Pocit národní hrdosti!
Díky za něj, pane Bělohlávku!
Je pro mě radost, být v zahraničí při vystoupeních České filharmonie pod taktovkou vynikajícího Jiřího Bělohlávka. V třetím březnovém týdnu vystoupili hudebníci třikrát v prestižním vídeňském Musikvereinu. Sobotní koncert, u kterého jsem byl, měl na programu symfonickou báseň Bohuslava Martinů Pomník Lidice a Glagolskou mši Leoše Janáčka ve verzi z roku 1927. Zejména mše v podání filharmoniků ve spojení se zpěvem stotřicetičlenného sboru vídeňského Musikvereinu a se zvukem mohutných varhan v překrásném koncertním sále byla jedinečným zážitkem.
Se zatajeným dechem jsem v neděli navečer sledoval zprávy o nehodě autobusu, který část souboru z Vídně převážel do Čech. Pevně věřím, že všichni zranění budou brzy v pořádku.
Co se klasické hudby týče, jsou Vídeňané permanentně „rozmazlováni“ výtečnou kvalitou souborů a pěvců, kteří v rakouské metropoli vystupují. Obstát v jejich konkurenci není jednoduché. O to víc mě potěšil více než desetiminutový aplaus publika v sále, doprovázený výkřiky BRAVO. Když jsem stál uprostřed jásajícího publika, vnímal jsem silný pocit národní hrdosti! Byl to nádherný pocit - velký dík, vážení filharmonici! Navíc je úleva číst po čase v rakouských médiích například místo citátů o „smrti abstinentům a vegetariánům“ o „fenomenálních českých muzikantských duších“ a „ o bravo-orkánu nadšeného vídeňského publika" při koncertu českých umělců.
Je pro mě radost, být v zahraničí při vystoupeních České filharmonie pod taktovkou vynikajícího Jiřího Bělohlávka. V třetím březnovém týdnu vystoupili hudebníci třikrát v prestižním vídeňském Musikvereinu. Sobotní koncert, u kterého jsem byl, měl na programu symfonickou báseň Bohuslava Martinů Pomník Lidice a Glagolskou mši Leoše Janáčka ve verzi z roku 1927. Zejména mše v podání filharmoniků ve spojení se zpěvem stotřicetičlenného sboru vídeňského Musikvereinu a se zvukem mohutných varhan v překrásném koncertním sále byla jedinečným zážitkem.
Se zatajeným dechem jsem v neděli navečer sledoval zprávy o nehodě autobusu, který část souboru z Vídně převážel do Čech. Pevně věřím, že všichni zranění budou brzy v pořádku.
Co se klasické hudby týče, jsou Vídeňané permanentně „rozmazlováni“ výtečnou kvalitou souborů a pěvců, kteří v rakouské metropoli vystupují. Obstát v jejich konkurenci není jednoduché. O to víc mě potěšil více než desetiminutový aplaus publika v sále, doprovázený výkřiky BRAVO. Když jsem stál uprostřed jásajícího publika, vnímal jsem silný pocit národní hrdosti! Byl to nádherný pocit - velký dík, vážení filharmonici! Navíc je úleva číst po čase v rakouských médiích například místo citátů o „smrti abstinentům a vegetariánům“ o „fenomenálních českých muzikantských duších“ a „ o bravo-orkánu nadšeného vídeňského publika" při koncertu českých umělců.
Ukrajinský deník: Cesta na východ
Transženy nejsou ženy. Rowlingová a lesby oslavují rozhodnutí Nejvyššího soudu
Týden v Česku: Kde chybí Stanjura, pirátská kostra i tanec s folklorem ve sněmovně
"Ten chlap není šílenec!" Liberální komik po večeři s Trumpem šokoval své příznivce
Je to jako druhá světová válka! Jak vidí Trumpovi spojenci jeho obchodní politiku
