Dobré zprávy pro investory, špatné zprávy pro OKD
Tento týden byl bohatý na novinky v kauzách zahrnující černouhelnou společnost OKD. Investoři se konečně dočkali spravedlnosti a záhy byly odhaleny pochybné smlouvy uzavřené během doby, kdy společnost byla pod vedením státní firmy Prisko. Nová zjištění tiše zmiňují i premiérovo jméno. Českým občanům tak zbývá jediné. Čekat na další arbitráž proti České republice.
Není novinkou, že společnost OKD trpěla (a ještě dlouho bude trpět) chybnými politickými rozhodnutími. Soudy tak zpečetily osud firmy, která byla rozvrácena změnami na trhu s uhlím a politickými hrami. Krajský soud v Ostravě zamítl společnou žalobu, ve které OKD žádalo of firmy NWR (New World Resources) a Zdeňka Bakaly více než 24,5 miliard korun. Insolvenční správce Lee Louda a (dále pak Správa pohledávek OKD) odmítali uznat pohledávky, které si investoři vyplácely během let 2006-2012. Dividendy však byly vyplaceny zcela v souladu se zákonem.
„Soud dospěl k závěru, že veškeré distribuce, tedy podíly i dividendy, které byly vypláceny v letech 2006 až 2012 hlavnímu akcionáři, tedy New World Resources NV (NWR), byly provedeny v souladu se zákonem. Úroveň vlastního kapitálu v době, kdy bylo plnění poskytnuto, výplatu dividend umožňovala,“
Soud tak dal za pravdu investorům, kteří roky vedou bitvu o svá práva s vedením OKD.
Pochybné smlouvy, pochybné zacházení
A zase ten Andrej Babiš. V době, kdy byl Andrej Babiš ještě ministrem financí, přesunulo se OKD znovu do rukou státu. Státní podnik Prisko převzal vedení společnosti v roce 2018. Prisko společnost odkoupilo za 80 milionů CZK. Právě toto období pod Priskem se ukázalo v auditu společnosti Ernst&Young jako podezřelé. Vedení OKD uzavřelo několik smluv za stovky milionů korun. V době, kdy se doly uzavírají, se zdá podivné, že platby za odebírané služby rostou a společnost se dokonce zavázalo platit za tyto služby i v roce 2022. Právě konec roku 2022 má být definitivní tečkou za existencí dolů.
Před převzetím společnosti se tehdejší ministr financí Babiš dušoval, že zaručí transparentní hospodaření podniku, a žádné další státní peníze do upadajícího podniku nepustí. Opak se však stává pravdou. A soudy napříč republikou i Evropou, to jen potrvzují. Stát v případě společnosti OKD zásadně selhal. A blížící se arbitráž završí éru neschopnosti našich politiků.
Podivuhodné je především zjištění, že s návratem státu do vedení firmy se snížil počet řídících pracovníků ze stovky na jedenáct. Nové vedení však bylo prozíravé, a zvýšilo si mzdy pětinásobně. Ještě aby ne, když jedenáct pracovníků zvládne práci za sto. Manažeři si tak vypláceli bezmála půl miliónů měsíčně. Ve firmě, která ještě nedávno bojovala o přežití a ocitla se v insolvenci, je takové chování manažerů velice podezřelé. A jak se asi musí cítit zaměstnanci OKD, kteří čtou podobná zjištění na přestávce během ranní šichty.
Je dost pravděpodobné, že tato a další soudní rozhodnutí odsoudí společnost těžící černé uhlí k brzkému zániku. I přesto, že je konec OKD stanoven na rok 2022, události posledních dní nasvědčují tomu, že i přes rostoucí cenu uhlí je konec podniku nezvratitelný a velmi blízko. Koho ale můžeme hnát k odpovědnosti? Stát nebo konkrétní politické postavy?
Není novinkou, že společnost OKD trpěla (a ještě dlouho bude trpět) chybnými politickými rozhodnutími. Soudy tak zpečetily osud firmy, která byla rozvrácena změnami na trhu s uhlím a politickými hrami. Krajský soud v Ostravě zamítl společnou žalobu, ve které OKD žádalo of firmy NWR (New World Resources) a Zdeňka Bakaly více než 24,5 miliard korun. Insolvenční správce Lee Louda a (dále pak Správa pohledávek OKD) odmítali uznat pohledávky, které si investoři vyplácely během let 2006-2012. Dividendy však byly vyplaceny zcela v souladu se zákonem.
„Soud dospěl k závěru, že veškeré distribuce, tedy podíly i dividendy, které byly vypláceny v letech 2006 až 2012 hlavnímu akcionáři, tedy New World Resources NV (NWR), byly provedeny v souladu se zákonem. Úroveň vlastního kapitálu v době, kdy bylo plnění poskytnuto, výplatu dividend umožňovala,“
Soud tak dal za pravdu investorům, kteří roky vedou bitvu o svá práva s vedením OKD.
Pochybné smlouvy, pochybné zacházení
A zase ten Andrej Babiš. V době, kdy byl Andrej Babiš ještě ministrem financí, přesunulo se OKD znovu do rukou státu. Státní podnik Prisko převzal vedení společnosti v roce 2018. Prisko společnost odkoupilo za 80 milionů CZK. Právě toto období pod Priskem se ukázalo v auditu společnosti Ernst&Young jako podezřelé. Vedení OKD uzavřelo několik smluv za stovky milionů korun. V době, kdy se doly uzavírají, se zdá podivné, že platby za odebírané služby rostou a společnost se dokonce zavázalo platit za tyto služby i v roce 2022. Právě konec roku 2022 má být definitivní tečkou za existencí dolů.
Před převzetím společnosti se tehdejší ministr financí Babiš dušoval, že zaručí transparentní hospodaření podniku, a žádné další státní peníze do upadajícího podniku nepustí. Opak se však stává pravdou. A soudy napříč republikou i Evropou, to jen potrvzují. Stát v případě společnosti OKD zásadně selhal. A blížící se arbitráž završí éru neschopnosti našich politiků.
Podivuhodné je především zjištění, že s návratem státu do vedení firmy se snížil počet řídících pracovníků ze stovky na jedenáct. Nové vedení však bylo prozíravé, a zvýšilo si mzdy pětinásobně. Ještě aby ne, když jedenáct pracovníků zvládne práci za sto. Manažeři si tak vypláceli bezmála půl miliónů měsíčně. Ve firmě, která ještě nedávno bojovala o přežití a ocitla se v insolvenci, je takové chování manažerů velice podezřelé. A jak se asi musí cítit zaměstnanci OKD, kteří čtou podobná zjištění na přestávce během ranní šichty.
Je dost pravděpodobné, že tato a další soudní rozhodnutí odsoudí společnost těžící černé uhlí k brzkému zániku. I přesto, že je konec OKD stanoven na rok 2022, události posledních dní nasvědčují tomu, že i přes rostoucí cenu uhlí je konec podniku nezvratitelný a velmi blízko. Koho ale můžeme hnát k odpovědnosti? Stát nebo konkrétní politické postavy?