V posledních měsících předvádí opoziční TOP 09 nevídanou frekvenci předkládání návrhů na změny Ústavy ČR. První změna se má týkat rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, v další jde naopak o omezení pravomoci prezidenta republiky a do třetice je to teď narychlo spíchnutá novela týkající se délky mandátu ústavních soudců a způsobu jejich volby.

Domnívám se – a většina ústavních právníků se mnou bude jistě souhlasit – že ústava jako základní zákon a nejsilnější právní norma země by neměla být podrobována neustálým změnám. Přístup TOP 09 proto musím považovat za velice nezodpovědný a nebezpečný. Pokud by se takto chovaly i ostatní parlamentní strany, tak bychom místo ústavy měli trhací kalendář.

Poslanec Polčák při prezentaci návrhu o prodloužení délky mandátu ústavních soudců neopomněl pomocí rétoriky svého velkého učitele Miroslava Kalouska napadnout celý Senát Parlamentu ČR za údajně nesprávné postoje při volbě ústavních soudců. Vycházel přitom z vystoupení dvou (!) senátorů z jedenaosmdesáti. Na základě postoje těchto dvou senátorů však pan poslanec Polčák dospěl k dalekosáhlým politickým vývodům, jejichž výsledkem je další exponát do sbírky návrhů dílčích změn ústavy z dílny TOP 09.

Připomínám, že při volbě ústavních soudců se každý senátor rozhoduje sám za sebe a volba je tajná. Většina návrhů prezidenta republiky byla podle mého názoru kvalitní a senátoři k nim přistupovali zodpovědně. Odmítnutí tří soudců z patnácti prezidentem navrhovaných jistě není žádná tragédie. Vyvozovat z toho, že Senát se chová nezodpovědně, je proto velmi odvážné. Počet nezvolených ústavních soudců z návrhů, které Senátu v minulosti předkládali prezidenti Havel a Klaus, byl výrazně vyšší. Mimochodem – prezident Zeman je také první, který nepředkládá návrhy na jmenování aktivních politiků. Dříve byla praxe odlišná.

Osobně se nebráním diskusi o změně ústavy, a to i ve věci délky mandátu ústavních soudců a znemožnění jejich opakovaného zvolení. Měla by to však být především odborná diskuse. Jako zodpovědní politici se musíme vyvarovat krátkodobě účelových novel ústavy. Měnit ústavu není jen tak, mělo by se postupovat komplexně, aby nebyla narušena rovnováha.

TOP 09 však zřejmě není schopna nabídnout veřejnosti žádné podstatné a věcné návrhy, a proto se uchyluje ke zjednodušujícím a neuváženým krokům. Hlavně aby to bylo efektní a dalo se to politicky prodat, stabilitu ústavy vem čert.

Pokud jde o přílepek, který má uzákonit doživotní rentu pro bývalé ústavní soudce, ten pokládám za zaplevelování ústavy způsobem, který nemá obdoby. Nepochybuji o tom, že ústavní soudci, a to i zvolení někdejší pravicovou většinou v Senátu, jsou natolik fundovaní odborníci, že není potřeba, aby je stát nadále zaopatřoval. A jejich nástupci jistě využijí jejich zkušeností ke konzultacím i bez toho, aby to bylo napsáno v zákoně.