Berlínský deník: V tiché díře

Překvapilo mě, jak byl výpadek citelný v reálném životě. Nebylo slyšet vyzvánění mobilních telefonů, na ulicích byli lidé více soustředěni a nemluvili do svých telefonů či do sluchátek u ucha. V MHD téměř nikdo nepsal textové zprávy. Nebezpečné ovšem bylo, že mobilní telefon nešel se SIM kartou daného operátora použít ani pro tísňové volání.
Jde o doposud největší výpadek mobilní sítě v německé historii, který postihl 75 % klientů T-Mobile během více než 7 hodin. Ti se však se situací nechtěli hned smířit. Zejména v prvních hodinách byli na každé ulici, v každém obchodě, tramvaji či lince metra, vlastně všude okolo vidět mračící se lidé, kteří opakovaně mačkali tlačítka na svých mobilních telefonech. A nemluvili, mlčeli. Německo se ocitlo v černé díře plné telefonního ticha, někdy i vzteku a beznaděje.
Evidentní důkaz, jak jsme na mobilních telefonech závislí. Někteří z nás je potřebují cítit v ruce jak alkoholici láhev či narkomané injekční stříkačku. „Absťák“, který byl při výpadku sítě T-Mobile alespoň v Berlíně k vidění, to potvrzuje. V tramvaji jsem viděl několik lidí, kteří po marném oživování svých mobilních miláčků měli ve tváři děsivý výraz. Pak mobil odložili, smutně se zadívali z oken a jejich zachmuřelou tvář neovlivnilo ani jarní sluníčko.
Jak jsme jen mohli žít bez mobilních telefonů?