Když se Per Johansson jedné větrné a deštivé noci vracel do svého domu ve švédském Särӧ, uslyšel od sousedů zvláštní zvuky. Pojaly ho obavy a šel zjistit, co se děje. Ke svému překvapení spatřil v koruně nevelké jabloně zamotaného losa. Chudák los to přehnal se zkvašenými jablky a byl opilý jak Dán.


Je to tak, i zvířata holdují alkoholu. A také zvířata to občas přeženou.

Ježci v anglických zahradách se naučili pít pivo, které tamní zahrádkáři líčí do zemních pastí na slimáky, a namazaní usínají, kde se jim namane. Kočkodani zavlečení na některé ostrovy v Karibiku si zase přivykli vyhledávat fermentovanou cukrovou třtinu a udělat si skvělou náladičku. S rozvojem cestovního ruchu pak přešli na alkoholové koktejly, které kradou opalujícím se turistům, a v opilosti se stávají pochybnými hvězdami domácích videí i celosvětově sledovaných televizních pořadů.

Legrace ovšem končí, když si pořádnou opici rozhodnou pořídit sloni. Z Indie nezřídka přicházejí zprávy o tom, jak se sloní stádo vydalo vyplenit tu obchod s alkoholickými nápoji anebo nálevnu, tu zásoby kořalky či rýžového piva, které si vesničané připravili na své oslavy. Podobné incidenty často končí nejen mnoha zničenými domy, v nichž rozdovádění sloni hledají, čeho si ještě přihnout, ale i oběťmi na životech. Většinou lidských a někdy také sloních. Po jedné pitce v Ásámu sloní účastníci bujarého večírku srazili sloup vysokého napětí a čtyři z nich zahynuli.

Naproti tomu jsou známa zvířata s opravdu velkou výdrží. Za rekordmana je pokládána veverce podobná tana péroocasá, která se živí fermentovaným nektarem z poupat palem. Jako by od rána do večera chlemtala pivo a vůbec nic to s ní nedělá. Podobně také někteří kaloni. Ti jsou i pod vlivem schopni létat a bystře se vyhýbat překážkám. Nadýchali by tolik, že by málem strhli alkohol tester, a sviští si vzduchem jako by se nechumelilo! To jsou ovšem spíše výjimky.

Psáno pro MF Dnes.