Je jenom jedna těžší otázka, než které ze zvířat v zoo mám nejraději. Ta úplně nejtěžší zní: Které z vašich zvířat je nejcennější? Cenovky, jaké bývají u křečků ve zverimexu, k našim zvířatům nemáme. Se spoustou druhů, zejména těch vzácnějších, se vůbec neobchoduje, a tak jejich cenu nejde dost dobře vyčíslit. Je ovšem možné zohlednit vzácnost jednotlivých druhů v zoologických zahradách, anebo i ve volné přírodě. A to už je směr, kterým se k odpovědi přiblížíme.
Se začátkem letošního adventu vystavíme v Údolí slonů krásnou a jedinečnou sbírku, možná nejlepší svého druhu ve střední Evropě. Zahrnuje deset starožitných ankusů – nástrojů s háčkem a bodcem na ovládání slonů –, které nám daroval někdejší velvyslanec České republiky v Indii ing. Miloslav Stašek. Získal je ve městě Džódhpuru v dnešním Rádžasthánu a původně prý patřily mahárádžům z dynastie Ráthórů, kteří v letech 1459 až 1949 vládli džódhpurskému království.
Neměl jsem pravdu, když jsem ochránci přírody Manfredovi nevěřil. Deset let jsem pochyboval, že jeho snaha zavést na hranicích biosférické rezervace Dja v Kamerunu pěstování kakaovníku přinese výsledek. Dlužím mu omluvu.
Zhruba za tři neděle se našimi ulicemi začnou rozléhat výbuchy, jako by tu Sergej Bondarčuk natáčel velkofilm o obléhání Stalingradu. Akustický smog? Pchá! Celý rok si připlácíme na pračky, myčky a kávovary, aby ševelily nanejvýš jako listí v lese, ale v prosinci jdou podobné malichernosti stranou a ve dvě ráno nás budí rány o intenzitě od 150 decibel výš. A co teprve Silvestr, připomínající bitvu u Prochorovky!
Raději jsme se rozhodli uspořádat volby. Ono rozhodovat o jménech VIP mláďat není jen tak – a o jméně pro naše nové slůně to platí přinejmenším dvojnásob.