Přečíst si něco o mediálních kauzách či globálních hrozbách nedá práci. Cpou se nám pod nos zleva zprava. Ale třeba povídání o půvabu fontán v Provence aby člověk pohledal, nebo si to napsal sám. A přitom kašny už po staletí plní roli sbližovací, potkávací, a i dnes mají důležitou úlohu zklidňující. Kašny v Provence spojují účelnost s krásou, kamennou nehybnost a věčnost s neustálým pohybem a plynutím vody i času.

---

Fontány bývaly jediné místo v obci, kde proudila čerstvá pitná voda. Ale odjakživa se sem chodilo čerpat také informace, či jejich bulvárnější podobu známou pod pojmem drby. Máme už daleko víc rychlejších informačních kanálů, ale obyvatelé vesniček v Provence o kašny pečují nejen z úcty k památkám. Stále se u nich potkávají, dnes bychom řekli, že tu mají "meet point". No a zurčící studená voda turisty přitahuje jak magnet. Ostatně většina fontán je úžasně fotogenická.

---

Ač v minulých staletích z kašen vytékala nejlepší voda v širokém okolí, teď na nich většinou visí alibistické cedulky s nápisem "eau non potable". Normy se prostě změnily a co kdyby si nějaká hysterická Američanka stěžovala, že radnice může za její žaludeční potíže. Ale ponořit do vody ruce až po lokty neuvěřitelně pomáhá nabrat síly v parném létě. Hned po sklence pastisu. Fontány, tyto objekty na pomezí architektury a soch, působí navíc ještě zvukově. Jejich minimalistická hudba nejvíc vynikne v polední siestě, kdy celá Provence ztichne.

---

Význam fontán dokládá i to, že některá města či obce v Provence je mají v názvu. Pernes les Fontaines, Fontaine de Vaucluse například. I když v druhém případě jsou myšleny spíš přírodní prameny či zřídla. A když ne obce jmenují se podle fontán ulice a náměstí. V malé obci Le Broc je středem života Place de la Fontaine a středem náměstí obyčejná, tuctová kašna bez sochařské výzdoby, ale malíř Victor Guillonnet si jí tak oblíbil, že jí věnoval několik obrazů. Podobnou ústřední roli hraje třeba Fontaine aux mulets ve vesnici Saint Cezaire. V horském Peillonu si můžete vyzkoušet, jaké to bylo chodit pro vodu ke vzdáleným pramenům než v roce 1799 královský zeměměřič Ghiotti postavil kašnu.

---

Zmíněné městečko Pernes les Fontaines v infocentru deklaruje, že zde najdete 41 kašen. Pravdou je, že do seznamu zahrnuli kdejaké kamenné pítko, mnohdy vyschlé. I když i to má svůj půvab. Obejít je všechny dá docela zabrat a je dobré se na cestu zásobit vodou, aby člověk neskončil se slovy Francoise Villona: Já u pramene jsem a žízní hynu.

---

Jste-li fandou těchto půvabných součástí měst, neměli byste vynechat ani Vence nebo Aix-en-Provence. Městečko Vence přitahovalo odjakživa umělce, kteří si pochopitelně nemohli nevšimnout kašen. Třeba Raoul Dufy tu rád maloval. Vkusně umístěnou reprodukci jeho obrazu nejdete přímo tam, odkud se malíř díval. V Aix-en-Provence jsou nejslavnější "mechové" fontány na hlavní třídě, takovém pro Provence netypickém až pařížském bulváru čili course Mirabeau. Svou ústřední mechovou fontánu Moussue z 18. století má i Salon-de-Provence.

---

Snad nejzajímavější kumulaci krásných fontán najdete v městečku Barjols ležícím asi sedmdesát kilometrů na severovýchod od Marseille. Nejstarší osmiboká Fontaine de la Cour pochází z roku 1322, ostatní vznikaly později, a všechny jsou dodnes pečlivě udržovány. Pod názvem Chutes du Réal se ukrývá celá soustava kaskádovitých fontán s vodopády a vodním mlýnem, kde můžete odpočívat pro náročném kašnózním pátrání.

---

A na závěr ještě slavná Fontaine de la Rotonde z Aix-en-Provence se sochami Spravedlnosti, Umění a Architektury. Aktuálně byla rozšířena o živou sochu Emancipace. Prostě, když se moderní žena chce opalovat, nic ji nezastaví.

---