Co je na „banánové republice“ pozitivní?
V posledních dvou týdnech byla a stále je v rakouských médiích upřena pozornost na Prahu více než obvykle. Zejména Jana Nagyová a Petr Nečas se dostali na přední strany deníků a nechybějí ani v týdenících. V den, kdy začala policejní razie na Úřadu vlády a došlo k zatýkání, jsem měl ve Vídni pracovní schůzku s šéfkou jedné PR agentury. Byla fascinovaná tím, co se v Praze děje, a konstatovala, že Česká republika má v rakouských médiích takový mediální ohlas, že by si o tom jiné země mohly nechat zdát…. Z kontextu její nadsázky mně bylo smutno a vlastně i stydno, protože právě v Českém centru připravujeme na letní měsíce několik aktivit připomínajících 20. výročí rozdělení Československa a 20 let novodobé České republiky.
Uplynulé dva týdny ale daly mým očím na věc jiný pohled. A za ten děkuji Rakušanům, kteří na různých akcích a setkáních na dění u nás reagovali a reagují. Řada z nich totiž tvrdí, že představa, jak speciální jednotky rakouské policie vtrhnou nad ránem do bytů vysokých vládních úředníků a odvedou je na policii, kde je obviní z korupce, je nereálná. Stejně jako představa policejní razie na rakouském kancléřství. Podobně reagovali i někteří kolegové a umělci ze Slovenska a Polska. A to, že to u nás na základě důkazů možné je, a že to není poprvé, což ukázal například i případ Davida Ratha, je přece dobrá zpráva! Doufám, že nejenom pro mě…