Tornádo a vládní zmatky
Neštěstí na Moravě, jaké nemá obdoby zase jednou ukázalo, že když je krize lidé se musí spolehnout zase nejvíc jenom na sebe a solidaritu ostatních. Ne však na sliby politiků.
Tornádo nepatří mezi úplně běžné jevy na českém území. Malá tornáda, která většinou nezpůsobí velké škody, se občas objeví. Takové ale jakého jsme nyní byli svědky na Moravě je opravdu raritou. Nejde se na nijak připravit, nejsme na tornáda zvyklí, nemáme kryty jako v Americe, kde jim čelí často a špatně se i předpovídají.
Největší ztráta je vždycky na životech a bohužel se to bez ní neobešlo ani tentokrát. Celkem zemřelo šest lidí, a to včetně dvouletého děvčátka a zraněných bylo na tři sta lidí. Obrovské ztráty byly ale i na majetku. Podle organizace Člověka v tísni bylo poničeno asi 1600 domů a pojišťovny odhadují, že půjde o škody ve výši stovek milionů korun. Kooperativa již den po tornádu evidovala nahlášení škod za téměř tři sta milionů.
Obrovská vlna solidarity
Reakce na katastrofu byla téměř okamžitá a obrovská vlna solidarity proběhla celou Českou republikou, kdy veřejná sbírka zlomila absolutní rekord. Každých pět minut přibývalo asi půl milionu korun. A stejně tak se uskutečnily benefiční koncerty. Pomoc přišla i ze zahraničí, ať už pomocí na místě výjezdem sanitek ze Slovenska nebo Rakouska anebo finanční pomoci. Samozřejmě okamžitě zareagoval i integrační záchranářský systém a na pomoc přišla i armáda. Pomoc nabídla i vězeňská služba i soukromníci, Karel Komárek přislíbil na pomoc 150 milionů korun.
Lidé opravdu pomáhají, jak umějí a mezi mnohými dalšími příběhy byl i ten dvou propuštěných horníků z OKD. Radim Sosna a Roman Filák o svou práci v OKD přišli po velkém zimním propouštění a i přesto, že teď musejí řešit spoustu svých problémů, Roman Filák se i léčí s rakovinou, tak se rozhodli, že se pokusí sehnat materiál, který by mohl pomoci a vyrazí. Situaci na místě pak popisovali jako skoro až nepředstavitelnou a od místních slyšeli naprosto strašné příběhy, ale oba zdůrazňují, že hodně lidí tam přišlo jako oni, jen tak pomoci a že to je hezké vidět.
Vládní zmatky
O to více pak zamrzí, když vlastní vláda dělá zmatky. Ministerstvo pro místní rozvoj přišlo s pomocí 420 milionů. Na obnovu bydlení měli lidé obdržet 5 milionů, s tím, že 2 miliony měly být jako dotace a 3 miliony jako zvýhodněný 30 letý úvěr. Tyto dotace však původně vláda chtěla snížit o dary získané z veřejných sbírek a o náhradu škody proplacenou pojišťovnami. Věci spolu nesouvisející tak vláda dokázala skloubit a zase se zachovala jako oportunistický lichvář. Po vlně kritiky se začala kát a nakonec Klára Dostálová začala vymýšlet různé výmluvy, jakože návrh vznikal přes noc a tuhle formulaci přehlédli. Což pokud je pravda, tak je snad ještě horší, než když by to vláda udělala záměrně.
Kolik takových návrhů máme, kde se něco přehlédlo? Na důvěře vlády ani ministerstva pro místní rozvoj to rozhodně nepřidává. Dostálová pak navrhla, že vyjme formulaci o tom, že by se dotace měla snižovat o dary z veřejné sbírky, nicméně část o pomoci od pojišťoven tam zůstala.
Tornádo nepatří mezi úplně běžné jevy na českém území. Malá tornáda, která většinou nezpůsobí velké škody, se občas objeví. Takové ale jakého jsme nyní byli svědky na Moravě je opravdu raritou. Nejde se na nijak připravit, nejsme na tornáda zvyklí, nemáme kryty jako v Americe, kde jim čelí často a špatně se i předpovídají.
Největší ztráta je vždycky na životech a bohužel se to bez ní neobešlo ani tentokrát. Celkem zemřelo šest lidí, a to včetně dvouletého děvčátka a zraněných bylo na tři sta lidí. Obrovské ztráty byly ale i na majetku. Podle organizace Člověka v tísni bylo poničeno asi 1600 domů a pojišťovny odhadují, že půjde o škody ve výši stovek milionů korun. Kooperativa již den po tornádu evidovala nahlášení škod za téměř tři sta milionů.
Obrovská vlna solidarity
Reakce na katastrofu byla téměř okamžitá a obrovská vlna solidarity proběhla celou Českou republikou, kdy veřejná sbírka zlomila absolutní rekord. Každých pět minut přibývalo asi půl milionu korun. A stejně tak se uskutečnily benefiční koncerty. Pomoc přišla i ze zahraničí, ať už pomocí na místě výjezdem sanitek ze Slovenska nebo Rakouska anebo finanční pomoci. Samozřejmě okamžitě zareagoval i integrační záchranářský systém a na pomoc přišla i armáda. Pomoc nabídla i vězeňská služba i soukromníci, Karel Komárek přislíbil na pomoc 150 milionů korun.
Lidé opravdu pomáhají, jak umějí a mezi mnohými dalšími příběhy byl i ten dvou propuštěných horníků z OKD. Radim Sosna a Roman Filák o svou práci v OKD přišli po velkém zimním propouštění a i přesto, že teď musejí řešit spoustu svých problémů, Roman Filák se i léčí s rakovinou, tak se rozhodli, že se pokusí sehnat materiál, který by mohl pomoci a vyrazí. Situaci na místě pak popisovali jako skoro až nepředstavitelnou a od místních slyšeli naprosto strašné příběhy, ale oba zdůrazňují, že hodně lidí tam přišlo jako oni, jen tak pomoci a že to je hezké vidět.
Vládní zmatky
O to více pak zamrzí, když vlastní vláda dělá zmatky. Ministerstvo pro místní rozvoj přišlo s pomocí 420 milionů. Na obnovu bydlení měli lidé obdržet 5 milionů, s tím, že 2 miliony měly být jako dotace a 3 miliony jako zvýhodněný 30 letý úvěr. Tyto dotace však původně vláda chtěla snížit o dary získané z veřejných sbírek a o náhradu škody proplacenou pojišťovnami. Věci spolu nesouvisející tak vláda dokázala skloubit a zase se zachovala jako oportunistický lichvář. Po vlně kritiky se začala kát a nakonec Klára Dostálová začala vymýšlet různé výmluvy, jakože návrh vznikal přes noc a tuhle formulaci přehlédli. Což pokud je pravda, tak je snad ještě horší, než když by to vláda udělala záměrně.
Kolik takových návrhů máme, kde se něco přehlédlo? Na důvěře vlády ani ministerstva pro místní rozvoj to rozhodně nepřidává. Dostálová pak navrhla, že vyjme formulaci o tom, že by se dotace měla snižovat o dary z veřejné sbírky, nicméně část o pomoci od pojišťoven tam zůstala.