Malorka v únoru
Kdo by jezdil v únoru na Malorku? Vždyť tam ani z Prahy nic neletí. Pokud ale chcete poznat tento turisticky atraktivní ostrov aspoň trochu tak, jak vypadal, než ho pohltil masový turismus, musíte oželet koupání v moři a povalování na pláži. Ostatně nejsou tyto činnosti - jakkoli příjemné - vlastně všude stejné?
V únoru na Malorce nutno počítat i s tím, že ne všechno je v provozu. Přidáte-li k tomu brzké ráno nebo čas siesty, může se stát, že budete v malém městečku ve vnitrozemí jediné živé duše pohybující se ulicemi. Vždycky se ale najde přinejmenším jedna otevřená kavárna, což aspoň mně k přežití stačí. Třeba ztichlé náměstí Plaça d Espana v Llucmajoru si zamilují příznivci tradičních kaváren. V Café Colón po ránu potkáte jen pár sousedek na táčkách.
Hned vedle stojí neoznačená provozovna, která nejlépe ilustruje vnitřní život maloměsta. V pánském holičství si jeden stařík četl a druhý byl holen. Všichni vědí, kde je holičství, tak proč nějaký vývěsní štít?
Na konec února a začátek března vychází letos karneval, který si všichni obyvatelé Středomoří umí náležitě užít. Již týden před Popeleční středou se konají karnevalové průvody v každém městečku. Školáci i předškoláci ba i rodiče v maskách pochodují ulicemi za zvuku bubnů a kapel. Palma de Mallorca k tomu ještě pořádá čtvrtý ročník Dnů Baleárských ostrovů, kdy na rozdíl od výletů do vnitrozemí nabydete pocitu, že se tu sešli všichni obyvatelé ostrova.
Krajské speciality, nejen ty určené ke konzumaci, můžete obdivovat a ochutnávat v úhledných a jednotných stáncích, hudba zní, kejklíři se činí a některé památky - běžně nepřístupné - jsou zdarma otevřeny veřejnosti.
Laika by hned nenapadlo, že v únoru na Malorce dozrávají pomeranče a další citrusy a kvetou mandlovníky. Třeba cestou do známé Valldemossy Fryderyka Chopina lze narazit na mandlovníkové sady, rozsáhlé plantáže citrusů jsou zase v okolí Sólleru.
Snad největší kontrast mezi sezónou a "nesezónou" zažívají přímořská městečka. I když si některá dosud částečně zachovala podobu rybářských přístavů jako třeba Portocolom, tu lenivou pohodu záškoláckého chytání ryb a tichého vyhřívání se na sluníčku lze na Malorce zažít asi jen v únoru.
V únoru na Malorce nutno počítat i s tím, že ne všechno je v provozu. Přidáte-li k tomu brzké ráno nebo čas siesty, může se stát, že budete v malém městečku ve vnitrozemí jediné živé duše pohybující se ulicemi. Vždycky se ale najde přinejmenším jedna otevřená kavárna, což aspoň mně k přežití stačí. Třeba ztichlé náměstí Plaça d Espana v Llucmajoru si zamilují příznivci tradičních kaváren. V Café Colón po ránu potkáte jen pár sousedek na táčkách.
Hned vedle stojí neoznačená provozovna, která nejlépe ilustruje vnitřní život maloměsta. V pánském holičství si jeden stařík četl a druhý byl holen. Všichni vědí, kde je holičství, tak proč nějaký vývěsní štít?
Na konec února a začátek března vychází letos karneval, který si všichni obyvatelé Středomoří umí náležitě užít. Již týden před Popeleční středou se konají karnevalové průvody v každém městečku. Školáci i předškoláci ba i rodiče v maskách pochodují ulicemi za zvuku bubnů a kapel. Palma de Mallorca k tomu ještě pořádá čtvrtý ročník Dnů Baleárských ostrovů, kdy na rozdíl od výletů do vnitrozemí nabydete pocitu, že se tu sešli všichni obyvatelé ostrova.
Krajské speciality, nejen ty určené ke konzumaci, můžete obdivovat a ochutnávat v úhledných a jednotných stáncích, hudba zní, kejklíři se činí a některé památky - běžně nepřístupné - jsou zdarma otevřeny veřejnosti.
Laika by hned nenapadlo, že v únoru na Malorce dozrávají pomeranče a další citrusy a kvetou mandlovníky. Třeba cestou do známé Valldemossy Fryderyka Chopina lze narazit na mandlovníkové sady, rozsáhlé plantáže citrusů jsou zase v okolí Sólleru.
Snad největší kontrast mezi sezónou a "nesezónou" zažívají přímořská městečka. I když si některá dosud částečně zachovala podobu rybářských přístavů jako třeba Portocolom, tu lenivou pohodu záškoláckého chytání ryb a tichého vyhřívání se na sluníčku lze na Malorce zažít asi jen v únoru.