Marie Benešová navrhla na post nejvyššího státního zástupce JUDr. Igora Stříže, který by měl ve funkci vystřídat Pavla Zemana. Ten se rozhodl na svůj post rezignovat poté, co podle jeho slov „cítil tlak Marie Benešové na jeho osobu.“

Pavel Zeman skončí v funkci nejvyššího státního zástupce 30. června. Igor Stříž doposud působil jako první náměstek končícího šéfa žalobců a Marie Benešová se o něm vyjádřila jako o někom, kdo „drží slovo a je rozhodný.“
Igor Stříž není neznámou postavou a již v minulosti byl vidět v některých největších kauzách v České republice od pádu bývalého režimu. Jeho jmenování nyní musí nyní schválit vláda.

„Nejvýraznější kauzy Igora Stříže“
V roce 1986 ukončil práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a následně působil jako vyšetřovatel a vojenský prokurátor. Do roku 1989 byl také několik let členem KSČ. Po revoluci působil jako státní zástupce u Olomoucké pobočky státního zastupitelství v Ostravě, následně byl přeložen k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, kde mezi lety 1997 a 2007 působil jako náměstek. Na tuto funkci však rezignoval. Důvodem jeho rezignace bylo odvolání vrchního státního zástupce Ivo Ištvána, v souvislosti s trestním stíháním Jiřího Čunka, na návrh Renaty Vesecké, která v té době byla nejvyšší státní zástupkyní. V roce 2011 byl Jiřím Pospíšilem, zastávajícím tehdy post ministra spravedlnosti, jmenován prvním náměstkem nejvyššího státního zástupce, a to právě na návrh Pavla Zemana.

Igor Stříž hrál důležitou roli i v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, který byl následně odsouzený za korupci. Bývalý policista Libor Gregor se obrátil na Stříže s tím, že soutěž na rekonstrukci zámku v Buštěhradu je předrozhodnutá. Stříž pak případ předal rovnou Lence Bradáčové místo státních zástupců v Praze z obav, že by se jinak celá kauza nevyšetřila.

Členství v KSČ

Štřížovo navržení na post nejvyššího státního zástupce sice Unie státních zástupců vítá, nicméně mezi politiky se ozývají protichůdné hlasy. Zatímco Unie nebo Lenka Bradáčová jeho nominaci vítají, jeho nominaci kritizuje ODS. Pirát Michálek jeho navržení bere jako provizorní řešení. Na svém Twitteru uvedl, že o „profesionalitě Igora Stříže nemá pochybnosti, ale že by do budoucna považoval za správné, aby noví justiční funkcionáři již neměli komunistickou minulost.“ K tomuto se kloní i šéfka TOP09, Markéta Pekarová-Adamová. Podle ní nominace Stříže narušuje důvěru v právní stát, protože byl členem KSČ a prokurátorem. A uvedla, že „již dlouho žijeme ve svobodné zemi a za tu dobu vyrostla skvělá generace právníků. Paní Benešová se přesto, a zcela nepřekvapivě, rozhodla nominovat na nejvyššího státního zástupce člověka, který byl předlistopadový vojenský prokurátor a člen KSČ a žaloval stovky branců a odvedenců. Zároveň jim navrhoval drakonické tresty.“ Se jmenováním Stříže mají problém i komunisti, kterým vadí, že by novým Nejvyšším státním zástupcem měl být dosavadní první náměstek, kdy podle nich je právě nejvyšší státní zastupitelství odpovědné za promlčení zločinů privatizace. Opozice pak obecně žádala, aby nového nejvyššího státního zástupce jmenoval/a až nový/á ministr/yně spravedlnosti po podzimních volbách.

Profesionalita nebo minulost?

Igor Stříž má prověrku na tajné a jak se vyjadřuje mnoho odborníků: o jeho odbornosti není pochyb. Zároveň má i manažerské schopnosti. Je ale opravdu jedinečným kandidátem? Není pro společnost a právní stát lepší jmenovat někoho, kdo nemá problematickou minulost? Marie Benešová oponuje, že byl v komunistické straně pouze krátce, nicméně je toto dostačujícím argumentem? Marie Benešová je také ta, která zpochybňovala vyšetřování BIS ke kauze Vrbětice, nikdy si nebrala servítky a opakovaně vyvíjela tlak na Pavla Zemana i v ostatních kauzách, jako například OKD. Marie Benešová je současně i osoba non grata, proti které se již dva roky demonstruje v ulicích (společně proti Babišovi). Mělo by tedy vůbec být směrodatné, co si Marie Benešová myslí?