Česká republika se opět potýká s další vlnou epidemie koronaviru. Tentokrát je ale jiná. Čísla pozitivně testovaných a hospitalizovaných stoupají, a my jen nečinně přihlížíme. Máme přitom k dispozici ověřený a jednoduchý nástroj, který zvýší šance na přežití. Proč ale jako národ odmítáme vědecky ověřená fakta a radši se chytáme stébla dezinformací?

Buď cool, jdi proti proudu a neočkuj se
Každý uvědomnělý občan pochopil, že bez vakcíny to nepůjde. 30 tisíc obětí pandemie pro některé stále není dost vysoké číslo. Zvolili jsme si novou vládu, vyřadili komunisty z Parlamentu, ale stále přibývá těch, kteří před očima vyčerpaných zdravotních sester popírají vědecké důkazy. Odpůrci covidových opatření se stále shromažďují a internetem kolují videa, kdy komparzisté předstírají, že jednotky ARO přeplnené nejsou a vše je to jenom psychologická hra ve prospěch farmaceutických společností. Na internetových fórech se objevují zaručené recepty na dávkování ivermektinu u pozitivních rodinných příslušníků, kterým se nechce do nemocnice. I přes očividnou bizárnost je toto bohužel obraz naší země, teď a tady.

Ve stínu podobných videí se objevují i výkřiky, že nová vláda situaci kolem covidu nezvládá úplně stejně jako ta Babišova. To se českou veřejností jen rozšířila další mylná informace, že nově zvolená vláda se již podílí na nových opatřeních. Ale to bohužel, dokud prezident Zeman oficálně nejmenuje novou vládu a s ní i premiéra a ministry, stále jsme v podrůčí Andreje Babiše. A možná bychom ten lockdown skutečně potřebovali. Ulevit zdravotníkům a přetíženému systému. Jinak nevidím cestu ven. Ani vládní kampaň, která drasticky a realisticky poukázala na ty, kteří se rozhodli vzdorovat a skončili v lepším případě v umělém kómatu. Ani tyto děsivé obrázky popírače nezastavili. Ba naopak, posílily jejich pravdu.

Už asi ani nedovedu představit dobu, kdy jsem opustil pohodlí domova bez respirátoru. Jsem už skutečně znavený. A jsem si jistý, že nejsem sám. Jak se mohou běžní občané podílet na vyvrácení dezinformací?
Rád bych přispěl rukou k dílu.