Miliardy Billa a Melindy (filantropie v USA)
Všichni Američané do určité míry užívají plodů filantropie. Setkávají se s nimi, kdykoliv jdou do kostela, studují, navštěvují muzea, galerie či koncertní síně, vypůjčí si knížku v knihovně, léčí se v nemocnici či tráví dovolenou v jednom z mnoha národních parků. Mnozí využívají služeb různých institucí, původně založených z darů bohatých, ale i prostých Američanů. Časem se alespoň k části z některých služeb založených filantropií přidala podpora z rozpočtu místní či federální vlády.
Filantropie má v Americe hluboké kořeny. V době osídlování nebyla často reálná šance obracet se o pomoc na teprve se formující instituce.
Základem byla silná náboženská víra a pocit osobní zodpovědnosti nejen za sebe sama, ale i snaha každého jednotlivce přispět svým dílem k veřejnému blahu. Osadníci řešili společně problémy v kostele nebo na radnici hlasováním. Tradice vzájemné pomoci přetrvala dodnes.
Přestože Spojené státy procházejí těžkou ekonomickou krizí, občané, podniky a nadace byli v roce 2008 velmi štědré.¨Bylo vybráno přes 307 miliard dolarů na neziskové činnosti, což bylo ovšem o dvě procenta méně než v roce 2007. Více než 80 procent je přímo od občanů, kteří pravidelně v průměru vydávají dvě procenta svých příjmů na dobročinné věci.
Dary nadací se stabilně podílejí na celkových příjmech pro charitu zhruba 15 procenty. Důsledkem ekonomické krize klesly během posledních dvou let dary podniků, které přispívají zhruba pěti procenty. Ve srovnání s HDP dosáhly výdaje na dobročinné činnosti 2,2 procenta. V roce 2007 to bylo 2,3 procenta HDP. Vybírá se všude Americká filantropie je příznačná svou rozmanitostí a vynalézavostí. Dobročinné dary pocházejí od jednotlivců, sdružení občanů, spolků, církví, klubů, nadací a podniků. Škála činností zahrnuje pravidelně organizované sbírky třeba na pracovištích až po jednorázovou akci na pomoc místní rodině, která se dostala do nesnází či sbírku obětem zemětřesení.
Jednotlivci podobně jako podniky či sdružení mohou poskytnout peníze, věci (oblečení) a zařízení (staré auto) nebo svůj čas k neplaceným službám (zdravotní sestra v penzi pracuje pár hodin týdně zdarma v nemocnici). Hodnotu peněžních a věcných darů je do určitě míry možno odepsat z federálních daní. Jednotlivci rovněž často pamatují na dobročinné dary ve své závěti, často odkážou své oblíbené dobročinné organizaci i celý svůj majetek.
Rodinná tragédie či jiná dramatická událost někdy vyburcuje jednotlivce k neuvěřitelné dobročinnosti. To je příklad Candy Lighterové, matky, jejíž dceru v roce 1980 zabil opilý řidič a od nehody ujel. Krátce nato se ke Candy přidala Cindy Lambová, jejíž dceru zmrzačil také opilý řidič. Obě matky založily organizaci »Matky proti řízení v opilosti« (MADD). Svým úsilím zabránit obdobným katastrofám inspirovaly celoamerické hnutí proti alkoholismu za volantem. Dnes je MADD silnou profesionálně řízenou neziskovou organizací s kapitálem skoro 30 milionů dolarů. Její činnost jistě přispěla k poklesu počtu mrtvých, kteří zahynuli kvůli opilosti za volantem, ze třiceti tisíc v roce 1980 na současných méně než sedmnáct tisíc.
Lidé ve Spojených státech se často sdružují do »kroužků dárců«, což umocňuje jejich vliv. Prostřednictvím internetu získávají »kroužky dárců« stále více na popularitě. Rozmanitost a vynalézavost jsou společným jmenovatelem. Některé spolky jsou malé a neformální, kdy sousedé mezi sebou vyberou peníze či jiné zdroje a kontakty (pomoc při hledání zaměstnání) pro dobročinný účel. Některé vyžadují formální členství a příspěvky, jež mohou dosahovat tisíců dolarů ročně. Příkladem tohoto přístupu jsou občanské nadace.
První z nich – The Cleveland Foundation – byla založena v roce 1914 Frederickem Goffem, bankéřem a právníkem v Clevelandu. S celkovým jměním v hodnotě 1,6 miliardy dolarů uděluje clevelandská nadace granty přes 86 milionů dolarů ročně řadě neziskových organizací v Clevelandu a okolí na projekty ve zdravotnictví a vzdělání, pro místní rozvoj či ochranu životního prostředí a umění. Idea bankéře Goffa našla odezvu i jinde ve Spojených státech a ve světě. Přes 700 občanských nadací dnes v Americe dohromady spravuje přes 40 miliard dolarů a ročně uděluje přes dvě miliardy na grantech pro nejrůznější místní potřeby.
Podniky a movití jednotlivci zakládají nadace, do nichž vkládají kapitál, a z jeho výnosu potom podporují určitou činnost. Bohatí z mnoha důvodů, v neposlední řadě daňových, zakládají nadace ve své závěti. Nadace většinou musí být profesionálně řízená. Rada nadací a Nadační centrum jim poskytují rozmanité služby a technickou podporu.
Internetový časopis Slate publikuje každým rokem žebříček šedesáti největších dárců známý jako Slate 60. Cílem je přimět dárce soutěžit v rozdávání peněz na dobročinné účely. V roce 2008 se na špičce umístila Leona Helmsleyová, hoteliérka z New Yorku. Leona zemřela v roce 2007 a ve své závěti odkázala veškeré své bohatství ve výši 5,2 miliardy dolarů charitativnímu fondu, který se bude starat o blaho psů. Nadační centrum publikuje každým rokem pořadí 100 největších amerických nadací. Historie a původ majetku Billa Gatese je většině čtenářů velmi dobře znám.
Dobročinný fond Billa a Melindy Gatesových je zdaleka největší světovou nadací. Byla založena v roce 1994 částkou 94 milionů dolarů, později se její kapitál rozrostl až na dvě miliardy dolarů.
K velkému skoku došlo v roce 2006. Warren Buffett, v té době nejbohatší člověk na světě, daroval nadaci 30 miliard dolarů. Aby si udržela status dobročinné organizace, musí Gates Foundation podle daňových zákonů ročně přidělit minimálně pět procent svého kapitálu (1,5 miliardy dolarů) na dobročinné účely. Zaměřuje se na tři základní programy své činnosti: zdravotnictví, ekonomický rozvoj a vzdělávání.
Zástupci amerického byznysu si jsou dobře vědomi, že filantropie je důležitá pro pěstování příznivé firemní image. To je i jeden z důvodů vzniku Gatesovy nadace u jejíhož zrodu byl Microsoft. Microsoft sám je rovněž aktivní po celém světě v řadě dobročinných akcí, které přímo či nepřímo posilují pozici firmy na trhu a berou vítr z plachet kritikům.
Podobně jako jednotlivci také podniky mohou poskytovat peníze, poskytovat bezplatně profesionální služby (právní kancelář zastupuje nemajetné klienty), materiál či zařízení (stavební firma zdarma upraví dětské hřiště).
Na dobročinné činnosti se podílejí i hvězdy filmu, hudby či sportu. Skoro denně se v médiích objevují celebrity ve snaze upoutat pozornost a řešit bídu a lidské tragédie. Jedním, kdo zpočátku nenápadně, ale důsledně a efektivně uplatňoval svůj status hvězdy pro dobročinné účely, byl Paul Newman. Během Vánoc v roce 1980 přesvědčil svého přítele, aby mu pomohl plnit prázdné láhve od vína zálivkou na salát podle vlastního receptu jako dárek přátelům. Zálivka moc chutnala a všichni chtěli další. O dva roky později se Paul rozhodl založit společnosti Newman’s Own Salad Dressing a ihned dosáhl čistého zisku skoro půl milionu dolarů, který se rozhodl celý věnovat na dobročinné účely.
Tak vznikla nadace, jež během 30 let vynaložila bezmála 300 milionů dolarů na řadu dobročinných akcí. Herec se snažil ulehčit krátký život dětem trpícím rakovinou a jinými těžkými nemocemi. Paul nedávno zemřel, ale jeho dědictví dál přináší prospěch tam, kde je třeba.
Dobročinné dary a daně
- Daňové zákony upravující dobročinné dary jsou složité a podléhají častým změnám a výjimkám, někdy i osobním.
- Občané nesmí odečíst více než 50 procent svého zdanitelného příjmu na charitu.
- Peněžní dary nadacím nesmí přesáhnout 30 procent zdanitelného příjmu.
- Majetkové dary (akcie, nemovitosti, obrazy a podobně) jsou odepsatelné v plné tržní hodnotě. Nesmí však přesáhnout 30 procent zdanitelného příjmu nebo 20 procent, jestliže jsou tyto dary věnovány nadaci.
- Činnost nadací má řadu omezení. Jedním z nejdůležitějších je, že nadace musí ročně darovat minimálně pět procent svého kapitálu na dobročinné účely.
Psáno pro týdeník Ekonom
Filantropie má v Americe hluboké kořeny. V době osídlování nebyla často reálná šance obracet se o pomoc na teprve se formující instituce.
Základem byla silná náboženská víra a pocit osobní zodpovědnosti nejen za sebe sama, ale i snaha každého jednotlivce přispět svým dílem k veřejnému blahu. Osadníci řešili společně problémy v kostele nebo na radnici hlasováním. Tradice vzájemné pomoci přetrvala dodnes.
Přestože Spojené státy procházejí těžkou ekonomickou krizí, občané, podniky a nadace byli v roce 2008 velmi štědré.¨Bylo vybráno přes 307 miliard dolarů na neziskové činnosti, což bylo ovšem o dvě procenta méně než v roce 2007. Více než 80 procent je přímo od občanů, kteří pravidelně v průměru vydávají dvě procenta svých příjmů na dobročinné věci.
Dary nadací se stabilně podílejí na celkových příjmech pro charitu zhruba 15 procenty. Důsledkem ekonomické krize klesly během posledních dvou let dary podniků, které přispívají zhruba pěti procenty. Ve srovnání s HDP dosáhly výdaje na dobročinné činnosti 2,2 procenta. V roce 2007 to bylo 2,3 procenta HDP. Vybírá se všude Americká filantropie je příznačná svou rozmanitostí a vynalézavostí. Dobročinné dary pocházejí od jednotlivců, sdružení občanů, spolků, církví, klubů, nadací a podniků. Škála činností zahrnuje pravidelně organizované sbírky třeba na pracovištích až po jednorázovou akci na pomoc místní rodině, která se dostala do nesnází či sbírku obětem zemětřesení.
Jednotlivci podobně jako podniky či sdružení mohou poskytnout peníze, věci (oblečení) a zařízení (staré auto) nebo svůj čas k neplaceným službám (zdravotní sestra v penzi pracuje pár hodin týdně zdarma v nemocnici). Hodnotu peněžních a věcných darů je do určitě míry možno odepsat z federálních daní. Jednotlivci rovněž často pamatují na dobročinné dary ve své závěti, často odkážou své oblíbené dobročinné organizaci i celý svůj majetek.
Rodinná tragédie či jiná dramatická událost někdy vyburcuje jednotlivce k neuvěřitelné dobročinnosti. To je příklad Candy Lighterové, matky, jejíž dceru v roce 1980 zabil opilý řidič a od nehody ujel. Krátce nato se ke Candy přidala Cindy Lambová, jejíž dceru zmrzačil také opilý řidič. Obě matky založily organizaci »Matky proti řízení v opilosti« (MADD). Svým úsilím zabránit obdobným katastrofám inspirovaly celoamerické hnutí proti alkoholismu za volantem. Dnes je MADD silnou profesionálně řízenou neziskovou organizací s kapitálem skoro 30 milionů dolarů. Její činnost jistě přispěla k poklesu počtu mrtvých, kteří zahynuli kvůli opilosti za volantem, ze třiceti tisíc v roce 1980 na současných méně než sedmnáct tisíc.
Lidé ve Spojených státech se často sdružují do »kroužků dárců«, což umocňuje jejich vliv. Prostřednictvím internetu získávají »kroužky dárců« stále více na popularitě. Rozmanitost a vynalézavost jsou společným jmenovatelem. Některé spolky jsou malé a neformální, kdy sousedé mezi sebou vyberou peníze či jiné zdroje a kontakty (pomoc při hledání zaměstnání) pro dobročinný účel. Některé vyžadují formální členství a příspěvky, jež mohou dosahovat tisíců dolarů ročně. Příkladem tohoto přístupu jsou občanské nadace.
První z nich – The Cleveland Foundation – byla založena v roce 1914 Frederickem Goffem, bankéřem a právníkem v Clevelandu. S celkovým jměním v hodnotě 1,6 miliardy dolarů uděluje clevelandská nadace granty přes 86 milionů dolarů ročně řadě neziskových organizací v Clevelandu a okolí na projekty ve zdravotnictví a vzdělání, pro místní rozvoj či ochranu životního prostředí a umění. Idea bankéře Goffa našla odezvu i jinde ve Spojených státech a ve světě. Přes 700 občanských nadací dnes v Americe dohromady spravuje přes 40 miliard dolarů a ročně uděluje přes dvě miliardy na grantech pro nejrůznější místní potřeby.
Podniky a movití jednotlivci zakládají nadace, do nichž vkládají kapitál, a z jeho výnosu potom podporují určitou činnost. Bohatí z mnoha důvodů, v neposlední řadě daňových, zakládají nadace ve své závěti. Nadace většinou musí být profesionálně řízená. Rada nadací a Nadační centrum jim poskytují rozmanité služby a technickou podporu.
Internetový časopis Slate publikuje každým rokem žebříček šedesáti největších dárců známý jako Slate 60. Cílem je přimět dárce soutěžit v rozdávání peněz na dobročinné účely. V roce 2008 se na špičce umístila Leona Helmsleyová, hoteliérka z New Yorku. Leona zemřela v roce 2007 a ve své závěti odkázala veškeré své bohatství ve výši 5,2 miliardy dolarů charitativnímu fondu, který se bude starat o blaho psů. Nadační centrum publikuje každým rokem pořadí 100 největších amerických nadací. Historie a původ majetku Billa Gatese je většině čtenářů velmi dobře znám.
Dobročinný fond Billa a Melindy Gatesových je zdaleka největší světovou nadací. Byla založena v roce 1994 částkou 94 milionů dolarů, později se její kapitál rozrostl až na dvě miliardy dolarů.
K velkému skoku došlo v roce 2006. Warren Buffett, v té době nejbohatší člověk na světě, daroval nadaci 30 miliard dolarů. Aby si udržela status dobročinné organizace, musí Gates Foundation podle daňových zákonů ročně přidělit minimálně pět procent svého kapitálu (1,5 miliardy dolarů) na dobročinné účely. Zaměřuje se na tři základní programy své činnosti: zdravotnictví, ekonomický rozvoj a vzdělávání.
Zástupci amerického byznysu si jsou dobře vědomi, že filantropie je důležitá pro pěstování příznivé firemní image. To je i jeden z důvodů vzniku Gatesovy nadace u jejíhož zrodu byl Microsoft. Microsoft sám je rovněž aktivní po celém světě v řadě dobročinných akcí, které přímo či nepřímo posilují pozici firmy na trhu a berou vítr z plachet kritikům.
Podobně jako jednotlivci také podniky mohou poskytovat peníze, poskytovat bezplatně profesionální služby (právní kancelář zastupuje nemajetné klienty), materiál či zařízení (stavební firma zdarma upraví dětské hřiště).
Na dobročinné činnosti se podílejí i hvězdy filmu, hudby či sportu. Skoro denně se v médiích objevují celebrity ve snaze upoutat pozornost a řešit bídu a lidské tragédie. Jedním, kdo zpočátku nenápadně, ale důsledně a efektivně uplatňoval svůj status hvězdy pro dobročinné účely, byl Paul Newman. Během Vánoc v roce 1980 přesvědčil svého přítele, aby mu pomohl plnit prázdné láhve od vína zálivkou na salát podle vlastního receptu jako dárek přátelům. Zálivka moc chutnala a všichni chtěli další. O dva roky později se Paul rozhodl založit společnosti Newman’s Own Salad Dressing a ihned dosáhl čistého zisku skoro půl milionu dolarů, který se rozhodl celý věnovat na dobročinné účely.
Tak vznikla nadace, jež během 30 let vynaložila bezmála 300 milionů dolarů na řadu dobročinných akcí. Herec se snažil ulehčit krátký život dětem trpícím rakovinou a jinými těžkými nemocemi. Paul nedávno zemřel, ale jeho dědictví dál přináší prospěch tam, kde je třeba.
Dobročinné dary a daně
- Daňové zákony upravující dobročinné dary jsou složité a podléhají častým změnám a výjimkám, někdy i osobním.
- Občané nesmí odečíst více než 50 procent svého zdanitelného příjmu na charitu.
- Peněžní dary nadacím nesmí přesáhnout 30 procent zdanitelného příjmu.
- Majetkové dary (akcie, nemovitosti, obrazy a podobně) jsou odepsatelné v plné tržní hodnotě. Nesmí však přesáhnout 30 procent zdanitelného příjmu nebo 20 procent, jestliže jsou tyto dary věnovány nadaci.
- Činnost nadací má řadu omezení. Jedním z nejdůležitějších je, že nadace musí ročně darovat minimálně pět procent svého kapitálu na dobročinné účely.
Psáno pro týdeník Ekonom