Přicestoval k nám ze Španělska, konkrétně z madridské zoo, ale působí jako by utekl z Dalího muzea ve Figueres. Ano, Salvador Dalí by ho mohl namalovat zcela realisticky, a přece by na jeho surrealistických obrazech nepůsobil ani v nejmenším nepatřičně.

Podivně přihrbený a zčásti schovaný v dlouhé srsti, s mohutným ocasem a silnými drápy, kterými dokáže být velmi nebezpečný i člověku, a především s mimořádně protáhlou hlavou, na níž má malá očka a uši – to je mravenečník velký, jeden z nejpodivnějších živočichů naší planety. Jako by byl složen z různorodých částí, které zbyly po stvoření světa a navzdory chybným proporcím do sebe přece jen nějak zapadly. Surreálný tvor…


Není náhoda, že ačkoli Salvador Dalí choval jako domácího mazlíčka ocelota, nechal se vyfotografovat s mravenečníkem velkým na vodítku. Stalo se tak na rušné pařížské ulici, u výstupu z metra, roku 1969. Krom toho Dalí mravenečníka vylíčil i písemně, údajně v duchu své malby Velký masturbátor z roku 1929.

Mimochodem, Španělé kolonizující Jižní Ameriku se o pár set let dříve domnívali, že všichni mravenečníci jsou samice, které se navzájem oplodňují svými trubkovitými čenichy. Znát tuto představu, určitě by k ní něco zajímavého podotkl rodák z moravského Příbora, psychoanalytik a současně pilíř surrealismu, Sigmund Freund.
A k tomu všemu byl pod přezdívkou le Tamanoir, Mravenečník, znám samotný zakladatel surrealismu André Breton…

Myslím tedy, že není zbytí: Našeho mravenečníka by měl v Praze přivítat nějaký význačný český surrealista. Nebo alespoň psychoanalytik.