Návrat divokých koní: Převaláci na Sněžce
Přeprava divokých koní přes čtvrt zeměkoule, letadlem a nákladními auty, je mimořádně riskantní podnik. Děláme všechno proto, aby dopadl dobře, ale zcela jisti si být nemůžeme. Ostatně, máme-li pružně čelit neočekávanému, jisti se cítit ani nesmíme…
K transportu jsme vybrali koně v optimálním věku i zdravotním stavu. Na dobu vlastní přepravy budou pochopitelně utlumeni a absolvují ji v bednách, vyrobených na základě mnohaletých zkušeností. Přítomni budou veterinář i kurátor kopytníků, který dlouhá léta pracoval jako řadový chovatel.
Děsíme se především otřesů během pozemní přepravy z Khovdu do Khomiin Talu. Ta obnáší téměř tři sta kilometrů po nezpevněných komunikacích, z toho posledních padesát mezi dunami. Máme ovšem respekt také z nakládání převaláků do beden a z překládek, které se staly osudnými některým z koní během dřívějších mezinárodních transportů. A přes všechny plány a zkoušky visí otazník i nad tím, jak budou divocí koně snášet let strojem CASA.
![CASA C-295M. CASA C-295M.](https://blog.aktualne.cz/media/353/20110613-CASA_C_295M_01_export.jpg)
Foto: CASA C-295M. Foto Jan Kouba
Hlučnost vojenského dopravního letadla bude vyšší, než je tomu u civilních letounů. Zvažovali jsme, zda převaláky v Dobřejově nezvykat na vysokou hladinu zvuku – třeba neustálým projížděním traktoru nebo prostě jen zapnutým rádiem -, ale upustili jsme od toho. Podle všech poznatků koním nevadí hluk jako takový, nesmějí se však leknout náhlého zvýšení jeho intenzity. Proto se také organizátoři letu snaží zajistit, aby naše CASA tankovala v Rusku pokud možno v klidnějších částech tamních letišť.
A konečně je tu problém se změnami tlaku. Celkem tři starty a tři přistání by koním mohly způsobit pořádnou bolest v uších. Já bych tedy pěkně zatínal zuby… Naštěstí v letadlech CASA se při letové hladině kolem pěti tisíc metrů udržuje tlak na úrovni vrcholu Sněžky. To je mnohem méně, než třeba v airbusech, které ve své letové hladině mají kabinový tlak na úrovni 3 500 metrů n. m. Ovšem koně Převalského si běžně nedělají výlety ani na tu Sněžku…
Ano, přeprava divokých koní přes čtvrt zeměkoule je riskantní, ale současně mimořádně potřebný podnik. Držte, prosím, nám a hlavně jim palce!
Psáno pro Deníky VLP.
K transportu jsme vybrali koně v optimálním věku i zdravotním stavu. Na dobu vlastní přepravy budou pochopitelně utlumeni a absolvují ji v bednách, vyrobených na základě mnohaletých zkušeností. Přítomni budou veterinář i kurátor kopytníků, který dlouhá léta pracoval jako řadový chovatel.
Děsíme se především otřesů během pozemní přepravy z Khovdu do Khomiin Talu. Ta obnáší téměř tři sta kilometrů po nezpevněných komunikacích, z toho posledních padesát mezi dunami. Máme ovšem respekt také z nakládání převaláků do beden a z překládek, které se staly osudnými některým z koní během dřívějších mezinárodních transportů. A přes všechny plány a zkoušky visí otazník i nad tím, jak budou divocí koně snášet let strojem CASA.
![CASA C-295M. CASA C-295M.](https://blog.aktualne.cz/media/353/20110613-CASA_C_295M_01_export.jpg)
CASA C-295M.
Foto: CASA C-295M. Foto Jan Kouba
Hlučnost vojenského dopravního letadla bude vyšší, než je tomu u civilních letounů. Zvažovali jsme, zda převaláky v Dobřejově nezvykat na vysokou hladinu zvuku – třeba neustálým projížděním traktoru nebo prostě jen zapnutým rádiem -, ale upustili jsme od toho. Podle všech poznatků koním nevadí hluk jako takový, nesmějí se však leknout náhlého zvýšení jeho intenzity. Proto se také organizátoři letu snaží zajistit, aby naše CASA tankovala v Rusku pokud možno v klidnějších částech tamních letišť.
A konečně je tu problém se změnami tlaku. Celkem tři starty a tři přistání by koním mohly způsobit pořádnou bolest v uších. Já bych tedy pěkně zatínal zuby… Naštěstí v letadlech CASA se při letové hladině kolem pěti tisíc metrů udržuje tlak na úrovni vrcholu Sněžky. To je mnohem méně, než třeba v airbusech, které ve své letové hladině mají kabinový tlak na úrovni 3 500 metrů n. m. Ovšem koně Převalského si běžně nedělají výlety ani na tu Sněžku…
Ano, přeprava divokých koní přes čtvrt zeměkoule je riskantní, ale současně mimořádně potřebný podnik. Držte, prosím, nám a hlavně jim palce!
Miroslav Bobek, ředitel Zoo Praha
Psáno pro Deníky VLP.