Češi se v minulém týdnu rozdělili na dva tábory. Opět. Tentokrát to ale nebylo kvůli odlišnému politickému přesvědčení. Válku názorů rozpoutal příspěvek pražské restaurace Marthyʼs Kitchen, která na svých sociálních sítích zveřejnila příspěvek o pravidlech vstupu do restaurace s dětmi. A byl oheň na střeše.

Příspěvek sice výslovně nezakazuje maminkám s dětmi vstup do podniku, avšak dává jasně najevo, že rodiče se svými ratolestmi tam nejsou vítáni. S dětmi můžete přijít, ale my vás tady nechceme. Nemají v plánu pořizovat dětské židličky, přebalovací pulty ani pastelky.

Několik bodů z celkem sedmi pravidel pro vstup s dětmi dává celkem smysl. Například, aby rodiče nepřebalovali dítě na textilní sedačce v restauraci. Z příspěvku mi vyplývá, že pravidlo je založené na skutečné události. Nedokážu si představit, jak v klidu obědvám, zatímco vedle mě maminka uklízí nadílku, které její dítko vykonalo. Dobrou chuť. Děti také nesmí volně pobíhat po podniku z bezpečnostních důvodů. To také dává smysl.

Na druhou stranu jiné pravidlo stanovuje, že: „dítě by mělo být schopné jíst na takové úrovni, jak se v lepším podniku očekává“. Podle Marthyʼs Kitchen můžou děti navštívit restauraci pouze v případě, že bude potichu, ukázněné, zvládne rozlišit vidličku na předkrm od vidličky na hlavní chod a dokáže z paměti odcitovat soubor Platónových Listů a Ústavu.
Problém není v samotných pravidlech restaurace, nýbrž v rétorice, kterou použili. Logicky se tak na ně spustila vlna kritiky a Marthyʼs Kitchen museli u příspěvků vypnout komentáře, protože v nich probíhala téměř občanská válka. Jedni tvrdí, že se jedná o nenávist vůči dětem a diskriminaci maminek. Druzí naopak zastávají názor, že je naprosto v pořádku mít podniky Adult Only, kde si chtějí odpočinou a užít si návštěvu restauračního zařízení bez pláče a křiku dětí. Majitel podniku dodal, že se nevymezují proti žádné skupině lidí, ale jde jim o to usměrnit konkrétní a neohleduplné způsoby chování některých hostů s dětmi.

České zákony, narozdíl od jiných zemí, neumožňují vyloučit zákazníka na základě jakékoliv diskriminace, například věku dětí. Majitelé si tudíž nemohou jednoduše zřídit Adults Only podnik. Respektive můžou se tak prezentovat, nesná ale zákazníkům zakázat vstup. Příspěvek Marthyʼs Kitchen nemusel vyvolat takovou vlnu reakcí, kdyby byl zformulován trochu jinak než v pasivně-agresivním stylu. Ale jak se říká, i špatná reklama je taky reklama.
A na jaké straně stojíte vy? Mají mít restaurace možnost určovat, zda smí vstoupit rodič i s dítětem?