Ze země dcer a synů!
„Heimat bist du großer Töchter, Söhne“, zpívá se v hymně Rakouské republiky, ale teprve třetím rokem.

Rakouská republika má svou nynější hymnu od roku 1946. Složil ji Johann Baptist Holzer a text k ní napsala o rok později básnířka Paula von Preradovic. V hymně se zpívalo jen o „synech“, o čemž se v rakouské společnosti posledních patnáct let hojně diskutovalo. V roce 2011 se pak po mediální kampani podařilo tehdejší ministryni a poslankyni za ÖVP Marii Rauch-Kallat prosadit a uzákonit, aby byl text hymny rozšířen o slovo „dcery“ v rámci rovnoprávnosti rakouských žen. Zastánci tohoto názoru poukazovali na to, že Rakousko mělo v historii řadu významných a úspěšných žen.
Před několika dny se nekonečná debata opět vrátila v „okurkové sezoně“ na stránky rakouských novin i facebookových profilů. Proč? Velká hvězda hudební scény Rakouska, šlágrový zpěvák lidových písní Andreas Gabalier, měl tu čest zazpívat hymnu na slavnostním zahájení automobilového závodu Velká cena Rakouska ve Spielbergu. A učinil radikální krok: „dcery“ jednoduše s respektem k originálu hymny a k hudební intonaci vynechal. Způsobil mediální lavinu, ocitl se ve všech zpravodajských relacích a podle některých političek dal nevhodný příklad mladé generaci, když nerespektoval rovnost pohlaví a státní symboliku.

(foto: schlagerplanet.com)
Gabalier má ale i řadu zastánců, a to i z řad lingvistů a hudebních odborníků. Bez spojovacího slovíčka „a“, resp. „und“, se totiž v hymně při špatném frázování a intonaci dá zazpívat „Töchtersöhne“, tedy „synové dcer“, čímž by se zpívalo o vnucích. Spojka „a“, resp. „und“, už ovšem do hymny vložit nejde, text by byl k hudbě moc dlouhý.
Rozumím argumentům všech stran a přiklonil bych se k textu doplněnému o „dcery“. Jen si říkám, čím to, že autorkou původní verze se „syny“ je právě žena…