Logo Kosteleckých uzenin – panáček hltající párek dostal v roce 2007 zcela nový význam. Panáček ve fraku se tak stal symbolem holdingu Agrofert, který si pochutnává na výborném párku. Párek zde reprezentuje Kostelecké uzeniny, na jejichž síle a profitu si Agrofert pochutnal.

Kostelecké uzeniny, notoricky známé, byly založeny v Kostelci u Jihlavy v roce 1917. Ve zlatých devadesátkách se uzeninám velmi dařilo, staly se největším výrobcem uzenin v České republice. Jak mnoho z nás postřehlo, akciovou společnost od roku 2017 vlastní Agrofert. Agrouzeninky.

Továrna na uzeniny a na sny vznikla v bývalé brusírně skla. Firma se stala akciovou v roce 1928 a rozšířila závod do Hodic, Studené a Krahulčí. V třicátých letech tak zaměstnávala 670 pracovníků. A v roce 1948 se znárodnění nevyhlo ani masokombinátu a Kostelecké uzeniny spadaly pod státní podnik Jihomoravský průmysl masný. V roce 1992 si privatizace přišla i pro párky a vzniká nová akciová společnost. V roce 2005 získal většinový podíl ve společnosti Andrej Babiš v zastoupení Agrofertu. A tehdy se skutečně začaly psát krvavé dějiny Kosteleckých uzenin. O dva roky později Agrofert odkoupil akcie zbývajících akcionárů a firmu zcela ovládl. V roce 2010 proběhla fúze s firmou Maso Planá a byl ukončen drůbežářský provoz, který záhy dal vzniknout Vodňaskému kuřeti. S tím souviselo i propouštění zaměstnanců.

Jan Boček řídil masový podnik od roku 1990. Najednou, v roce 2004, přichází na scénu Andrej Babiš a odkupuje 34% akcií firmy. A nebyl by to Babiš, kdyby do firmy nevstupoval se záměrem získat podnik celý. A do karet mu hrálo trestní stíhání manažerů firmy, kteří (jak už bývá v české kotlině zvykem), čelili podezření z tunelování. Zároveň banky vyvíjely tlak, aby podnik měl pouze jeden a spolehlivý majitel.
Manažeri měli z firmy vytunelovat 230 milónů. Soudy se táhly čtyři roky, a ačkoliv byli všichni obžalovaní sproštěni viny, protáhlé soudní řízení jim změnilo život. A i život podniku. Citibank, která zároveň úvěruje Agrofert, proto vyvíjela tlak na podnik, aby vedení podniku připadlo do rukou jednoho majitele, tedy Andreje Babiše. Kostelecké uzeniny se už tehdy nacházely v situaci, kdy bylo zcela jasné, jak to dopadne. Čím to, že když se firma potápí, objeví se rytíř na bílém koni Andrej? A nebyli jsme svědky podobného úkazu i u jiných velkých podniků?

Ačkoliv Brusel zastavil část dotací pro Agrofert, kvůli důvodnému podezření z podvodu, dotace ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) směle putují do Babišova holdingu dál. A týká se to i Kosteleckých uzenin.

Kostelecké uzeniny byly prosperující firma, která si zakládala na kvalitě svých výrobků. Maso a jen a pouze dobré, kvalitní maso. Bohužel tento odkaz zmizel jako lány obilí, které spásla řepka. Agrofert tak proměnil podnik v sériovou výrobu, kde je kvalita až na druhém místě. A není tajemstvím, že výrobky Kmotr se několikrát staly předmětem diskuzí o procentuálním zastoupení masa na obale a ve skutečnosti.
Kostelecké uzeniny jsou jasným příkladem, jak Agrofert pomáhá naší zemi. A brzy už nebudeme mít kvalitní ani rodinné podniky. Jedinou možnou rodinou se stane Agrofert.