Born to be wild
Aklimatizační prostor v Khomiin Talu na západě Mongolska, do kterého jsme po náročném transportu vypustili v červnu naše čtyři koně Převalského, je dnes rozdělen na dvě části. Jednu obývá hřebec Matyáš, ve druhé, rozlehlejší, jsou klisny Kordula, Lima a Cassovia – a spolu s nimi i divoký hřebec Bo.
Ale popořadě.
Naši koně se po náročném transportu poměrně rychle vzpamatovali a vyrovnali se jak s novým prostředím, tak s ataky bodavého hmyzu. Problémy měla zpočátku pouze Lima, která – jak jsme informovali - krátce kulhala. Je nadále ze všech koní nejkrotší a přichází k lidem, zatímco největší odstup si drží Matyáš.

Právě stále divočejší Matyáš by měl v nejbližších dnech aklimatizační prostor opustit; bude však mít možnost se do něj vracet. Klisny zůstanou uvnitř do jara.
Všichni naši převaláci dostávají v rámci přivykání na místní podmínky pouze seno, solný liz a vodu. Avšak zatímco donedávna byli krmeni ráno, dnes jsou jim jejich denní dávky předkládány večer – to proto, aby se trávením potravy zahřáli během mrazivých nocí.
Ještě v den, kdy jsme koně přivezli, se na ně přišli podívat divocí převaláci. Poté začali o naše klisny jevit zájem místní hřebci a doposud příliš mladý a nezkušený Matyáš se ocitl na druhé koleji. V srpnu do aklimatizačního prostoru přeskočil nejprve Carex. Matyáš mu nebyl schopen čelit, a tak byl oddělen do samostatného prostoru. Když ke klisnám vzápětí přeskočil také Bo, začal se stranou držet naopak Carex a pak využil toho, že rangeři otevřeli vrata a vyběhl ven. V aklimatizačním výběhu tak s klisnami zůstal Bo.

Bo je starý hřebec, který má potíže s předníma nohama a o kterém se mluvívalo jako o „pantátovi“. Nicméně nyní začal znovu dělat čest svému jménu, které v úplnosti zní - Born To Be Wild.
Ale popořadě.
Naši koně se po náročném transportu poměrně rychle vzpamatovali a vyrovnali se jak s novým prostředím, tak s ataky bodavého hmyzu. Problémy měla zpočátku pouze Lima, která – jak jsme informovali - krátce kulhala. Je nadále ze všech koní nejkrotší a přichází k lidem, zatímco největší odstup si drží Matyáš.

Pražským koním se v Mongolsku daří. Jsou zdraví a v dobré kondici. Hřebec Matyáš je oddělen v samostatné ohradě, kde čeká na vypuštění do volné přírody. Foto: Petr Jan Juračka
Právě stále divočejší Matyáš by měl v nejbližších dnech aklimatizační prostor opustit; bude však mít možnost se do něj vracet. Klisny zůstanou uvnitř do jara.
Všichni naši převaláci dostávají v rámci přivykání na místní podmínky pouze seno, solný liz a vodu. Avšak zatímco donedávna byli krmeni ráno, dnes jsou jim jejich denní dávky předkládány večer – to proto, aby se trávením potravy zahřáli během mrazivých nocí.
Ještě v den, kdy jsme koně přivezli, se na ně přišli podívat divocí převaláci. Poté začali o naše klisny jevit zájem místní hřebci a doposud příliš mladý a nezkušený Matyáš se ocitl na druhé koleji. V srpnu do aklimatizačního prostoru přeskočil nejprve Carex. Matyáš mu nebyl schopen čelit, a tak byl oddělen do samostatného prostoru. Když ke klisnám vzápětí přeskočil také Bo, začal se stranou držet naopak Carex a pak využil toho, že rangeři otevřeli vrata a vyběhl ven. V aklimatizačním výběhu tak s klisnami zůstal Bo.

Po třech měsících se koním změnil krmný plán. Čerstvé seno dostávají až v pozdním odpoledni, aby jej jedli až do večera a v průběhu noci. Tato změna souvisí s příchodem velmi chladných nocí, kdy koně hřeje činný trávicí systém. Zleva Kordula, Cassovia, Lima a Bo. Foto: Petr Jan Juračka
Bo je starý hřebec, který má potíže s předníma nohama a o kterém se mluvívalo jako o „pantátovi“. Nicméně nyní začal znovu dělat čest svému jménu, které v úplnosti zní - Born To Be Wild.