Zprávy o nedávném smrtícím zemětřesení na Haiti jsou všude kolem nás. Většina televizí se snaží vysílat záběry jeho hrůzných následků z místa pohromy živě.

Katastrofy, které diváky děsí a které sami nechtějí zažít, je čímsi přitahují. Díky kamerám tak v podobných chvílích sledujeme utrpení lidí téměř v přímém přenosu. Na jednu stranu si kladu otázku, jak etické je třeba dívat se na házení těl do masových hrobů za zády reportéra komentujícího aktuální situaci v místě neštěstí. Na druhou stranu vím, že podobné záběry ovlivňují miliony diváků, kteří pak přispějí na pomoc těm, kteří přežili.



I mezi umělci, jejich manažery, televizemi, rádii a koncertními domy je v podobných chvílích vůle pomoci. V Berlíně jsem v posledních dnech svědkem příprav velkého koncertu haitských a evropských hudebníků na pomoc Haiti v Domě světových kultur. Pomáhají nejenom berlínské instituce, ale i kulturní instituty evropských zemí se sídlem v německé metropoli. Všechna přípravná jednání jsou složitá, zbývá málo času a koncert naplánovaný na 9. února pro tisíc lidí v auditoriu má vynést nemalou finanční sumu na nákup potravin pro přeživší. Minimální vstupné je dvacet eur, ale konečná výše částky zaplacené za vstupenku stanovena není.



Koncert se podařilo domluvit za pár dnů. To tak běžné není. Proto je sympatické sledovat, jak se najednou ti, kteří běžně tvrdě obchodují, dokáží svých zisků zříci. Předplatitelé vstupenek nebojují za vysokou provizi, technici a pomocníci nechtějí proplatit přesčasy, catering připraví jídlo zdarma, umělci netrvají na honorářích, sály jsou k mání bez vysokých nájmů a rádia nabízejí přímé přenosy bez poplatků a reklam...

… jen si říkám, zda potřebujeme zažívat pohromy, abychom byli komunikativnější, chápavější, obětavější a vstřícnější…

Více informací o koncertu na www.hkw.de