31. 05.

Měl bych mít kabelku?

Proč? Protože jsem gay? Asi ano, tedy alespoň podle šéfky Úřadu na ochranu práv dítěte Ewy Sowińské, členky Ligy polských rodin. Na její popud měla za peníze polských daňových poplatníků speciální komise psychologů zkoumat, jestli britský televizní seriál pro nemluvňata Teletubbies není propagandou homosexuality.

Její podezření vzbudil fialový Tinky Winky: „Všimla jsem si, že má dámskou kabelku, a přitom se mi zdá, že je to chlapec. Nejprve jsem přemýšlela, že ta kabelka musí chlapci překážet. Později jsem se dozvěděla, že v tom může být nějaký homosexuální podtext,“ říká šéfka Úřadu na ochranu práv dětí.

Tyto řádky píši na festivalu dětských filmů ve Zlíně. Na zlínském náměstí pobíhají "plyšáci" a děti jsou z nich doslova v sedmém nebi. A jak je tak pozoruji, jsem rád, že nejsem v Polsku. Kdo ví - třeba by tam Vochomůrkovi vyčetli dlouhou suknici, Boba a Bobka by zmíněná úřadnice označila za sexuální zvrhlíky, neboť spolu spí v jednom klobouku. A co takové kuře - symbol sbírky Pomozte dětěm - co jeho "nagelovaná čupřina", není moc zženštilá, paní Sowińská?

Trochu mě uklidnilo, že si 82 % Poláků dotázaných ve výzkumu veřejného mínění myslí, že Sowińská Polsko nehorázně ztrapnila. Ale stejně mě to vyděsilo. Bohužel celá kauza zapadá do homofobních nálad katolického Polska. Úřednice byla nominovaná na cenu za nejdivnější utrácení daní. Být já polským daňovým poplatníkem, požadoval bych i její rezignaci. A pozoroval bych ji, zda chodí na veřejnosti dostatečně žensky oblečená, s kabelkou. Aby tak na sobě ještě měla kalhoty!

24. 05.

Kamarádský fernet

I muži mají své dny. Občas. Každý je řeší po svém, ale pravda je, že v reklamním světě existuje na takové dny několik rad. Teď se na televizních obrazovkách objevila nová reklama se Sagvanem Tofi doporučující chlapům panáka likéru jedné firmy. A rozbouřila diskuzi laiků i odborníků.

Nechci reklamu obhajovat, ale protože jsem blízko rozhodování o vysílání takové reklamy, vím, jak probíhá. Tedy alespoň v České televizi. Pro obsah reklamních spotů platí poměrně přísná pravidla, která jdou nejen nad rámec zákonného vymezení, ale často jsou přísnější i než požadavky samoregulačního Kodexu reklamy. V praxi není výjimkou situace, kdy spot, který jiné televize vysílají, Česká televize coby televize veřejné služby vysílat odmítne, anebo si předem vyžádá posouzení jeho etičnosti ze strany Rady pro reklamu.

V tomto konkrétním případě Česká televize při hodnocení spotu neshledala porušení zákona ani Kodexu reklamy. Přesto, s ohledem na inzerovaný produkt, rozhodla o jeho nasazování až ve večerních a nočních hodinách po 19.30 hod. V tom se její přístup liší od komerčních stanic, které stejný spot vysílaly v běžné denní, resp. podvečerní době.

Důležité ale je, že jej diváci přijali neutrálně - v každodenních reakcích na vysílání ČT se o něm nezmiňují.

10. 05.

Dámská jízda Livie Klausové

Zámek v Lánech byl ve čtvrtek plný půvabných dam. Livia Klausová se v něm setkala s velvyslankyněmi a manželkami velvyslanců působících v České republice. Taková "dámská jízda" na nejvyšší úrovni. Podle hradního mluvčího Petra Hájka pokračování tradice, už pětileté, založené současnou první dámou.

O tradici se dá mluvit tehdy, stane-li se z nějakého společenského formátu záležitost periodicky se opakující, má-li stejné místo konání a podobný průběh. Hrad si ale toto slovo vykládá jinak – tradicí je podle jeho tiskového odboru událost se sice opakující, pokračující, ale jen od příchodu Václava Klause do prezidentské kanceláře. Co bylo před tím, jako by nebylo.

Tradici setkávání první dámy s velvyslankyněmi a manželkami velvyslanců v ČR zavedla paní Dagmar Havlová, a to na sklonku devadesátých let. Je to fakt, který lze doložit materiály v hradním archivu či v knihovnách a na internetu v mediálních archivech. Je tedy jasné, že paní Havlová inspirovala paní Klausovou, která po jejím vzoru v setkáváních pokračuje. A udržuje tradici, což je z hlediska historie to nejpodstatnější…

03. 05.

Dva nebo tři v jednom

Na Slovensku mají nový nápad - tamní ministerstvo kultury přišlo s ekonomicky výhodnou variantou sestěhování médií veřejné služby - televize, rozhlasu a tiskové agentury - do jedné budovy. A tu chce nechat nově postavit.

Dost nepředstavitelné sestěhování. Televize, rádio i tisková agentura jsou specifická média a každé vyžaduje jiné technické zázemí. A navíc nebyla zodpovězena otázka, kdo by "megastavbu" financoval.

Česká televize, Český rozhlas i ČTK jsou samostatně hospodařící média bez státních dotací, nezávislá na rozhodnutích státních institucí. A i to je předpokladem jejich nezávislosti. Nicméně i u nás zazněly podobné úvahy: někteří poslanci přišli s nápadem sloučit veřejnoprávní televizi a rozhlas. A argumentovali hlavně úsporami. Ano, ekonomická analýza takového kroku by byla zajímavá. Ušetřilo by se možná pár desítek milionů, ty by se ale zase vynaložily na řešení problémů, které dnes neexistují. Pokud by se obě instituce vyvíjely jako společná organizace obdobně jako třeba ORF v Rakousku, bylo by to něco jiného, ale synergie je v současnosti minimální. A na Slovensku to nebude jiné.