Z myšlenek Radovana Karadžiće
Tento odposlechnutý rozhovor spolu vedli lídr bosenských Srbů Radovan Karadžić a nejslavnější srbský spisovatel a patron srbského nacionalismu Dobrica Čosić někdy v roce 1994 nebo 1995. Je vynikající sondou do myšlenkového světa obou pánů a myslím, že nepotřebuje komentář. Zmiňuje se v něm mimo jiné i Václav Havel a rozpad Československa.
Dobrica Ćosić: Ten Haag je jako Mnichov
Radovan Karadžić: Ano, ano
Dobrica Ćosić: To je nový Mnichov, nová epocha. Nic není stejné, ale dějiny mají nějaké své determinanty, které nekončí tak jak se nám to zdá.
Radovan Karadžić: Na starém kontinentě je všechno staré. Všechno je to stereotip. Všechno je to stereotip. Všechno se opakuje.
Dobrica Ćosić: Tady se dělá historie. Ve filozofii se objevila jedna teorije: Konec dějin. S tím teď začali nějací blbci.
Radovan Karadžić: To jsou...
Dobrica Ćosić: Ale historie jede plnou parou
Radovan Karadžić: Však on se evropský nacionalismus ještě rozvíří. Oni si myslí, že doba nacionalismů skončila. Hloupost. Jakýpak skončila. Slovinci přestanou existovat kvůli těm evropským nacionalismům.
Dobrica Ćosić: Jo prosim tě, to zmizí celé národy a státy...
Radovan Karadžić: Úplně zmizí, stanou se z nich jen přívěsky, obyčejný...
Dobrica Ćosić: Apsolutně.
Radovan Karadžić: Tenhle Havel zničil Československo
Dobrica Ćosić: Ti povím, ten náš kolega, z něj se stal takovej blbeček. Takovej malej...
Radovan Karadžić: Malej, nijakej. Podívej se, tahle středoevropská filozofie
Dobrica Ćosić: Nic
Radovan Karadžić: Nic, to nemá žádné základy
Dobrica Ćosić: Poslouchej, to není náhoda. Oni mají dva nejznámější spisovatele.
Radovan Karadžić: Kundera.
Dobrica Ćosić: Ne, ne, ne
Radovan Karadžić: ?
Dobrica Ćosić: Švejka a Kafku.
Radovan Karadžić: Ano, ano ...
Dobrica Ćosić: Jedan si pořád dělá ze všeho prdel
Radovan Karadžić: A druhý si pořád na něco stěžuje
Dobrica Ćosić: S něčím končí
Radovan Karadžić: Ano
Dobrica Ćosić: Chce ukončit dějiny.
Radovan Karadžić: Ano, ano..
Dobrica Ćosić: I lidskou činnost
Radovan Karadžić: Ano, ano...
Dobrica Ćosić: Ten erotismus, co to vůbec znamená ten Kundera a celá ta společnost
Radovan Karadžić: Ano, ano...přesně, přesně
Dobrica Ćosić: Když se podíváš na celou tu historii a podíváš se na umění, tak ta střední Evropa vlastně nemá vůbec nic originálního
Radovan Karadžić: Vždyť ani nemůže vytvořit nějaký mýtus
Dobrica Ćosić: Kromě katolictví nemají nic
Radovan Karadžić: Nic, nic ... a to je nějaké špinavé, nijaké katolictví, které si pořád na něco stěžuje. Myslím, že neexistuje smutnější věc než slovanský národ, který je katolický.
Dobrica Ćosić: Tak tak...
Radovan Karadžić: Opravdu, vnitřně rozpolcený
Dobrica Ćosić: Ten Haag je jako Mnichov
Radovan Karadžić: Ano, ano
Dobrica Ćosić: To je nový Mnichov, nová epocha. Nic není stejné, ale dějiny mají nějaké své determinanty, které nekončí tak jak se nám to zdá.
Radovan Karadžić: Na starém kontinentě je všechno staré. Všechno je to stereotip. Všechno je to stereotip. Všechno se opakuje.
Dobrica Ćosić: Tady se dělá historie. Ve filozofii se objevila jedna teorije: Konec dějin. S tím teď začali nějací blbci.
Radovan Karadžić: To jsou...
Dobrica Ćosić: Ale historie jede plnou parou
Radovan Karadžić: Však on se evropský nacionalismus ještě rozvíří. Oni si myslí, že doba nacionalismů skončila. Hloupost. Jakýpak skončila. Slovinci přestanou existovat kvůli těm evropským nacionalismům.
Dobrica Ćosić: Jo prosim tě, to zmizí celé národy a státy...
Radovan Karadžić: Úplně zmizí, stanou se z nich jen přívěsky, obyčejný...
Dobrica Ćosić: Apsolutně.
Radovan Karadžić: Tenhle Havel zničil Československo
Dobrica Ćosić: Ti povím, ten náš kolega, z něj se stal takovej blbeček. Takovej malej...
Radovan Karadžić: Malej, nijakej. Podívej se, tahle středoevropská filozofie
Dobrica Ćosić: Nic
Radovan Karadžić: Nic, to nemá žádné základy
Dobrica Ćosić: Poslouchej, to není náhoda. Oni mají dva nejznámější spisovatele.
Radovan Karadžić: Kundera.
Dobrica Ćosić: Ne, ne, ne
Radovan Karadžić: ?
Dobrica Ćosić: Švejka a Kafku.
Radovan Karadžić: Ano, ano ...
Dobrica Ćosić: Jedan si pořád dělá ze všeho prdel
Radovan Karadžić: A druhý si pořád na něco stěžuje
Dobrica Ćosić: S něčím končí
Radovan Karadžić: Ano
Dobrica Ćosić: Chce ukončit dějiny.
Radovan Karadžić: Ano, ano..
Dobrica Ćosić: I lidskou činnost
Radovan Karadžić: Ano, ano...
Dobrica Ćosić: Ten erotismus, co to vůbec znamená ten Kundera a celá ta společnost
Radovan Karadžić: Ano, ano...přesně, přesně
Dobrica Ćosić: Když se podíváš na celou tu historii a podíváš se na umění, tak ta střední Evropa vlastně nemá vůbec nic originálního
Radovan Karadžić: Vždyť ani nemůže vytvořit nějaký mýtus
Dobrica Ćosić: Kromě katolictví nemají nic
Radovan Karadžić: Nic, nic ... a to je nějaké špinavé, nijaké katolictví, které si pořád na něco stěžuje. Myslím, že neexistuje smutnější věc než slovanský národ, který je katolický.
Dobrica Ćosić: Tak tak...
Radovan Karadžić: Opravdu, vnitřně rozpolcený