sliby premiéra Fica a zvláštní rozpravu v parlamentu schůze věřitelů ve čtvrtek skončila tak, jak opozice, demonstranti a drobní věřitelé předpokládali: Váhostav-SK může škrtnout více než dvě třetiny svých dluhů a drobní věřitelé - 689 firem a fyzických osob - dostanou jen 18,75 procenta svých pohledávek. Přitom v průměru dostanou věřitelé 32,3 procent svých pohledávek, ale jde především o banky a podivné firmy v zahraničí.
Kolem případu objevila média a nevládní organizace řadu podivností, které každá jednotlivě by zřejmě v Česku už neprošly:
- Mezi největší věřitele Váhostav-SK patří tzv. schránkové firmy, tedy účelově založené firmy z daňových rájů s nejasnými majitely.
- Za tyto schránkové firmy podle Aliance pro fair play, nevládní organizace bojující proti korupci, ještě před několika lety vystupoval nynější ředitel Váhostavu-SK Marián Moravčík. Podle Aliance je důvodné podezření, že nyní řídí restrukturalizaci firmy ve prospěch schránkových firem - tedy tak, aby malí věřitelé byli co nejvíce poškozeni a co nejvíce peněz odteklo do zahraničí právě ke schránkovým firmám.
- Na schůzi věřitelů dohlížela správkyně restrukturalizace, teprve pětadvacetiletá Petra Gabrišová. Licenci na správcovaní dostala teprve začátkem července minulého roku, dva měsíce před začátkem restrukturalizace Váhostavu. Předtím pracovala jako koncipientka v advokátní kanceláři, jejíž jeden z vedoucích partnerů se podílel na restrukturalizaci jiné stavební firmy Doprastav, která má také oficiálně neznámé majitele mizící za schránkovými firmami.
- Správkyni Petru Gabrišovou v její funkci vybrala a opakovaně potvrdila soudkyně Katarína Bartalská z okresního soudu Bratislava I., která na restrukturalizaci dohlíží. Denník N napsal, že Bartalská má dvě malé děti s šéfem Slovenské informační služby (SIS) Jánem Valkem. Soudkyně ale tvrdí, že s ním nežije ve společné domácnosti. Bartalská tvrdí, že tento fakt podle zákona nesplňuje definici zaujatosti soudce. Šéf tajné služby je přímo podřízený premiérovi. Ján Valko už před nástupem do funkce v roce 2012 patřil k blízkým spolupracovníkům premiéra Roberta Fica. Riziko, že stát může přímo ovlivnit rozhodování v kauze Váhostav-SK, je očividné.
Opoziční média jako Denník N a Sme tvrdí, že rostou pochybnosti o korektním průběhu restrukturalizace Váhostavu-SK. Prezident Andrej Kiska, který před rokem Fica porazil v přímém souboji ve volbách, a opoziční politici jako Radoslav Procházka často poukazují na prohnilost slovenské justice, v níž lidé nemají důvěru. Detaily, které se objevily kolem restrukturalizace Váhostavu, ukazují, proč.
Procházkova Síť má rostoucí popularitu i proto, že její dva základní programové body jsou: hmotná zodpovědnost veřejných funkcionářů a zákaz schránkovým firmám podílet se na příjmu peněz z veřejných rozpočtů. A Robert Fico, který měnil názor a přístup k aféře Váhostav každý den, začíná mít podle všeho strach, že voliči budou v březnu 2016 na tyto argumenty slyšet.