Ropa se valí z hlubin Mexického zálivu na pobřeží států Louisiana, Missisippi, Alabama a Florida již týdny. Společnost BP (dříve British Petroleum, od roku 1998 oficialne Beyond Petroleum, dnes trefně přezdívaná Beyond Patience, tedy firma překračující hranice trpělivosti) si neví rady jak čelit katastrofě, za niž nese odpovědnost.

Příval ropy by měl zastavit az odlehčovací vrt, který má BP dokončit v srpnu. V dalších týdnech tak mazlavá hmota zaneřádí nejen jižní, ale možná i část východního pobřeží Spojených států. Golfský proud navíc může spoušť, byť oslabenou, zanést až k evropskému pobřeží.

Škody způsobené lehkomyslnosti BP lze jen těžko vyčíslit. Ropa prosakuje do pobřežních močálů a pláží a decimuje rybářství a turistiku, hlavní zdroj obživy tamních komunit. Následky budou doznívat desetiletí jako stále doznívá třeba havárie tankeru Exxon Valdez před dvaceti lety. Škody odstraní zřejmě teprve příroda sama.

Každý Američan by jistě rád viděl BP v bankrotu. Nepřáli by si to ale mnozí britští penzisté. Zánik BP by jim výrazně snížil důchody vyplácené z dividend prostřednictvím několika britských penzijních fondů, akcionářů BP.

Brzy se ukáže, zda BP ustojí pád akcií, miliardové výdaje na odstranění škod, pozastavení dividend, snížení úvěrového ratingu, a miliardy na odškodné.

Amerika je v šoku. Prezident Barack Obama již několikrát navštívil místo činu. Zastavit pohromu ale neumí. Senátoři žádají o pomoc armádu. Sílí hlasy vyvlastnit majetek BP. Stále méně Američanů tankuje u BP, i když její čerpací stanice nyní prodávají benzin levněji. FBI zahájil kriminální vyšetřování.

Jak si vysvětlit bezradnost BP a americké vlády? Příčiny jsou velmi podobně těm, které předcházely finanční krizi. Co nejrychleji vydělat co nejvíc peněz bez ohledu na rizika a ulehčit si to korumpováním vládních institucí, které mají za úkol dohlížet na trh.

Teprve nyní pronikají na veřejnost šokující zprávy o zkorumpovanosti Minerals Management Service (MMS), federální instituce, která měla dohlížet na bezpečnost a vybírat poplatky od naftových společností. Federální inspekce poukazovala léta na skandální nedostatky v řízení MMS. Přesto ani Kongres, ani federální vláda nezjednaly nápravu. Není se co divit. Viceprezident Richard Cheney, dříve šéf ropné společnosti Halliburton, bránil změně po osm let svého vládnutí. Rozlícený prezident Obama před pár dny MMS mávnutím pera zrušil.

Během posledních dvaceti let se v Kongresu ujal názor že byznys sám ví nejlépe jak se jistit proti možným rizikům. Postupně se prosadil princip seberegulace. Jak se dnes ukazuje, ve skutečnosti se kozel stal zahradníkem. Kongres a federální vláda daly ropným společnostem přiliš volnosti v podnikání. Ropné společnosti »pomáhaly« MMS s přípravou federálních nařízení pro těžbu ropy. Jejich cílem ale bylo snižovat náklady a zvyšovat zisk. BP v žádosti o povolení k vrtům v Mexickém zálivu prokazuje na papíře nemožnost jakékoliv nehody. Kdyby snad přece jen k nehodě došlo, je schopna ji rychle vyřešit. MMS dalo BP povolení bez nejmenších námitek.

BP se souhlasem MMS snižovala náklady na minimum a zavrhla bezpečnostní systémy povinné např. v Norsku, Kanadě, či Brazílii jako přiliš drahé a zbytečné. Snížila počet odborníků na těžařské plošině na minimum. Škudlení, stres a neshody se subdodavateli vyústily ve zdánlivě nemožné - bezprecedentní ekologickou tragédii.

Prezident Obama má těžký úkol - zajistit účinnou regulaci podnikání nejen v energetice, ale i financích, zdravotnictví a řadě dalších oborů. Je na něm chránit veřejný zájem před úzkými zájmy velkého byznysu. Proto ho Američané zvolili za svého prezidenta.

Mírně upraven, tento muj článek vychází dnes rovněž v časopise EKONOM.