Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se rozhodla rázně vstoupit do kampaně a po osmi letech působení své strany ve vládě navrhuje věci, které by měly celý svět spasit. Její recepty ale končí zpravidla peklem pro všechny. Naposledy se pustila do řešení bytové krize.

To, co navrhuje v oblasti výstavby bytů, jsou neuvěřitelné, nefunkční socialistické experimenty, jejichž důsledky spoustu lidí poškodí, ale nikomu nepomůžou. Zdaňovat druhé a třetí a čtvrté byty v žádném případě není cesta k dostupnému bydlení. Ta naopak vede přes efektivní a rychlá stavební řízení, přes uvolnění omezení pro soukromý kapitál tak, aby co největší množství zdrojů bylo k dispozici jak pro výstavbu bytů k rychlému prodeji, tak samozřejmě na byty nájemní. Je totiž pravda, že segment nájemních bytů v České republice je úzký a je dobře vytvářet podmínky pro jeho posílení. Není to ale problém tržního hospodářství – to jen plnilo poptávku lidí po vlastním bydlení, která vznikla ze zkušenosti celých generací s velmi omezenými možnostmi při získávání kvalitního bydlení v socialistické plánované ekonomice před rokem 1989.

Důležitou kapitolou bytové politiky je vytvoření podmínek, aby města a obce mohly investovat do bytů sociálních a do bytů pro lidi s různými typy handicapů, ať už sociálního nebo zdravotního. Paní ministryně Maláčová bezpočtukrát slíbila, že připraví kvalitní zákon o dostupném bydlení. Jenže sliby chyby: zákon není, zato bytová krize za současné vlády graduje. Přinášíme jasný plán, jak se s tím vypořádat. V oblasti liberalizace trhu navrhujeme snížení DPH z 15 na 10 procent na pořízení a rekonstrukce standardních bytů a zkrácení odpisové doby pro nájemní bydlení. Pro zjednodušení podmínek na trhu zavedeme cenovou mapu nájemního bydlení, abychom investorům do nájemních domů dali možnost vytvořit si pro svou investici realistické představy o tom, co skutečně mohou na nájemném v konkrétních lokalitách získat, a mohli podle toho sestavit správný a udržitelný finanční výhled.

Další důležitý krok je vytvoření kvalitních projektů typových bytových domů. Vzejdou z architektonické soutěže uspořádané státem. Města a obce se tak jednoduše a rychle dostanou k projednaným projektům, což významně zkrátí přípravnou fázi staveb. Zároveň půjde nahoru kvalita bydlení.

Podstatnou věcí, aby se usnadnila cesta k bytu pro mladé rodiny a výstavba sociálního bydlení
městy a obcemi, je snadný převod státního majetku do majetku obcí a měst právě za účelem bytové výstavby, což se mimochodem často týká brownfieldů, starých a nevyužívaných průmyslových areálů.

Takové je ve stručnosti řešení, které není socialisticky nenávistné, nevykopává další zbytečné příkopy mezi lidmi a neznehodnocuje lidem dlouhodobé úspory a strategické investice těm, kdo odkládají spotřebu a snaží se vytvořit si finanční polštář do důchodového věku. Právě tihle lidé – a ne nějací zlí kapitalisté s tlustými doutníky – investují své peníze do bytů ať už přímo, nebo prostřednictvím realitních fondů, čímž zároveň zvyšují nabídku. Tak je to správně a stát to má podporovat, ne po maláčovsku danit.